Deset kroků, kterými chce ministr Janota zachránit rozpočet pro rok 2011

1. Zvýšení nižší sazby DPH

Co to bude znamenat
Eduard Janota navrhuje zvýšení nižší sazby DPH o dvě procenta z dnešních 10 na 12 procent. Kvůli tomu by mírně zdražily potraviny, nealkoholické nápoje, léky MHD nebo nové byty. Na druhé straně se ale i v době krize ukázalo, že DPH se vybírá velmi dobře. Stát by tak měl jistotu, že díky zvýšení DPH opravdu sníží schodek veřejných financí. Zvýšení zvýhodněné sazby DPH o dvě procenta by přineslo do veřejných rozpočtů 13 miliard korun ročně. Rozpočet by si z této částky "ukrojil" devět miliard, zbytek by šel městům a krajům.

Na koho by vyšší DPH nejvíc dopadla
Zvýšení nižší sazby DPH by v dražším zboží a službách zaplatili úplně všichni. Asi nejvíce by to pocítili důchodci a rodiny s nižšími příjmy.

Jakou má návrh šanci
Koalice ODS, TOP 09 a VV se na zvýšení DPH předběžně shoduje. Vyšší příjmy z DPH by měly kromě jiného sloužit jako zdroj pro zaplacení důchodové reformy.

2. Snížení slev na dani

Co to bude znamenat
Ministr financí Eduard Janota navrhuje snížení základní slevy na dani o 100 korun měsíčně, což je vlastně méně viditelný způsob, jak o 100 korun měsíčně zvýšit přímé daně úplně všem. Na druhou stranu by stát tímhle krokem docela spravedlivě rozdělil zvýšení daní na všechny příjmové skupiny. Snížení základní slevy na dani na daňového poplatníka z dnešních 2070 na 1970 korun by přineslo veřejným financím 4,5 miliardy ročně, státní rozpočet by si díky tomu ročně polepšil o 3,1 miliardy.

Na koho by nižší slevy na dani dopadly
Snížení základní slevy na dani by mírně dopadlo úplně na každého, kdo platí nějaké daně. Všichni lidé, kteří platí daně, by zaplatili oproti dnešku o 100 korun měsíčně víc.

Jakou má návrh šanci
Moc šancí tento návrh nemá. ODS a TOP 09 před volbami slibovaly, že přímé daně zvyšovat nebudou. Plošné zvýšení přímých daní, které by dopadlo úplně na všechny, by navíc všem stranám rodící se koalice hodně uškodilo.

3. Zvýšení daní na energie

Co to bude znamenat
Ministr financí navrhuje zvýšení energetických daní z uhlí, plynu a elektřiny na dvojnásobek. Státnímu rozpočtu by tento krok sice na jednu stranu přinesl 2,8 miliardy korun ročně, na druhou stranu by určitě zvýšil ceny elektřiny, plynu či uhlí. Výhodou energetických daní je, že jsou docela dobře vybíratelné a stát tak s nimi může v rozpočtu opravdu počítat.

Na koho by tyto daně dopadly
Vyšší energetické daně by dopadly na všechny. Energetické firmy by totiž určitě přenesly vyšší daň na své zákazníky. To samé platí i u firem dodávajících plyn nebo uhlí.

Jakou má návrh šanci
Tento Janotův návrh má docela slušnou šanci projít. Energetické daně zavedla vláda ODS za Mirka Topolánka, kde byl ministrem financí dnešní místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Je to pro všechny koaliční strany mnohem schůdnější cesta než zvyšovat přímé daně.

4. Zvýšení daní bohatým

Co to bude znamenat
Janota navrhuje zvýšit daně všem lidem, kteří vydělávají víc než šestinásobek průměrné mzdy (víc než 141 tisíc měsíčně) z dnešních 15 na 31 procent. Tím by například zrušil degresivní zdanění, které v kvůli zvláštní konstrukci superhrubé mzdy v Česku existuje. Spolu se zavedením druhé sazby by chtěl Eduard Janota snížit stropy na pojištění ze šestinásobku na čtyřnásobek průměrné mzdy, což by lidem s příjmy mezi 94 a 141 tisíci měsíčně vynahradilo vyšší daň. Veřejné finance by díky Janotovu návrhu příští rok získaly čtyři miliardy korun. Státní rozpočet by z téhle částky získal 2,8 miliardy, o zbytek by se podělily obce a kraje.

Na koho by vyšší daně dopadly
Zvýšení daní nejbohatším by dopadlo jen na lidi s příjmem nad 141 tisíc měsíčně.

Jakou má návrh šanci
Tento návrh je prakticky bez šance. Druhou sazbu daně odmítá hlavně ODS. Zvýšení přímých daní se nelíbí ani TOP 09.

5. Zdanění stav. spoření

Co to bude znamenat
Lidé, kteří mají stavební spoření, budou mít nižší výnosy. Eduard Janota totiž navrhuje zrušit daňovou výjimku, která osvobozuje od daně úroky z vkladů na stavební spoření. Nově by lidé z úroků platili 15procentní daň. Odstranění téhle výjimky pro stavení spořitelny by podle odhadu Janotova ministerstva přineslo veřejným financím 1,4 miliardy korun ročně. Státní rozpočet by z téhle částky dostal už příští rok zhruba jednu miliardu.

Na koho by to dopadlo
Vyšší daně než dnes by zaplatila velká většina ze zhruba pěti milionů lidí, kteří mají smlouvu o stavebním spoření a dostávají za své vklady od spořitelen úroky.

