O AUTOROVI

Mgr. Jan Šafránek, advokát, partner,
bnt attorneys-at-law s.r.o. je absolventem Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Již během studia pracoval v jedné mezinárodní advokátní kanceláři, kde po ukončení studií působil jako advokátní koncipient se specializací na problematiku práva obchodních společností. Od roku 2005 se vedle práva obchodních společností specializuje na komplexní projekty přeměn společností a koncernové právo. Advokátní praxi vykonává od roku 2006.
Mateřskou řečí Jana Šafránka je čeština, problémem pro něho není diskutovat o smlouvách a vést obchodní jednání v němčině.

Prvního ledna 2014 by měl nabýt účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (NOZ) a zákon č. 90/2012, zákon o obchodních korporacích (ZOK). Oba tyto zákony, stejně jako mnoho dalších navazujících zákonných a podzákonných norem nahradí mnohé z toho, na co jsme si po roce 1989 v soukromém právu zvykli.

Mezi nejpodstatnější změny, které se přímo dotknou podnikatelů, konkrétně společností, jejich společníků a členů jejich orgánů, jsou bezesporu nová pravidla správy společností, tedy nová pravidla tzv. corporate governance.

Úprava vztahů ve společnostech bude volnější

Za vůbec nejpodstatnější změnu lze považovat výrazné posílení autonomie podnikatelů, kdy nové právo nechává podnikatelům značnou smluvní volnost při úpravě vztahů uvnitř společností (korporací).

Více než kdy jindy bude třeba věnovat pozornost textu společenských smluv u společností s ručením omezeným (s.r.o.) a stanov u akciových společností (a.s.) a podrobně stanovovat jednotlivá práva i povinnosti společníků s.r.o. a akcionářů a.s.

Dosavadní rigidnost zákona, která fakticky znemožňovala některé typy ujednání ve společenských smlouvách a/nebo stanovách, mizí, a to, co může být dle stávající právní úpravy prohlášeno za absolutně neplatné, může být od příštího roku platné, dovolené nebo alespoň tolerované.

Přísnější pravidla pro manažery

Pro vedení společností, konkrétně pro členy orgánů společností, a nově také pro prokuristy, zmocněnce společností atd. platí zpřísněná pravidla pro výkon těchto funkcí. Všechny tyto osoby mají povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, kterou nový občanský zákoník (NOZ) nově vymezuje jako v první řadě povinnost jednat loajálně, pečlivě a informovaně.

V případě porušení této povinnosti nastupuje vedle i dnes známé odpovědnosti za škodu (nově odpovědnosti za újmu), např. povinnost vrátit veškeré odměny přijaté od společnosti až za dva roky zpět, a to tehdy, pokud je společnost v úpadku a pokud to insolvenční správce požaduje.

Nová je rovněž úprava ručení statutárního orgánu za dluhy společnosti, a to pro případ, pokud došlo k úpadku společnosti a statutární orgán tomuto úpadku rozumnými prostředky nezabránil.

Zákon o obchodních korporacích rovněž dává soudu možnost, aby toho, kdo porušuje své povinnosti nebo přivedl společnost k úpadku, vyloučil z výkonu funkcí člena orgánů jakékoli společnosti nebo družstva.


Zákon v této souvislosti obsahuje i zcela novou úpravu koncernového práva (např. zavádí neomezené ručení vlivné a ovládající osoby za dluhy ovládané osoby, která je v úpadku).

Tato zpřísněná odpovědnost je na druhé straně vyvažována zavedením ochrany podnikatelského úsudku, kdy je principiálně poskytována ochrana takovému jednání, kdy dotčený jedná v dobré víře, že jedná řádně, v souladu se zákonem, se zohledněním dostupných informací a v zájmu společnosti. Pokud je tedy společnosti způsobena újma, avšak ten, kdo ji způsobil, jednal řádně a nemohl újmu předpokládat, není za způsobenou újmu zásadně odpovědný.

Pozor na bezplatný výkon funkce

Výše uvedené zásady se promítají i do zpřísnění pravidel pro odměňování členů orgánů společností: Smlouva o výkonu funkce musí mít zákonem stanovené náležitosti a musí být schválena valnou hromadou, jinak platí, že je výkon funkce bezplatný.

Statutární orgán může od společnosti přijmout jen ta plnění, jejichž poskytnutí schválí valná hromada (není přitom důležité, z jakého titulu je plnění poskytováno). Nejsou-li plnění poskytována v souladu se zákonem, opět platí, že je výkon funkce bezplatný.

Téma odpovědnosti spojené s výkonem vrcholných funkcí v managementu společností je jednoznačně tím nejzajímavějším, co nová právní úprava v případě společností přináší, a to i proto, že se přímo dotýká velmi širokého okruhu lidí a nepřímo také jejich rodin a majetků.

Za zmínku stojí rovněž možnost, aby členem orgánu společností byli nejen lidé, ale i právnické osoby.

U a.s. bude dále např. možné zvolit si mezi tzv. monistickým a dualistickým způsobem řízení. Zatímco dualistický model řízení je dnešní model s valnou hromadou, představenstvem a dozorčí radou, monistický model znamená, že vedle valné hromady působí jen správní rada a statutární ředitel.

V dualistickém systému již neplatí povinné zastoupení zaměstnanců v dozorčích radách a zákon rovněž upouští od minimálního počtu členů představenstva a dozorčí rady - nově mohou mít jak představenstvo tak dozorčí rada pouze jednoho člena, a to bez ohledu na počet akcionářů.

Ve výčtu změn by samozřejmě bylo možné pokračovat, nicméně výše uvedené lze dle mého názoru označit na nejdůležitější.

 

Tento článek vznikl ve spolupráci s odborným měsíčníkem

 

 

Zbývá vám ještě 0 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se