Možnost předčasných voleb sice ještě existuje, ale už jen teoreticky

Teoreticky by situaci ještě mohla změnit Fischerova úřednická vláda. Pokud by poslala do sněmovny nějaký zákon, jeho schválení spojila s vyjádřením důvěry a zákon pak Sněmovnou neprošel, podala by vláda demisi.

Prezident by poté pověřil některého z politiků, aby sestavil vládu novou. Jestliže by se pak vládu nepodařilo sestavit ani na třetí pokus, respektive nově sestavená vláda by nedostala důvěru poslanců, vedlo by to k rozpuštění Sněmovny a k vypsání předčasných voleb. Podobně by se mohly předčasné volby konat i v případě, že by vláda poslala do Sněmovny zákon, k němuž by se poslanci po tři měsíce nevyjádřili.

Fischerův kabinet by ovšem takové kroky musel mít předem dohodnuté s šéfy ODS a ČSSD Mirkem Topolánkem a Jiřím Paroubkem, a ti by se na nich musela shodnout. Žádná z těchto variant by navíc neznamenala předčasné volby v listopadu, neboť jde o proces, který se počítá na měsíce.

Sám prezident Václav Klaus by situaci již nemohl ovlivnit. Podepsal sice ústavní zákon, který umožňuje rozpuštění sněmovny, a bylo by na něm, aby vypsal nový termín předčasných voleb. Jestliže si však poslanci ukončení činnosti Sněmovny neodhlasují a budou dál pokračovat v práci, nemůže již prezident dělat nic.

Zcela mimo hru by se v takovém případě ocitl i Ústavní soud. Případná další stížnost, kterou by mu podali poslanci Melčák a Raninec, by na věci již nic nezměnila. Oba poslanci by totiž napadli ústavní změnu, kterou sice Sněmovna schválila, ale nakonec nevyužila. I kdyby i tuto změnu soud nakonec odmítl, jeho verdikt by neznamenal nic více a nic méně než varovně zdvižený prst pro budoucnost.

• Diskuse
• Celkem 10 příspěvků