Ambrozek přiznal, že zneužil poslanecké náhrady na mnohamilionový dům

Světle zelená novostavba v kyjovské Urbanově ulici už měsíce vrtá hlavou místním starousedlíkům. Dokonce tolik, že se na ni byli podívat v katastru nemovitostí. Luxusní dům si totiž v jejich sousedství čerstvě dostavěl známý politik Libor Ambrozek.

Muž, který byl čtyři roky ministrem životního prostředí, poté další čtyři roky předsedou sněmovního výboru pro životní prostředí a jenž se má brzy stát vicehejtmanem Jihomoravského kraje za KDU-ČSL.

"Byli jsme překvapeni, že si nevzal hypotéku. Muselo to být strašně drahé," říká jeden ze sousedů. Své jméno ale nechce uvést, aby prý neměl zbytečné "oplejtačky".

Pozemek za tři miliony

A skutečně. Kariérní politik Ambrozek, jehož od dob studií živí práce pro stát, si bez jakékoliv půjčky pořídil v Kyjově dům za deset milionů korun. Sám to uvedl v majetkových přiznáních, která podle zákona o střetu zájmů musel jako poslanec odevzdávat do sněmovny. Rovněž sám potvrdil, že si na dům skutečně nevzal hypotéku.

V roce 2008 koupil nejprve za tři miliony pozemek se starým rodinným domem.

"V té ceně jsou i projekt na stavbu, demolice původního domu, zkrátka přípravné práce," vysvětluje Ambrozek.

Vzápětí začal Ambrozek budovat patrový rodinný dům, jenž sám ve svém majetkovém přiznání odhadl na sedm milionů korun. Vysoké ceně napovídá i pár detailů, které jsou zvenčí domu vidět - třeba vstupní kamerový systém nebo instalace solárních kolektorů na střeše.

Dva miliony od manželky

A kde vzal politik deset milionů na nový dům? HN prošly Ambrozkova majetková přiznání, jež musí podle zákona již od roku 1996 odevzdávat. Z nich je patrné, že si exministr za celou dobu nepřivydělával, tedy až na několik drobných částek v řádu desítek tisíc korun.

Sám Ambrozek vysvětlení nabídl. Dva miliony korun získal z prodeje bytu a akcií. Tyto částky uvádí rovněž v majetkových přiznáních. Další dva miliony prý vydělala jeho manželka Monika. Když o ní Ambrozek v roce 2006 naposledy mluvil s médii, tvrdil, že je na rodičovské dovolené s jejich dvěma dcerami.

"Má od roku 2005 živnostenský list. Věnuje se poradenství a pomoci při nějakých evropských projektech," říká Ambrozek. Pro koho ale pracuje, prozradit nechtěl. Podmínky k podnikání neměla jeho žena jednoduché, v roce 2008 se jí totiž narodilo třetí dítě.

Ale zpět k penězům na dům. Další půlmilion korun získali Ambrozkovi dědictvím. Jenže dědictví Ambrozek do svých majetkových přiznání nezapsal, ačkoliv podle právníků musí. Když HN s tímto Ambrozka konfrontovaly, tvrdil, že z dědictví získal pouze půl milionu korun, jež mu bratr v drobných částkách mnoho let splácel.

Úspory pět a půl milionu

A co zbývajícího pět a půl milionu? Podle Ambrozka to jsou jeho úspory z doby politické kariéry. A zde vězí hlavní problém celého příběhu. V prosinci 2002 Ambrozek deníku MF Dnes řekl, že si uspořil milion korun. Týž údaj zapsal i do přiznání, které po svých ministrech požadoval tehdejší premiér Vladimír Špidla.

O necelé tři roky později, přesně 7. 5. 2005, řekl deníku Právo, že už má na kontě dva miliony korun. Od té doby o majetku nemluvil. Jestli naspořené peníze někam investoval, nebo zda se je pokusil zúročit v bance, není jasné.

Sám Ambrozek takovou variantu nezmínil a neuvedl ji ani do majetkových přiznání.

Pokud tedy platí předchozí Ambrozkovy výroky, které mimochodem politik nepopřel ani nyní, znamená to, že v letech 2005 až 2009 dokázal uspořit tři a půl milionu korun.

HN spočítaly, že by si musel měsíčně odkládat stranou 63 tisíc korun, aby takovou sumu ušetřil. To byl od roku 2006 celý Ambrozkův čistý příjem, plat předsedy sněmovního výboru pro životní prostředí je totiž 84 tisíc korun hrubého.

Existuje jediné vysvětlení, z čeho mohl Libor Ambrozek žít - z poslaneckých náhrad. Tedy z peněz určených na dopravu a ubytování. Peněz, jež mají usnadnit zákonodárcům práci, nikoliv sloužit na živobytí.

HN žádaly Ambrozka o vysvětlení, které náhrady přesně čerpal a zda je skutečně zneužíval k běžným životním potřebám, místo aby je použil k jejich zákonnému účelu. Politik však už na dotazy nereagoval.

Ambrozek není jediným poslancem

Ke zneužívání náhrad se nakonec Ambrozek přiznal MfDnes. "Přiznávám, že co jsem nepoužil na poslanecké výlohy, jsem použil na stavbu domu. Část náhrad jsem použil v podobě úspor," řekl v rozhovoru Ambrozek.

Dále také uvedl, že poslanecké náhrady by měly být v budoucnu součástí zdanitelného poslaneckého platu. Tak by podle něj nebudily takové emoce.

Pro využití náhrad na jiné účely, měl ideální podmínky. Trvalé bydliště měl do roku 2009 hlášeno v bytě své matky v Hodoníně, a tak mohl čerpat téměř plné cestovní náhrady, až kolem 34 000 třicet tisíc korun. Ve stejné době měl ale byt v Praze, jejž s manželkou prodali v roce 2007. Kolem 9000 korun mohl dostávat jako náhradu na stravné a reprezentaci.

Kromě politiky Libor Ambrozek nikdy nepodnikal, působil ovšem v orgánech Lesů České republiky nebo v několika obecně prospěšných společnostech. Ze svých postů ale neměl rozhodující příjmy. Nejvíc si bokem přivydělal a v roce 2009 jako zastupitel Jihomoravského kraje dostal odměnu 174 tisíc korun za rok.

Ke zneužívání náhrad se již loni přiznal úřadující šéf ČSSD Bohuslav Sobotka. Přiznal to poté, kdy vyšlo najevo, že si v politice naspořil pět milionů korun na koupi luxusního bytu v Praze.

Časopis Týden loni informoval o poslanci Janu Schwippelovi (původně za ODS), který si nechal od sněmovny proplácet bydlení, ačkoli v Praze vlastní byt.

reklama

Diskuse

Zasílat reakce

Zveřejnit e-mail

Zobrazit náhled

Zbývá 1000 znaků

• Diskuse
• Celkem 275 příspěvků