Ústavní stížnost na Lisabon chtějí senátoři předložit nejdéle počátkem října

Senátoři hlavně z ODS předložili v úterý odpoledne Ústavnímu soudu stížnost na novely o takzvaném vázaném mandátu kvůli Lisabonské smlouvě, která má reformovat fungování EU. Stížnost podepsalo 17 z nich. ČTK to řekl za tvůrce stížnosti senátor ODS Jiří Oberfalzer.

Kromě senátorů z ODS podle něj stížnost podepsali i nestraník Tomáš Töpfer a místopředsedkyně Strany svobodných občanů Liana Janáčková. Senátoři se chtějí na Ústavní soud obrátit nejpozději počátkem října ještě s požadavkem o opětovný přezkum samotné Lisabonské smlouvy.

Tvůrci stížnosti čelí kritice zastánců rychlé ratifikace smlouvy, podle nichž jsou obě podání jen zdržovací taktikou a snahou umožnit prezidentu Václavu Klausovi odkládat rozhodnutí o podpisu smlouvy, a tím i dokončení ratifikace. Naposledy ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle minulý týden označil tyto snahy za "nelogický a neopodstatněný krok", který by neměl zdržovat ratifikační proces.

Vázaný mandát, převod pravomocí na EU 

Novely parlamentních jednacích řádů kvůli lisabonské smlouvě zavádějí takzvaný vázaný mandát pro vládu, která s převodem pravomocí na EU nebude moci v Bruselu souhlasit bez předchozího souhlasu parlamentu. Tvůrci stížnosti ale pokládají za nedostatečné a neústavní, aby parlament souhlasil s dalším přenosem pravomocí na EU jinou než ústavní většinou. Podle nich by se tímto přenosem totiž měnily dosavadní smlouvy o fungování EU.

Senátoři podle svého prohlášení také chtějí, aby za nesouhlas s převedením pravomocí bylo pokládáno i to, kdyby se ke změně parlament ve stanovené lhůtě nevyjádřil.
Ústavní soud pak senátoři vyzvali k tomu, aby si vyhradil konečné právo na interpretaci evropských legislativních aktů v návaznosti na lisabonskou smlouvu. Navrhují rovněž, aby parlament schvaloval české kandidáty na eurokomisaře a soudce Evropského soudního dvora.

Senátoři se na Ústavní soud hodlají obrátit také s požadavkem na opětovný přezkum samotné smlouvy. S tímto podnětem ale nebudou podle Oberfalzra vyčkávat na výsledek posouzení žádosti ohledně vázaného mandátu, předložit jej chtějí nejpozději na přelomu září a října. Kvůli případné modifikaci žádosti o přezkum smlouvy by podle senátora bylo sice výhodnější znát postoj ústavních soudců k prvnímu podnětu, pozdější předložení žádosti by ale už bylo "časově neúnosné".

Lisabonskou smlouvu schválily obě komory českého parlamentu. Pro dokončení ratifikace dohody v Česku schází ještě podpis prezidenta. Klaus s podpisem čeká mimo jiné právě na výsledek posouzení nové ústavní stížnosti. Lisabonská smlouva, která upravuje řízení rozšířené unie, vstoupí v platnost až poté, co ji schválí všech 27 členských států EU. V Německu, v České republice i v Polsku sice dokument schválily parlamenty, ale rozhodnutí zákonodárců ještě mají stvrdit hlavy států. Irsko čeká na podzim další referendum o smlouvě.

reklama

Diskuse

Zasílat reakce

Zveřejnit e-mail

Zobrazit náhled

Zbývá 1000 znaků

• Diskuse
• Celkem 3 příspěvků