Klaus jede do Brna – bojovat s Evropou

Prezidenta Václava Klause, patrně největšího prominenta mezi světovými euroskeptiky, čeká velký den. Ráno vystoupí před Ústavním soudem a zkusí ho přesvědčit, že Lisabonská smlouva je v rozporu s českou ústavou.

Superstát

Na své vystoupení se prezident připravuje řadu týdnů: Lisabonská smlouva podle něho dělá z unie nepřípustný superstát a bere Česku část suverenity. Klaus čeká, že se nad jeho argumenty budou soudci ještě dál zamýšlet a verdikt odloží. Fanoušci eurosmlouvy ale věří, že rozhodnutí padne už v úterý.

Jednání soudu budeme sledovat v on-line přenosu ZDE

Na verdikt čeká celá Evropa, rozhodnutí totiž může pohřbít dokument, který se připravuje řadu let a kromě Irska ho schválily všechny země unie.

Proti Klausovi bude smlouvu v Brně bránit vicepremiér Alexandr Vondra. Vláda i opoziční ČSSD věří, že soud smlouvě nebude bránit. Soudci totiž například ve prospěch unie rozhodli už jednou, tehdy se to týkalo eurozatykače. Ten podpořilo dvanáct soudců, tři byli proti.

S podpisem by Klaus vyčkal na Iry

BLESKOVÝ průvodce lisabonskou SMLOUVOU Něco jako ústava. Z devadesáti procent obsahuje stejné návrhy jako euroústava, odmítnutá Francií a Nizozemskem. Lepší kondice. Má zlepšit fungování unijních institucí, které se po rozšíření EU na 27 členů zadýchávají. Méně veta. Státy se vzdávají práva vetovat rozhodnutí unie zhruba ve čtyřiceti oblastech. Slabší Česko. Mění se hlasovací síla jednotlivých států. Česko patří mezi ty, které mírně oslabí. Jedna tvář. Evropa bude mít jednoho stálého prezidenta místo půlročního střídání šéfů jednotlivých států. Méně úředníků. Část zemí se jednou za čas na pět let bude muset obejít bez »vlastního« eurokomisaře. Silnější parlament. Vzroste moc Evropského parlamentu, jehož členy volí přímo občané.

I Klaus si podle lidí ze svého okolí uvědomuje, že soudce přesvědčí jen těžko. Možná i proto si už vymyslel nový způsob, jak ratifikaci smlouvy zbrzdit. Na Rádiu Česko prezident prohlásil, že i kdyby Lisabonskou smlouvu schválily obě komory českého parlamentu, nepodepíše ji. Chce totiž počkat na to, až smlouvu schválí Irové.

"To skutečně může udělat. Prezident nemá lhůtu, může čekat libovolně dlouho," vysvětlil odborník na ústavní právo Jiří Hřebejk. Podle něj navíc bez prezidentova podpisu nelze ratifikaci dokončit.

Zatím není jistý ani osud smlouvy v parlamentu. Rozhodující je názor poslanců a senátorů ODS, kteří s podporou váhají. Mirek Topolánek ji chce, jeho rival Pavel Bém ale ne, uvidí se tedy za týden na kongresu ODS. ČSSD, lidovci a zelení smlouvu podporují. A Topolánek by rád získal od ČSSD výměnou za podporu Lisabonu hlasy pro radar.

Konec práva veta

Před Ústavním soudem dnes patrně vystoupí hned několik řečníků. Nejočekávanější je ale řeč Václava Klause, kterého o názor výslovně požádal soudce zpravodaj Vojen Güttler, který chce dosáhnout toho, aby před soudem své výtky ke smlouvě řekli pokud možno všichni a aby soudci nemuseli o Lisabonské smlouvě rozhodovat brzy znovu.

"Já čekám, že prezident přednese to, co už dříve napsal soudcům. Jeho argumenty jsou známé," hádá senátní odborník na ústavní právo Jan Kysela.

Klaus smlouvě vyčítá hlavně to, že dělá z Evropské unie superstát a zbavuje členské státy práva veta v řadě rozhodnutí. Nelíbí se mu ani to, že součástí smlouvy má být Listina základních práv EU. Podle českého prezidenta je text navíc jen upraveno euroústavou, kterou v minulosti odmítli v referendu Francouzi a Nizozemci. Poté, co ji v referendu zavrhli Irové, prohlásil dokument za mrtvý.

Topolánkova vláda původně slibovala, že Lisabonskou smlouvu Česko schválí do konce roku – tedy do chvíle, než Praha převezme předsednictví unie. To se ale zřejmě nestihne, a to ze dvou důvodů. Za prvé proto, že soud rozhoduje o smlouvě až dnes, tedy těsně před koncem roku, a za druhé proto, že ve sněmovně nemá smlouva podporu.

Občanští demokraté, kteří ji nechtějí podpořit, se totiž netají tím, že by rádi uzavřeli politický obchod s ČSSD a podporu Lisabonské smlouvy vyměnili za hlasy pro radar. Radar je totiž absolutní prioritou zahraniční politiky ODS, na jeho prosazení ale Topolánkovi zatím chybějí hlasy. "Bereme to jako součást širšího zapojení do mezinárodního bloku, a pokud budeme mít jistotu hlasů pro radar, najde se u nás určitě dost hlasů pro Lisabon," řekl poslanec ODS Marek Benda.

O Lisabonskou smlouvu se ale povede ve sněmovně ještě jedna bitva. Politici ani právníci se totiž nedokážou shodnout, kolik hlasů bude pro schválení smlouvy vlastně třeba. "Myslím že prostá většina," říká Jiří Hřebejk z Právnické fakulty UK.

"Není sporu o tom, že Lisabonská smlouva vyžaduje stejné schvalování jako ústavní zákony, tedy tři pětiny všech hlasů," kontruje Kysela. Lisabonská smlouva se stala také hlavním sporným bodem mezi kandidáty na předsedu ODS – Topolánkem a Bémem.

Premiér před několika dny zveřejnil článek v MF Dnes, kde se zatím nejvýrazněji za Lisabonskou smlouvu postavil. Napsal, že pokud on zůstane v čele, bude Česko směřovat na Západ. Pokud by ale občanské demokraty měl vést Bém, který stejně jako Václav Klaus smlouvu odmítá, mířila by podle Topolánka ODS do Moskvy.

reklama

Diskuse

Zasílat reakce

Zveřejnit e-mail

Zobrazit náhled

Zbývá 1000 znaků

• Diskuse
• Celkem 150 příspěvků