Zástavní právo k cennému papíru na podíl

V souladu s tím, že zákon o obchodních korporacích nově umožňuje, aby společník společnosti s ručením omezeným, měl více podílů, může takto mít i více kmenových listů a každý kmenový list tak může představovat jeden podíl. Společnost může ale v takovém případě vydat též hromadný kmenový list, který představuje více podílů a nahrazuje tedy více jednotlivých kmenových listů. Společnost s ručením omezeným, která bude k podílům emitovat kmenové listy, se tak přibližuje akciové společnosti.

Kmenový list je definován zákonem jako cenný papír na řad, tedy obsahuje v sobě identifikaci jeho majitele a převádí se rubopisem stejně, jako např. akcie na jméno. Kmenový list dále musí mj. obsahovat výši vkladu, připadající na podíl a označení podílu, k němuž byl kmenový list vydán.

Zástavní právo je institutem zajištění dluhu, upraveným novým občanským zákoníkem (nikoli tedy zákonem o obchodních korporacích, a to ani v případě, že by zástavou byl podíl nebo kmenový list). Při zajištění dluhu zástavním právem má zástavní věřitel právo, v případě, že dlužník svůj dluh nesplní řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše a není-li tato výše ujednaná, do výše zajištěné pohledávky včetně jejího příslušenství ke dni zpeněžení.

V případě, že podíl v korporaci je volně převoditelný, lze k němu bez dalšího zřídit zástavní právo. V úvodu jsme si vysvětlili, že podíl může být představován kmenovým listem jedině za podmínky, že je volně převoditelný – takže můžeme dojít k závěru, že podíl představovaný kmenovým listem je způsobilým předmětem zástavního práva. Občanský zákoník pak stanoví výslovně pro případ, že je podíl představován cenným papírem (tj. kmenovým listem), je způsobilou zástavou jen tento cenný papír. Při zástavě podílu představovaného kmenovým listem se tak bude postupovat podle ustanovení občanského zákoníku upravujících zástavu cenného papíru.

Zástavní právo se vždy zřizuje zástavní smlouvou, jejíž podstatnou náležitostí je vymezení předmětu zástavy a zajištěné pohledávky. Zástavní smlouva ke kmenovému listu může být uzavřena ústní formou v případě, že dochází k odevzdání kmenového listu zástavnímu věřiteli, jak si vysvětlíme dále.

Zástavní právo ke kmenovému listu totiž vzniká v první řadě jeho odevzdáním zástavnímu věřiteli. Zástavce a zástavní věřitel se mohou zástavní smlouvou dohodnout též na tom, že kmenový list odevzdají spolu se stejnopisem zástavní smlouvy třetí osobě, aby pro ně zástavu opatrovala. Z povinnosti odevzdat stejnopis zástavní smlouvy můžeme dovodit, že v případě odevzdání kmenového listu do úschovy třetí osobě zákon vyžaduje písemnou formu zástavní smlouvy.

Za dobu trvání zástavního práva ke kmenovému listu může zástavní věřitel vykonávat práva spojená se zastaveným kmenovým listem v rozsahu ujednaném stranami. Tak si strany mohou především dohodnout, že zástavní věřitel bude mít právo na podíl na zisku vyplácený na kmenový list s tím, že takto vyplacený podíl započte na svou zajištěnou pohledávku. V případě, že by vyplacené plnění na kmenový list převýšilo zajištěnou pohledávku včetně jejího příslušenství a náklady, na jejichž náhradu má zástavní věřitel právo, vydá vzniklý rozdíl zástavní věřitel zástavnímu dlužníkovi.

Kdykoli po dobu trvání může dlužník nebo zástavce zastavený kmenový list vyplatit. Do doby splatnosti zajištěné pohledávky (zákon hovoří o dospělosti dluhu) dále není možné ujednat, že věřitel může zástavu libovolným způsobem zpeněžit nebo si ji za libovolnou nebo předem určenou cenu ponechat. I v případě, že by naznačený postup byl sjednán teprve poté, co se zajištěná pohledávka stane splatnou, nepřihlíželo by se k takovým ujednáním, pokud by byl zástavcem nebo zástavním dlužníkem spotřebitel nebo člověk, který je malým nebo středním podnikatelem.

V případě, že se zajištěný dluh stane splatným a dlužník jej nesplní, může se zástavní věřitel uspokojit z kmenového listu způsobem, který dohodl se zástavcem, popř. zástavním dlužníkem v zástavní smlouvě, a to v písemné formě. Pokud si strany písemně nic neujednaly, zpeněží zástavní věřitel zástavu ve veřejné dražbě nebo jiným zákonem stanoveným způsobem (např. soudní prodej zástavy). Zástavní věřitel má vůči zástavci právo na náhradu nutných nákladů vynaložených při výkonu zástavního práva. Započetí výkonu zástavního práva musí zástavní věřitel písemně oznámit zástavnímu dlužníkovi a ve svém oznámení musí uvést, jak se ze zástavy uspokojí. Jakmile bylo započetí výkonu zástavního práva oznámeno zástavnímu dlužníkovi, nesmí zastavený kmenový list (resp. podíl, který představuje) zcizit, tzn. nesmí jej převést na jinou osobu bez souhlasu zástavního věřitele. Důležité je, že zástavní věřitel nesmí zastavený kmenový list zpeněžit dříve, než po uplynutí 30 dnů poté, co započetí výkonu zástavního práva oznámil zástavnímu dlužníkovi.

Zástavní smlouvou může být ujednáno, že zástavní věřitel zpeněží zastavený kmenový list i jiným způsobem, než ve veřejné dražbě. V takovém případě je povinen postupovat při prodeji s odbornou péčí v zájmu svém i v zájmu zástavního dlužníka tak, aby zastavený kmenový list prodal za obvyklou tržní cenu. Po zpeněžení kmenového listu zástavní věřitel zástavnímu dlužníkovi písemnou zprávu, ve které uvede údaje o prodeji kmenového listu a nákladech s ním spojených, o výtěžku prodeje a o jeho použití. V případě, že zpeněžením kmenového listu není zajištěná pohledávka vyrovnána, doplatí zbývající část osobní dlužník. Pokud výtěžek ze zpeněžení zástavy převyšuje zajištěnou pohledávku včetně příslušenství a náklady zástavního věřitele, na jejichž náhradu má nárok, vydá vzniklý přebytek zástavní věřitel zástavnímu dlužníkovi.

JUDr. Monika Novotná
Advokátka/Partner
Rödl & Partner

Monika Novotná je advokátkou a partnerem ve společnosti Rödl & Partner, kde působí od roku 1993.  
V kanceláři Rödl & Partner vede oblast daňového poradenství a daňové optimalizace.
Poradenství poskytuje zejména v otázkách daňového práva a práva obchodních společností, při koupi a prodeji podniků, při převodech společností, při transakcích s nemovitostmi a strukturování fondů nemovitostí.
Je autorkou mnoha odborných článků z oblasti daňového práva a práva obchodních společností a pravidelně přednáší na odborných akcích.