Co v sobě skrývá obchodní zákoník

Zastavení obchodního podílu je upraveno především v ustanovení § 117a obchodního zákoníku. Jeho přijetí odstranilo nejasnosti, zda je vůbec možné takové zástavní právo zřídit. Ke zřízení zástavního práva k obchodnímu podílu je nutná písemná zástavní smlouva s úředně ověřenými podpisy účastníků. Pokud lze obchodní podíl převádět jen se souhlasem valné hromady, je podmínkou pro zřízení zástavního práva udělení souhlasu valné hromady. Celý proces je pak završen zápisem do obchodního rejstříku, který má konstitutivní povahu. Návrh na zápis zástavního práva do obchodního rejstříku je oprávněn podat zástavce nebo zástavní věřitel.

O AUTORECH

Mgr. Václav Vlk je advokátem spolupracujícím s kanceláří Rödl & Partner. Ve své praxi se soustřeďuje zejména na oblast pracovního, občanského a obchodního práva včetně práva procesního. Mezi jeho klienty patří jak české pobočky zahraničních společností, tak obchodní společnosti s českou majetkovou účastí.

Spoluautorkou článku je Mgr. Nora Bieliková, advokátní koncipientka Rödl & Partner

I přes existenci zástavního práva k obchodnímu podílu vykonává společník nadále svá práva a povinnosti spojené s účastí ve společnosti.

Nastane-li situace, že pohledávka zajištěná zástavním právem k obchodnímu podílu není řádně a včas splněna, je zástavní věřitel oprávněn obchodní podíl prodat (v obchodní veřejné soutěži nebo ve veřejné dražbě na náklady dlužníka), a to i bez souhlasu valné hromady. Je-li zástavní věřitel při prodeji obchodního podílu neúspěšný, může vykonávat všechna práva spojená s obchodním podílem. Další způsob řešení neúspěšného prodeje zastaveného obchodního podílu představuje možnost uzavřít dohodu o převodu dotčeného obchodního podílu za účelem úhrady dluhu z dosavadního společníka (zástavního dlužníka) na zástavního věřitele. Hodnotu obchodního podílu musí stanovit znalec jmenovaný soudem na návrh zástavního věřitele. K převodu se nevyžaduje souhlas valné hromady a jeho realizací dochází k zániku zástavního práva. Samotný výmaz zástavního práva k obchodnímu podílu z obchodního rejstříku má pouze deklaratorní účinky.

Obchodní zákoník je minulostí, směr bude udávat nový občanský zákoník

Nová koncepce občanského zákoníku, který by měl nabýt účinnosti 01.01.2014, řadí obchodní podíl mezi věci, proto také zástavu podílu upravuje nový občanský zákoník, nikoliv zákon o obchodních korporacích jako nástupce obchodního zákoníku. V novém občanském zákoníku najdeme komplexní úpravu zástavní práva, tedy včetně zástavního práva k podílu na obchodní společnosti (korporaci) a zástavního práva k cenným papírům.
Je-li možný převod podílu, je možné i jeho zastavení a to za stejných podmínek. Zástavní právo vzniká zápisem do obchodního rejstříku.

I nadále je předepsána zástavní smlouva v písemné formě, forma notářského zápisu (veřejné listiny) se však nevyžaduje.

Nově může být předmětem zástavního práva jakýkoliv podíl v korporaci (nejen ve společnosti s ručením omezeným), je-li možné ho volně převést. Pokud je převod obchodního podílu omezen splněním určitých podmínek, váže se splnění těchto podmínek i na zřízení zástavního práva.

Další novinkou, se kterou se budou společnosti od ledna 2014 potýkat, je nemožnost přijmout do zástavy vlastní podíl. K takové zástavní smlouvě se nebude přihlížet. Společenská smlouva (zakladatelská listina) bude nově moci zastavení podílu omezit či zcela vyloučit.

Oproti dosavadní kogentní úpravě obchodního zákoníku si strany budou moci sjednat podmínky výkonu práv spojených s podílem. Dospěje-li pohledávka, zástavní věřitel nabude právo na peněžitá a jiná věcná plnění vyplývající z účasti na korporaci až do výše zajištěné pohledávky.

Zástavní věřitel bude oprávněn v případě neúspěšného pokusu o prodej podílu požadovat po dlužníkovi převedení podílu k zajištění úhrady dluhu. Dlužník je takové věřitelově výzvě povinen vyhovět do jednoho měsíce od jejího doručení. Dosavadní právní úprava tuto možnost nabízí pouze formou dohody stran, jak jsme vysvětlili výše. Nepřevede-li zástavní dlužník podíl zástavnímu věřiteli dobrovolně do jednoho měsíce ode dne, kdy k tomu byl zástavním věřitelem vyzván, bude mít zástavní věřitel možnost domáhat se určení obsahu smlouvy soudem.

Nový občanský zákoník upravuje několik možností zániku zástavního práva (zánik zástavy, složení ceny zastavené věci zástavnímu věřiteli, vzdání se zástavního práva zástavním věřitelem aj.) Tato úprava je obecná, lze ji proto přiměřeně použít také na zánik zástavního práva k  podílu.

Ačkoli koncepce vzniku, výkonu i zániku zástavního práva v novém občanském zákoníku směřuje k větší autonomii smluvních stran (nebo právě proto), bude na účastnících zástavních smluv, aby při jejich uzavírání i při výkonu zástavního práva postupovali obezřetně a využili různých možností, které jim nová úprava dává.

Zbývá vám ještě 0 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se