Náhrady poslanců: Zbytečně se utratí 120 milionů

Věra Jakubková dokáže nemožné, jinak si to těžko vysvětlit: do Prahy jezdí vlakem, který má zadarmo. A přesto ještě utratí navrch za benzin 34 tisíc měsíčně. Na bývalé poslankyni zelených se dobře ukazuje, jak v Česku funguje štědrý systém poslaneckých náhrad. Protečou jím za jedno čtyřleté volební období stovky milionů - a z toho nejméně 120 milionů zbytečně. To slůvko nejméně je přitom důležité.

Případů "malých domů" typu Jakubkové, kterých HN v seriálu Konta X od května odhalily několik, totiž může být ve skutečnosti ještě mnohem víc. Jisté je, že stát dává poslancům víc, než kolik by museli utratit. Nejde o základní plat 64 tisíc, ale o propracovaný systém náhrad - na bydlení, kanceláře, reprezentaci nebo na odborné posudky k zákonům.

HN například pátraly po tom, kolik a komu platí poslanci za kanceláře. Z porovnání sjednaných nájmů a nabídek vyplývá, že ze "vzorku" šedesáti poslanců by všichni mohli platit v průměru o 10 tisíc měsíčně méně.

"Já to neplatím. Tak co?"

Proč to nedělají, je u některých jasné: lídr královéhradecké kandidátky Jozef Kochan si za své působení ve velké politice přišel minimálně na půl milionu jen díky tomu, že si kancelář zřídil v domě patřícím jeho manželce. "Jestli to mám dávat manželce nebo některému ze sousedů, to je přece jedno. Protože já to neplatím, to dává kancelář sněmovny," hájí se poslanec.

Další politici zase platí nájem svým známým či si kanceláře pronajímají v partajních domech - samozřejmě za nejvyšší nájem, jaký kancelář sněmovny povoluje.

Jen všichni komunističtí poslanci takhle odčerpají z rozpočtu během čtyřletého cyklu přes třicet milionů. Nutno dodat, že za souhlasu předsedy Vojtěcha Filipa, který sice veřejně mluví o tom, že by se poslanecké náhrady měly zprůhlednit, na tomto byznysu ale nevidí nic špatného. "A komu bych měl platit? Snad ne soukromníkovi?" diví se. Kdyby si poslanci našli levnější a přitom stejně kvalitní kanceláře (a inzeráty webových realitek potvrzují, že to není problém), ušetřilo by se podle propočtů HN alespoň 36 milionů.

Devadesátkrát Kolín-Praha

Druhou důležitou položkou je náhrada za dopravu. Podle toho, jak daleko od Prahy bydlí, mají poslanci nárok až na 34 tisíc měsíčně. Hradit si z nich mají hlavně benzin, vlak totiž mají zadarmo.

Třeba poslanec ODS Jan Klas žije v Kladně a dostává 22 tisíc. A přiznává, že sice jezdí do Prahy skoro každý den, přesto částku neprojede - zbude mu měsíčně 12 tisíc. "Nechávám si je, jako každý," říká bez okolků.

HN proto u všech poslanců spočítaly, kolikrát by museli jet z domova do Prahy a zpátky, aby celý limit vyčerpali. A ukázalo se, že někteří by museli být na cestě několikrát denně - včetně sobot a nedělí. Přitom sněmovna každý den nezasedá, natož poslanecké výbory. I těm z nejvzdálenějších míst v zemi tak zůstane přibližně pět tisíc měsíčně. Sečteno: za čtyři roky tyhle "úniky" činí podle hrubých čísel skoro 84 milionů.

Co neutratí, mohou si nechat 

Například v Německu také poslanci dostávají peníze na benzin a státní dráhu mají zdarma. Ale přece jen tam existuje větší kontrola: poslanci musejí ve vlaku ukázat "potvrzení", že skutečně cestují za prací. To poslankyně Olga Zubová otevřeně říká, že z Kutné Hory do Prahy jezdí vždy vlakem. Měsíčně si tak nechává přes 25 tisíc, jež dostává na benzin.

Nejvíc přitom ušetří ti, kteří bydlí přímo v Praze nebo jen nedaleko od hlavního města. Poslanec z Kolína nebo právě z Kutné Hory má měsíčně nárok na 25 tisíc. To by mu vystačilo zhruba na devadesát cest autem do Prahy a zpátky. Při normálním způsobu cestování do sněmovny mu tedy musí zbýt měsíčně alespoň deset tisíc.

A i když zákon jasně říká, na co má být cestovné poslanců určeno, neutracené peníze si zákonodárci mohou nechávat, sněmovně je nikdo vracet nemusí. A ani se ještě nestalo, že by některý poslanec chtěl náhradu vrátit. Zákon totiž o cestovném mluví jako o paušální náhradě, u které se nepočítá s vyúčtováním skutečných nákladů.

Návrh na zdanění náhrad 

Důvody, proč je systém náhrad v Česku děravý, jsou dva. Nikdo nekontroluje, co poslanci s penězi dělají. A pak je tady ještě česká poslanecká vynalézavost, jak si z náhrad zajistit "malou domů". Systém je tak zažitý, že se ani lídrům stran nechce do změn. "To je věcí každého poslance. Já to nedělám," tvrdí místopředseda ODS Petr Nečas.

Jako jediný zatím hovoří o snížení poslaneckých náhrad Jiří Paroubek - byť až nyní před volbami, kdy je nutné brát sliby politiků s rezervou. Šéf ČSSD chce, aby poslanci museli paušální náhrady alespoň danit, protože jim často zůstávají. "Jsou fakticky součástí příjmu poslance," přiznává Paroubek.

Sedm způsobů, jak mohou politici pomoci sobě a svým blízkým

• Diskuse
• Celkem 21 příspěvků