Obtěžování prachem, hlukem, pohledem, ale i depresivním stínem

Pálí váš soused celý podzim na zahradě staré listí? Ruší vás každou letní noc hlasitá hudební produkce z nedaleké diskotéky? Line se k vám ze skladu na sousedním pozemku nepříjemný zápach? Dopadá na váš pozemek stín, který vrhá rotující list větrné elektrárny? Pak jste se setkali s tím, co právo nazývá imisí (důsledek činnosti jednoho vlastníka se nepříznivě projevuje na pozemku jiného vlastníka).

V praxi se tyto spory objevují často, např. až Nejvyšší soud jednou řešil, zda bude soused povinný přemístit sušák na prádlo, protože prý při větrném počasí voda z prádla padá na žalobcův pozemek a porosty na pozemku, které poškozuje (soud tehdy žalobě nevyhověl).

Ochranu proti imisím samozřejmě poskytuje i nový občanský zákoník; činí to podobně jako dosavadní právo, tudíž dál platí, že se lze bránit až tehdy, pokud již škodlivý účinek nastal (ne preventivně).

Teče k vám voda od sousedů? Můžete se bránit žalobou

Nový občanský zákoník ale nově rozlišuje, zda jde o imisi přímou nebo nepřímou. Přivede-li soused na hranici s vaším pozemkem trativod, ze kterého k vám začne vytékat voda, jde o přímou imisi. Stejné to je, zbuduje-li v rohu své zahrady posezení s grilem a udírnou, přičemž kouř odvádí kouřovodem přímo na váš pozemek.

Takové přivádění imisí na pozemek jiného vlastníka (přímé pokračování jeho činnosti) je bez dalšího zakázáno, přitom nezáleží na tom, jak moc to obtěžuje, nezkoumá se ani míra takových zásahů.

Každý, kdo je přímou imisí zasažen, se může bránit i soudní cestou a žádat, aby soud sousedovi uložil, aby se dalšího takového jednání zdržel. Zákaz se netýká pouze případů, kdy je imise povolena (např. smlouvou mezi sousedy).

Druhou a zřejmě početnější skupinou případů jsou nepřímé imise. Vznikají také v důsledku činnosti vlastníka pozemku, ale jsou podmíněny přírodními vlivy. Ten, kdo každou neděli řeže dřevo na cirkulárce, přímo nezasahuje do práv sousedů, ale hluk a prach se šíří vzduchem a mohou nepříjemně sousedy obtěžovat. Taková imise není zakázána vždy (člověk musí určité nepohodlí strpět), ale jen tehdy, pokud je nepřiměřená místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku v daném místě. I proti ní lze podat žalobu, ve které žalobce požaduje, aby se soused imisí zdržel.

Místní poměry jsou různé:

• jinak se budou posuzovat účinky chovu hospodářských zvířat ve městě a na venkově; třeba ranní kokrhání kohouta je na vesnici běžné, ale v paneláku se místním poměrům vymyká.

• Častá hlučná hudební produkce zapadne v oblasti, kde se soustředí bary a podobné podniky, naopak na malém městě či v obydlené čtvrti bude působit cizorodě.
• Rozdílně posoudíme i účinky průmyslových exhalací v průmyslové části města a v lázeňské oblasti.

Vždy je třeba zohlednit mimo jiné intenzitu zásahů, jejich frekvenci a stupeň konkrétní obtížnosti ve vztahu k sousedům; zkrátka neexistuje jednotný recept. Přesto lze říci, že proti jednorázovému, ojedinělému zásahu se z důvodu imise bránit nelze.

Novinkou jsou pravidla týkající se imisí z úředně povoleného provozu

Nikomu by se asi nelíbilo, kdyby si prošel martyriem byrokracie, získal všechna potřebná povolení, otevřel si pilu a soud by mu na popud sousedů nakázal, aby se zdržel obtěžování sousedů hlukem a prachem. Přitom by neporušil žádné hlukové, technické či jiné limity, které mu stanoví zákony na ochranu před hlukem apod.

Proto nový občanský zákoník stanoví, že v takovém případě má soused právo jen na náhradu újmy v penězích, nemůže se však domáhat toho, abyste se zdrželi úředně schválené a povolené činnosti.