Jakou má návrh šanci
Pro zrušení této výjimky je ODS i TOP 09. Nakloněny jsou jí i Věci veřejné.

6. Snížení rodičovské

Co to bude znamenat
Ministerstvo financí chce už příští rok ušetřit na rodičovské dovolené celkem pět miliard korun. V návrhu Eduarda Janoty není jasně řečeno, jak přesně by chtěl stát na rodičovské ušetřit. Jen loni však stát vydal na rodičovskou 28,62 miliardy korun. To znamená, že Janota chce snížit rodičovskou o 17,5 procenta. A to je mnohem víc, než navrhoval při předložení svého prvního balíčku. Jen pro představu, pokud by stát snížil o 17,5 procenta základní tříletou rodičovskou dovolenou, dostával by rodič místo dnešních 7 600 korun měsíčně jen 6 270 korun.

Na koho by snížení rodičovské dopadlo
Jedinou skupinou lidí, která by na snížení rodičovské doplatila, jsou rodiny s malými dětmi.

Jakou má návrh šanci
Snížení rodičovské o pět miliard projde jen těžko. Proti snižování rodičovské dovolené jsou totiž kromě levice ODS i Věci veřejné. Naopak TOP 09 je pro, ale i nejpravicovější česká strana chce snížit rodičovskou jen o 10 procent.

7. Nižší výdaje na provoz

Co to bude znamenat
Ministr Janota chce pro příští rok plošně seškrtat provozní výdaje ministerstev, které státu nenařizuje zákon, o pět procent. To znamená zhruba pět miliard korun ročně. Janota ve svém návrhu ujišťuje, že škrty by se určitě netýkaly například vědy, výzkumu, vývoje a inovací, výdajů na platy pro vysoké školy, výdajů na zahraniční rozvojovou pomoc nebo výdajů na budování státní pokladny.

Na koho by to dopadlo
Plán na plošné snížení nákladů většiny ministerstev by pravděpodobně snížil příjmy některých veřejných zaměstnanců. Zároveň s tím by donutil jednotlivé ministry šetřit na provozu státu ještě víc než dosud. Ti by například museli mnohem aktivněji rušit nevýhodné smlouvy a zadávat výhodněji veřejné zakázky.

Jakou má návrh šanci
S prosazením tohoto návrhu by neměl mít Janota větší problémy.

8. Nižší sociální dotace

Co to bude znamenat
Ministerstvo financí hodlá šetřit i na státních příspěvcích pro zdravotně postižené. Navrhuje, aby příspěvek na péči v sociálních službách klesl v prvním stupni postižení z dnešních dvou tisíc korun na tisícovku, ve druhém stupni postižení ze čtyř tisíc na 3 200 korun. V rozpočtu by se takto ušetřilo 2,1 miliardy korun. Ministerstvo financí jen pro letošek plánuje, že stát na příspěvcích na sociální péči vydá 17,5 miliardy korun.

Na koho by nižší dávky dopadly
Nižší dávky než dnes by podle údajů ministerstva práce pobíralo celkem 200 tisíc lidí. Něco přes 112 tisíc lidí totiž pobírá příspěvky v prvním stupni postižení a skoro 88 tisíc jich je ve druhém stupni postižení.

Jakou má návrh šanci
ODS ani VV se do takto výrazných škrtů nechce. Podporuje je jen TOP 09. Třeba ODS ale chce část dávek postiženým vyplácet v poukázkách.

9. Zmrazení důchodů

Co to bude znamenat
Ministerstvo financí chce znovu zmrazit důchody. Bylo by to tak vůbec poprvé v historii České republiky, kdy by státní penze nerostly dva roky po sobě. Vláda Jana Fischera totiž už zmrazila důchody pro letošní rok. Zmrazení důchodů na letošní úrovni by státnímu rozpočtu oproti výhledu ušetřilo ročně 13,6 miliardy korun. Pravdou je, že státní penze jsou zdaleka nejrychleji rostoucí sociální dávkou. Pokud by ke zmrazení důchodů nedošlo, musel by stát příští rok na penze přidat dokonce 18,8 miliardy korun. Díky zmrazení důchodů by se tato částka "snížila" na pět miliard ročně.

Na koho by zmrazení důchodů dopadlo
Zmrazení důchodů by dopadlo přímo jen na penzisty.

Jakou má návrh šanci
Zmrazení penzí nemá moc šancí projít. TOP 09 by sice nevadilo, ale ODS a VV jsou proti.

10. Omezení stavby silnic a dálnic

Co to bude znamenat

Ministr Janota chce pro příští rok snížit státní výdaje do Státního fondu dopravní infrastruktury o 15 procent. Šetřit chce jak na investicích, tak i na provozu. Celkem by měl tento krok v rozpočtu na rok 2011 ušetřit zhruba 5,4 miliardy korun. Tato úspora by určitě zpomalila nebo zastavila některé stavby silnic, dálnic či železnic, na druhou stranu by ale mohla vytvořit tlak na to, aby se třeba předražené dálnice stavěly v České republice podstatně levněji.

Na koho by to dopadlo

Ještě není jasné, které dálnice či silnice by se kvůli úsporám musely zastavit, jisté ale je, že by tuto úsporu na nelepšícím se stavu silnic a dálnic určitě poznali čeští řidiči.

Jakou má návrh šanci
ODS a asi ani Věci veřejné by neměly mít s tímto návrhem větší problém. Třeba ODS slibovala snížení výdajů na investice i na provoz státu a tento návrh její požadavek splňuje. Škrty investic se naopak pokusí zmírnit TOP 09.

• Diskuse
• Celkem 292 příspěvků