Pestrost věcných břemen, aneb nejde jen o právo pastvy

Problematika věcných břemen patří k tradičním tématům občanského práva.

Práva plynoucí z věcných břemen poskytují svým vlastníkům různá oprávnění – přecházet či jezdit přes cizí pozemek, brát si vodu z cizí studny, svádět dešťovou vodu do cizího okapu apod.

Jak je zřejmé z předchozí věty, základ věcného břemene tkví v tom, že jedna osoba získává právo k cizí věci – k věci jiného vlastníka. Ten je pak ve výkonu svého vlastnického práva omezen, je povinen strpět činnost někoho jiného (chození nebo jízdu přes pozemek), povinen zdržet se určité činnosti (nestavět na svém pozemku nad určitou výšku) nebo dokonce i něco dělat (vyplácet jiné osobě rentu).

Přes vlastní pozemek na svůj druhý pozemek

Vlastní-li dnes někdo dva pozemky, přičemž k tomu, aby se dostal na druhý, musí přejít přes první, ocitá se ve složité situaci, rozhodne-li se první pozemek prodat.

Nemůže totiž ve prospěch svého druhého pozemku zatížit první pozemek právem cesty. To dosavadní právo neumožňuje. Nejdříve musí první pozemek prodat a teprve poté se dohodnout na zřízení věcného břemene s novým vlastníkem. Praxe samozřejmě nalezla řešení tohoto problému, ale je zbytečně komplikované.

Proto nový občanský zákoník výslovně stanoví, že vlastník pozemku může zřídit věcné břemeno (služebnost) i ve prospěch svého jiného pozemku. Takže nejdřív pozemek zatíží a až poté jej prodá.

Nový občanský zákoník výslovně pojmenovává řadu standardních služebností, ale pamatuje i na některé nové. Je třeba předeslat, že to z jeho strany není žádný diktát, ale pouze podpora. Je totiž plně na vůli stran, co si ujednají, k čemu se smluvně zaváží. Text zákoníku je pro ně v tomto ohledu možnou inspirací.

V praxi se stává, že osoba určité věcné právo vydrží – v dobré víře se domnívá, že právo, které pro sebe vykonává již po dlouhou dobu, jí náleží. Takto lze vydržet i služebnost. Třeba právo chodit přes sousedův pozemek. Není tu žádná smlouva, která by vztah dvou sousedů upravovala, proto se jejich vzájemná práva a povinnosti budou řídit tím, co stanoví zákoník. Tato podpora dnes chyběla.

Někdy se objevují názory, že úprava věcných břemen je zbytečně detailní, že dnešní život si již nežádá, aby se v zákoně pamatovalo třeba na právo pastvy.

Samozřejmě je pravda, že i bez výslovné zákonné úpravy si může vlastník stáda krav dohodnout s vlastníkem pozemku, že může na jeho pozemku pást své krávy. Ale právě proto, že toto právo může vzniknout i vydržením, je dobré na to v zákoně pamatovat. Proto se v zákoně píše, že právo pastvy se nevztahuje na nadměrně znečištěná nebo nemocná zvířata – je-li už vlastník pozemku omezen, nemá se tak stát nad rozumnou míru.

Jistě nic nebrání, aby se s vlastníkem stáda dohodl, že tam může pást i nadměrně znečištěná nebo nemocná zvířata, ale bez jeho svolení k tomu dojít nemůže, byť bez jeho vůle právo pastvy vzniklo.

Mezi nově pojmenovaná věcná břemena patří služebnost rozlivu. Zakládá vlastníku vodního díla, které umožňuje řízený rozliv povodně, právo rozlévat na cizím pozemku vodu. To může být praktické v některých povodňových oblastech, vlastník vodního díla může dopředu sjednat právo vodu rozlévat jinam, čímž předejde pozdějším problémům.

Na koni přes cizí pozemek

Některé na první pohled starodávné služebnosti mohou v nových sociálních podmínkách nabývat nečekaný obsah.

Třeba takové právo jízdy na koni přes cizí pozemek. Jistě, dnes nenajdeme koně na každém statku ve vesnici, ale existuje řada jezdeckých klubů, které ke své činnosti právě tuto služebnost mohou využít a s vlastníky okolních pozemků si ji sjednat.

Pokud jde o reálná břemena, tedy druhou větev věcných břemen, čtenáře románů Aloise Jiráska jistě napadne povinnost doprovázet kněžnu s lucernou. To sice vyvolá na tváři úsměv, ale i dnešní život nalézá pro reálná břemena využití.

Dlužník, kterému věřitel půjčí určitý obnos peněz, může být zavázán k tomu, že jako vlastník nájemního domu bude část z inkasovaného nájemného odvádět na úhradu svého dluhu.

Reálné břemeno je jistější než jen „pouhý“ smluvní vztah, bude zapsáno v katastru nemovitostí, poskytuje věřiteli vyšší míru právní jistoty.