Češi sázejí jako diví. Teď jde o to, komu a jak bude tento stroj na peníze sloužit

Kolem hazardního průmyslu začíná být opět živo. Čím víc se blíží definitivní soud nad novelou loterijního zákona, tím intenzivněji začínají své zájmy hájit všichni zúčastnění - od velkých loterijních firem přes obce a zastupitelstva až po drobné hráče na trhu.

Není se čemu divit. Hazard je v Česku velmi výnosným byznysem a podle posledních údajů zveřejněných ministerstvem financí v roce 2008 Češi v loteriích a dalších hrách "protočili" 128,5 miliardy korun. 98,5 miliardy vyplatily sázkové společnosti na výhrách. Třicet miliard lidé prohráli. Po odečtení všech poplatků a odvodů si tak hazardní firmy rozdělily více než dvacet miliard korun.

Novější údaje sice nejsou k dispozici, ale podle dostupných informací od té doby (už jenom podle výročních zpráv firem) sází Češi ještě více. Výrazně tomu pomohlo i nedávné povolení internetového sázení pětici tuzemských firem.

Novela, co se dostala nejdál

Současný loterijní zákon řadu novějších her vůbec "nezná" a nijak je nereguluje. Na potřebě změnit ho, se proto shodují téměř všichni. Nyní tak kolují sněmovnou či kancelářemi ministerstva financí hned čtyři novelizované verze. Největší šance má novela, kterou původně navrhla sociální demokracie. Z návrhu, který je nyní ve třetím čtení, zbyla z původních plánů ČSSD jen velmi hrubá kostra. Pozměňovací návrhy v rozpočtovém výboru jej změnily k nepoznání.

Velkými zastánci novely jsou zejména velké firmy loterijního trhu. Netají se tím, že pro ni lobbovaly u poslanců, ani tím, že se na její přípravě samy podílely. "Ale ne se vším, co v novele je, souhlasíme. Je to dílo kompromisů," říká Marek Herman, šéf APKURS - asociace sdružující největší firmy na trhu - Sazku, Tipsport, Chance, SynotTip a Fortunu. Jejich celkový obrat převyšuje deset miliard korun, a přestože jsou známé hlavně díky poskytování kurzových sázek, například Sazka a Synot jsou velmi silné i ve výherních automatech a videoloterijních terminálech (VLT).

Právě kolem nich se točí největší spory. Starostům vadí, že z původního návrhu novely vypadla možnost, aby sami rozhodovali o umístění jednotlivých přístrojů na svém území. To má zůstat na ministerstvu financí, které i v současné době rozhoduje o umístění videoloterijních terminálů. Právě tomu přičítají obce vinu za rozmach těchto hracích přístrojů. "Žádostí o jejich povolení přicházejí týdně stovky," potvrzuje náměstek ministra financí Tomáš Zídek, podle kterého je to však dáno i tím, že právě tyto nové přístroje při generační výměně nahrazují staré automaty. V technických hrách, kam patří právě videoterminály, se ročně protočí 36 miliard korun a je to jedna z nejrychleji rostoucích kategorií hazardu. Jen pro srovnání - ještě v roce 2002 tam byly tržby jen dvě miliardy korun.

Proti novele nyní starostové podepisují petici a přidalo se k nim i zastupitelstvo hlavního města Prahy. Důvod? "Je to postaveno tak, že buď můžeme hazard zcela zakázat, nebo povolit. Nedává nám možnost rozhodování, které přístroje a kam budou umístěny," říká starosta Litvínova Daniel Volák, který by si například přál zakázat další terminály na sídlišti Janov, což mu novela neumožní.

Podle firem sdružených v APKURS je však navrhovaný postup v pořádku. "Důvodem postoje starostů může být i snaha pokračovat v podporování korupce v obcích v souvislosti s hazardem," tvrdí Herman. Upozorňuje, že obce mohou vyhláškou zakázat hazard v oblasti sto metrů od veřejných míst, jako jsou školy či kostely. "Jestliže to někdo ze starostů myslí vážně, může hazard zakázat úplně," říká šéf Sazky Aleš Hušák a dodává, že díky novele mohou obce nově získat až na dvě miliardy korun, které by měly jít na odvody právě do jejich kasy. Už v roce 2008 obce obdržely od provozovatelů téměř 1,4 miliardy korun.

Velké změny

Komplexní pozměňovací návrh poslance Suchánka přináší kromě kritizované pasáže, která obcím nedává možnost rozhodovat o umístění VLT, i několik pozitivních změn.

Povinné odvody na dobročinné účely by nyní měly být fixně 20 procent. Dosud existovalo pásmo od šesti do 20 procent podle velikosti firmy, což vedlo k tomu, že se společnosti štěpily na několik dceřiných firem, aby odváděly co nejméně. I tak v roce 2008 na "dobro" putovalo 3,6 miliardy korun. Státní dozor by měl podle návrhu získat větší pravomoci a dostal by možnost udělit pokutu až deset milionů korun. Další změnou je razantní zvýšení základního kapitálu hazardních firem, které de facto eliminuje menší společnosti.

Tento bod se nelíbí provozovatelům kasin. "Navržená výše základního kapitálu je pro provozovatele kasin problémem. Daleko horší je však stanovení jednotné sazby výtěžku," říká prezident Asociace společností provozujících kasina Vladimír Eichinger s tím, že kasinům ubývají návštěvníci, protože musí každého registrovat, nahrávat, což se u veřejnosti setkává s odporem. "Novela dává zelenou, aby se hry typické pro kasina mohly rozšířit, tím do kasin bude chodit opět méně lidí a jednotný odvod se stane pro mnohá z nich likvidační," dodává Eichinger.

Největší loterijní firmy na českém trhu

Sazka - největší loterijní firma v Česku

Tržby v roce 2008 - 8,06 miliardy Kč

Aleš Hušák
generální ředitel

Tipsport - jednička v kurzových sázkách

Tržby v roce 2008 - 5 miliard Kč

Petr Knybel
generální ředitel

Synot Tip - kurzové sázky

Tržby v roce 2008 - 1,6 miliardy Kč

Petr Mikoška
výkonný ředitel

Chance - kurzové sázky

Tržby v roce 2008 - 1,6 miliardy Kč

Zdeněk Brázdil
generální ředitel

Fortuna - kurzové sázky

Tržby v roce 2008 - 1,1 miliardy Kč

Martin Todt
generální ředitel

Údaje o tržbách za loňský rok nejsou u všech společností k dispozici.

Praha

5500 mechanické automaty

5300 videoterminály

Chomutov

130 mechanické automaty

670 videoterminály

Litvínov

113 mechanické automaty

255 videoterminály

Brno

cca 2500 mechanické automaty

4404 videoterminály

Ústí nad labem

údaj nedodán - mechanické automaty

326 videoterminály

České Budějovice

650 mechanické automaty

591 videoterminály

• Diskuse
• Celkem 7 příspěvků