Bezděk: Ať bude penzijní reforma jakákoli, nezajistí lidem víc peněz od státu

Vladimír Bezděk včera veřejnosti představil návrhy reformy penzí. Důrazně přitom několikrát upozorňoval na to, že pokud si lidé nezačnou spořit na důchod sami, budou se ve stáří muset spokojit s nižší životní úrovní. Ať bude reforma jakákoli.

Navrhli jste, aby si lidé na individuální penzi do fondů odkládali tři procenta. Proč jste zvolili tak nízkou sazbu, když například na Slovensku je to devět procent?
Je to kompromis mezi přáním a možnostmi. Přáním nikoli mým, ale myšleno z pohledu přínosu pro jedince. Faktem je, že v roce 2010 je populace zase o něco starší, než byla v roce 2005, a ten manévrovací prostor je s každým rokem menší. V tomto smyslu platí ta poznámka, že reforma měla už dávno být. Odložit ji samozřejmě lze, ale bude to dražší a dražší. Čili kdybychom to dělali před deseti lety, mohla to být čtyři procenta. Když to děláme teď a nechceme, aby se nám pod rukama sypal průběžný systém, tak se pohybujeme na hraně toho, co je dlouhodobě udržitelné.

Lidé mají představu, že reforma jim zajistí vyšší důchody. Je to tak?
Reforma, ať už bude jakákoli, lidem vyšší důchody z toho průběžného systému rozhodně nezajistí. O budoucí generaci se stát postará méně. To by měli mít lidé na paměti a měli by si to uvědomit především ti lidé do 40 let. Generace 50 let a více se vlastně z tohoto pohledu nemá čeho obávat, protože bude dostávat důchod ze systému, který navíc bude krytý zdroji. Alarmující je fakt, že 94 procent příjmů dnešních důchodců pochází od státu. To není v zájmu občanů ani státu samotného. Proto bych si přál, aby i tohle bylo poselství té naší práce. Upozornit na nutnost, aby si lidé více spořili na stáří.

Spoří si lidé pořád málo, nebo se tento trend zlepšuje?
Teď si podle našich statistik spoří málo. Z analýzy rodinných účtů vyplývá, že u domácností ve věku 20 - 34 let si zhruba 15 - 20 procent domácností nespoří vůbec. Ale myslím, že lidé už začínají být nastavení mentálně, že něco musí být, něco se musí změnit.

Měla by penzijním fondům zůstat státní podpora?
Návrh obou variant říká: zreformujme celý systém. Sedm lidí z našeho týmu se domnívá, že ta podpora ve třetím pilíři by měla mít nejen ten daňový charakter, tedy když si spoříte 500 až 1500 korun, že si to můžete odečíst z daní. Ale že dává smysl i princip státní podpory formou státního příspěvku. Tedy já si něco spořím a stát mi k tomu něco dá.

Ten návrh byl kalibrován na příspěvek účastníka od stovky do pěti set korun. Je tu návrh posunout to od 300 do 700 korun, tedy že by se ta státní podpora zefektivnila. Tak aby by si člověk musel spořit víc, aby ten příspěvek dostal.

Počítali jste, jaké budou dopady na jednotlivé příjmové a věkové skupiny? Máte takovou analýzu?
Nějaké analýzy jsou v našem návrhu, ale to bychom zabíhali do přílišných podrobností. Je potřeba říct, že celkový náhradový poměr, tedy poměr mezi mzdou a důchodem, nejdřív sice bude klesat, ale časem začne mít tendenci růst. To znamená, že když lidi vstoupí do důchodu, budou mít víc peněz v poměru ke mzdě. Myšleno v okamžiku přiznání toho důchodu. Promítá se tam delší doba ekonomické aktivity. Pak se bude ale přiznaný důchod méně valorizovat.

Navrhujete náklady na reformu překlenout zvýšením dolní sazby DPH. Dělali jste si nějakou analýzu, jaké by měla sociální dopady?
Přiznám se, že žádnou hloubkovou analýzu jsme neměli, ale máme tady zkušenost z minulých let. Je tu představa, že se tady tak velké zvýšení daně ještě neprovádělo, ale není tomu tak. Vzpomeňte na rok 2004, kdy jedna vláda zvyšovala DPH v podstatě dvakrát, jednou v lednu a pak v květnu. Některé věci se přesouvaly z nižší do vyšší sazby DPH. Během čtyř měsíců se provedly velmi výrazné změny, a když se na to podíváte ex post, tato opatření zvýšila inflaci o 1,7 procentního bodu. Rozsahem ty změny určitě byly srovnatelné.

Co generace lidí kolem čtyřicítky? Ti by si v první variantě do druhého pilíře nemohli přispívat ani dobrovolně?
Ne. Nepočítáme s tím. Ale chtěl bych říct, že návrhy parametrů nejsou vytesány do žuly. Dá se uvažovat o nějaké náběhové křivce nebo zvýšení té hranice. Jestliže bude takový závěr, že tam chceme zahrnout Husákovy děti, tak to udělejme. Bude to o něco rozpočtově náročnější, ale zase ne o tolik. V podstatě by ten takzvaný transformační rozpočtový deficit neměl charakter Řípu, ale jakéhosi Mont Blanku. Rychleji a výrazněji by se objevil, ale zase by mnohem rychleji vymizel.

 

reklama

Diskuse

Zasílat reakce

Zveřejnit e-mail

Zobrazit náhled

Zbývá 1000 znaků

• Diskuse
• Celkem 302 příspěvků