Podle matematického modelu dvou amerických vědců hrozí v Česku a dalších osmi zemích zánik náboženství. Při průzkumu vycházeli i z více než 100 let starých údajů nashromážděných při sčítání lidu. Snažili se přitom objasnit vztahy mezi věřícími respondenty a společenskou motivací proto, aby člověk věřil. Na svých stránkách o tom informovala stanice BBC News.

Kromě údajů z České republiky vědci zkoumali i data z Austrálie, Rakouska, Kanady, Finska, Irska, Nizozemska, Nového Zélandu a Švýcarska. Při jejich zkoumání přitom použili podobný model, jaký jeden z nich, Daniel Abrams ze Severozápadní univerzity, v roce 2003 zapojil do popisu úpadku málo používaných jazyků.

"Je za tím jednoduchá myšlenka. Předpokládá, že sociální skupiny, které mají více členů, jsou atraktivnější proto, aby se k nim jedinec přidal. Zároveň předpokládá, že sociální skupiny mají sociální status anebo prospěšnost," uvedl Richard Wiener z Arizonské univerzity, který je druhým členem výzkumného týmu.

"Ve velkém počtu moderních sekulárních demokracií je trend, kdy lidé uvádějí, že nejsou členem nějakého náboženství. V Nizozemsku jde o 40 procent populace. Nejvyšší podíl jsme zaznamenali v České republice, kde šlo o 60 procent populace," uvedl Wiener.

Model výzkumu je relativní

Ve všech studovaných zemích vědci dospěli ke stejným parametrům, což prý ukazuje že za matematickými propočty v nich se skrývá stejné chování. Ve všech zemích se také ukázalo, že tam náboženství směřuje k zániku.

Vědci nicméně upozorňují, že se nyní snaží svůj model upravit tak, aby více odpovídal skutečnému světu. "Samozřejmě, že ve skutečnosti nevěříme, že síťové struktuře moderní společnosti odpovídá (náš model), kde je každá osoba rovnocenně ovlivňována všemi dalšími členy společnosti," podotkl Wiener.

Výsledek, ke kterému se svým kolegou dospěl, ale přesto považuje za podnětný. "Je zajímavé, že celkem jednoduchý model zachytí tato data. Pokud jsou tyto jednoduché myšlenky správné, naznačuje, kam se může ubírat vývoj," dodal.