Kolik berou vysocí státní úředníci? V Česku tajné, v Británii stačí pár kliků na webu

Ve Velké Británii stačí pár kliků na internetu a každý hned ví, kolik berou poradci premiéra Davida Camerona. Na Slovensku zase sepíší žádost a tamní informační zákon nedá úřadům na výběr – musí žádané platy zveřejnit.

Dokonce i ruský prezident Dmitrij Medveděv vydal výnos, podle něhož vysoce postavení úředníci rok co rok zveřejňují výši příjmů.

Jen v Česku se tomu úřady stále brání. Když Hospodářské noviny požádaly o informace o platech a odměnách vysokých státních úředníků, většina ministerstev a státních úřadů poskytla jen souhrnné údaje za několik pracovníků s odvoláním, že detailnější rozklíčování koliduje s právem na ochranu osobních údajů.

Nejvyšší správní soud přitom před několika měsíci jednoznačně řekl, že takové informace mají být veřejně přístupné. Tak jako ve světě.

„Z čtyřiadvaceti srovnávaných zemí jsou takové údaje šestnácti z nich přístupné, v několika alespoň od vyšší pracovní pozice či odměny,“ říká poradce pro otevřenost veřejné správy Oldřich Kužílek.

Sám v minulých dnech kontaktoval zahraniční experty a mapoval, jak se státní úřady k zveřejňování platů staví. Ve Slovinsku, Slovensku, Kanadě, Chile, Indii, Velké Británii, Rusku a v dalších jedenácti zemích poskytují údaje o platech a odměnách všech úředníků či alespoň těch vysoce postavených.

V Británii je vše na webu

A opravdu: například ve Velké Británii loni v květnu premiér David Cameron rozeslal státním institucím i samosprávám otevřený dopis, v němž všem nadiktoval, jaká data budou samy uveřejňovat.

A tak bylo možné nejprve přímo na internetu vyhledat jména, funkce, pracovní zařazení a roční platy „úředníků ve vedoucích funkcích s platem nad 150 000 £“. O pár měsíců později navíc všech vedoucích úředníků.

Od té chvíle se britští voliči mohli dozvědět, že třeba bývalý šéf komunikace Cameronova kabinetu Andy Coulson bral za loňský rok celkem 140 tisíc liber.

Kolik berou nejbližší spolupracovníci Petra Nečase, například Jana Nagyová, jejíž odměny vyvolaly skandál už v době, kdy pracovala pro Nečase na ministerstvu práce? V Česku je to stále přísně tajná informace.

Jde to i na Slovensku

Inspirace ovšem není nutné hledat jen v zavedených demokratických zemích. „Na Slovensku jsme měli podobný problém,“ popisuje Rasťo Diovčoš z aliance Fair-play.

Už v roce 2005 ovšem tamní zákonodárci novelizovali informační zákon tak, že přesně vymezuje, čí platy mají být veřejné.

Přehledně: Kolik berou slovenští úředníci

A proto musí zveřejňovat třeba i platy poradců ministrů, vedoucích pracovníků na ministerstvech či policejních velitelů. „Při každé novele se objevují pokusy institucí omezit i tuto oblast, ale v současnosti není vážnější problém s přístupem k těmto informacím,“ dodává Diovčoš.

A Peter Bročka ze serveru Kolkozarabaju.sk dává k nahlédnutí detailní soupis, který zveřejnil slovenský úřad vlády. Z něj je možné vyčíst, že třeba šéf úřadu vlády Viktor Nižňanský si za šest měsíců loňského roku vydělal 21 tisíc eur, z toho 3 100 euro činily odměny.

Česko, a především postoj státní správy v současnosti řízené vládou Petra Nečase, se tak řadí ke státům, jako je Bulharsko, Rumunsko, Nový Zéland, Francie, Řecko či Švýcarsko, kde patří výše platů státních úředníkům k přísně soukromým tajemstvím.

• Diskuse
• Celkem 20 příspěvků