Co to je?

Svěřenský fond je soubor majetku.

Nenechme se zmást pojmem „fond“, nejde totiž o právnickou osobu.

Je to „pouze“ majetek, který jeho vlastník vyčlení a předá do správy svěřenskému správci (smlouvou nebo pořízením pro případ smrti).

Tím, že vlastník (zakladatel fondu) tento majetek svěří správci, přestává být jeho vlastníkem a v podstatě nad tímto majetkem ztrácí přímou kontrolu.

A nyní přicházíme k tomu, co je pro laika nejméně pochopitelné – tento vyčleněný majetek nemá žádného vlastníka, ale právě jen správce. Ten sice není vlastníkem, ale k tomuto majetku vykonává vlastnická práva.

Podíváme-li se třeba do katastru nemovitostí, jak vypadá evidence pozemku, který je součástí svěřenského fondu, pak na listu vlastnictví (LV) najdeme v části A na místo vlastníka zapsaného správce s poznámkou, že je svěřenským správcem.

Svojí podstatou se svěřenský fond blíží nadaci, ale hlavní rozdíl je v tom, že nadace je právnickou osobou.

Liší se též tím, že

  • existence svěřenského fondu je omezena v čase,
  • není svázán tolika omezeními
  • a zásadní je též absence veřejnoprávního dohledu (neexistuje žádný veřejný rejstřík svěřenských fondů, nikam se nezapisují).


Svěřenský fond se spravuje statutem, který vydává zakladatel.

Statut musí mít formu notářského zápisu. Je to základní dokument, který řeší ty nejdůležitější otázky – jaké je označení fondu, jaký majetek má při svém vzniku, jaký je účel fondu, nebo komu má být z fondu plněno – kdo bude beneficientem.

Právě určení beneficienta (zákoník užívá označení obmyšlený), je základním právem zakladatele. Pokud své právo nevyužije, určí jej správce za podmínek stanovených zákoníkem a statutem.

K čemu slouží?

Určitě každého napadne, k čemu takový svěřenský fond může sloužit? Je věcí zakladatele, k jakému účelu jej vytvoří. Může jít o účel veřejně prospěšný – na podporu univerzity, divadla, dětského domova, výzkumného centra, zvířecího útulku, veřejné knihovny, nemocnice,… účel však může být i ryze soukromý – třeba k podpoře studia potomků na vysoké škole.

Svěřenské fondy lze využít též jako nástroj k ochraně a dlouhodobé správě rodinného či firemního majetku, k zachování důvěrnosti informací o majetku či bezpečnému a stabilnímu strukturování budoucího předávání majetku v rodině a zabránění rozmělnění rodinného jmění.

Kdo je svěřenský správce?

Svěřenský správce je nejdůležitější osobou. Může jím být každý svéprávný člověk (právnická osoba jen tehdy, stanoví-li to výslovně zákon). Správci náleží plná správa majetku ve svěřenském fondu a dopadají na něj všechna pravidla, o nichž jsme se zmiňovali v článku Povinnosti správce cizího majetku. Je povinen šetřit a rozmnožovat podstatu svěřenského fondu a naplňovat jeho účel. Má možnost s majetkem investorsky nakládat, ale vždy s limity obezřetné správy.

Nelze vyloučit, aby se správcem svěřenského fondu stal jeho zakladatel nebo obmyšlený; pro ten případ je však nezbytné předem zabránit vzniku rizik, k nimž taková situace může případně vést.

Z toho důvodu se volí konstrukce, že tehdy, je-li svěřenským správcem zakladatel nebo obmyšlený, musí mít svěřenský fond ještě dalšího spolusprávce, který nebude ani zakladatelem, ani obmyšlený, přičemž oba spolusprávci musí za takové situace jednat společně.

Zbývá vám ještě 0 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se