Koalice se zasekla: VV chtějí, aby bohatí neměli "nižší daně"

Vyjednávání koalice o daních a veřejných financích začíná připomínat absurdní román. ODS, TOP 09 i Věci veřejné se sice na jedné straně předběžně dohodly, že seškrtají příští rok rozpočet o víc než 50 miliard korun, jenže celou tuto dohodu zatím blokuje z pohledu snížení schodku veřejných financí malicherný spor o zvýšení přímých daní nejbohatších lidí s měsíčním příjmem nad 142 tisíc hrubého, které by přineslo do rozpočtu sotva pár stovek milionů.

Kvůli zatím nepřekonatelnému sporu o daně z příjmů lidí přitom může nakonec celá dohoda o veřejných financích zkrachovat.

Bez daní jsme nedohodli nic

Věci veřejné totiž i po úterním jednání trvají na tom, že chtějí "narovnat" daň z příjmů nad 142 tisíc měsíčně, protože právě nad tuto hranici kvůli zvláštní kombinaci superhrubé mzdy a stropů na zdravotní a sociální pojištění daň vlastně klesá.

Celý koaliční "problém" spočívá v tom, že do základu superhrubé mzdy se počítá zdravotní i sociální pojištění placené zaměstnancem i zaměstnavatelem. Lidé platící daň 15 procent ze superhrubé mzdy tak ve skutečnosti odvádí 23 procent z hrubé mzdy. Jenže z příjmů nad stropy pojištění (což je letos právě 142 tisíc) platí všichni už "jen" 15 procent z hrubé mzdy.

A ODS, TOP 09 a VV se ani po úterku nedohodly, jak klesající daň z příjmů nad 142 tisíc měsíčně narovnat.

"Spor u daní z příjmů fyzických osob jsme bohužel nevyřešili. Budou to muset vyřešit předsedové koaličních stran," řekl v úterý HN hlavní vyjednávač TOP 09 o veřejných financích a zřejmě budoucí ministr financí Miroslav Kalousek.

"Dohoda o dani z příjmů je opravdu klíčový problém celého vyjednávání. Pokud se nedohodneme na dani z příjmů, tak jsme se nedohodli na ničem," vysvětluje hlavní vyjednávač ODS o daních a veřejných financích Martin Kocourek.

Jeho ODS jako kompromisní variantu navrhuje "narovnat" daň z příjmů tím, že by lidé neplatili daň 15 procent ze supehrubé mzdy, ale 23 procent z hrubé mzdy, což by vycházelo v podstatě stejně. TOP 09 ovšem na zachování superhrubé mzdy trvá. Podle Kalouska totiž supehrubá mzda mnohem lépe ukazuje, jak vysoké odvody ve skutečnosti lidé státu platí.

ODS a TOP 09 se míjejí

Místo zrušení supehrubé mzdy navrhuje TOP 09 jako kompromisní variantu, aby bohatí lidé z příjmů nad 142 tisíc měsíčně platili vyšší sazbu 23 procent, což by odpovídalo patnácti procentům ze superhrubé mzdy.

"Zvýšení daně z příjmů nad 142 tisíc měsíčně podle nás není správné. Jako kompromis bych si ale ještě dovedl představit zavedení druhé sazby daně z příjmů nad stropy pojištění na 23 procent. Všichni bychom to určitě přežili, i když to pro rozpočet nemá prakticky žádný smysl," říká Kalousek.

Jenže zavedení druhé sazby daně z příjmů zase striktně odmítá ODS, která trvá na zachování své ikony v podobě rovné daně z příjmů. Věci veřejné by přitom souhlasily jak s kompromisem ODS, tak i s kompromisem TOP 09.

Celý spor o mírné zvýšení daně z příjmů nejbohatším lidem tak spolu vlastně mají vyřešit dvě strany, které by nejraději přímé daně vůbec nezvyšovaly. A i proto se koalice o přímých daních bezvýsledně dohaduje už celý měsíc.

Věci veřejné: Neustoupíme

Věci veřejné nicméně ze svého požadavku na mírné zvýšení daní bohatým lidem neustoupí.

"Pro nás je narovnání daně z příjmů principiální otázkou, ze které v žádném případě ustoupit nechceme. Není přece možné škrtat v sociálních dávkách, aniž bychom nejvyšším příjmovým skupinám nezrušili klesající daň z příjmů," říká hlavní ekonomický vyjednávač Věcí veřejných Kamil Jankovský.

• Diskuse
• Celkem 202 příspěvků