Alimenty se sjednotí. Na výživné půjde zhruba pětina platu

Soudci v Česku dostanou v průběhu března tabulky, které mají sjednotit vyměřování výživného. V tom jsou nyní obrovské rozdíly, protože senáty výsledné částky stanovují individuálně případ od případu.

Podle ministryně spravedlnosti Daniely Kovářové by se alimenty měly pohybovat v rozmezí 16 až 22 procent čistého příjmu rodiče, který potomka nevychovává. Výše výživného bude záviset na věku dítěte.

Člověk, který pobírá průměrnou mzdu (23 350 korun hrubého), by tak na potomka do šesti let jeho věku posílal měsíčně 3056 korun. Na patnáctileté dítě to ale bude už 4202 korun.

Podle Českého statistického úřadu činí dnes průměrná výše alimentů 1577 korun. V praxi soudy přiznávají částky v rozmezí 500 až 4000 korun za měsíc na jedno dítě.

Rozdílná praxe

"Máme zjištěno a jednoznačně prokázáno, že napříč republikou panuje ve vyměřování výživného naprosto rozdílná praxe," řekla HN Kovářová. Její úřad si dokonce provedl malý průzkum - dvanácti samosoudcům z různých krajů poslal identický fiktivní případ rozvádějících se rodičů s dítětem. Výsledná výše výživného se lišila až o sto procent.

Že je změna ohledně výživného potřebná, si myslí třeba pražská právnička Jana Seemová: "Výživné je v Česku obecně velmi nízké. Pokud budou existovat takové tabulky, bude to mnohem spravedlivější," řekla Seemová.

Ministerstvo se při tvorbě procentuálních "alimentačních" tabulek inspirovalo praxí v Rakousku. Na věci nyní pracuje speciální pracovní skupina. V té je třeba i šéf Soudcovské unie Tomáš Lichovník. "Komunikujeme teď s rakouskou stranou a ptáme se, proč zrovna tyto sazby. Ještě je můžeme individuálně přizpůsobit českému prostředí," řekl Lichovník. Konečný návrh částek ještě budou mít možnost připomínkovat soudy a další instituce.

Podle Kovářové by procentuální sazby měly být stejné pro všechny příjmové skupiny. Pokud by některý rodič měl platit alimenty na více dětí současně, částka se mu o několik procent sníží. Podle Lichovníka však Česko od Rakouska určitě "neopíše" to, aby stanovovalo minimální a maximální výši alimentů. Člověk bez prokázaných příjmů tak nebude muset na své dítě platit nic.

Minimální a maximální výživné prosazuje například ČSSD. Její šéf Jiří Paroubek loni v květnu řekl, že by lidé měli na své děti odvádět nejméně 1400 a nejvíce 13 200 korun měsíčně. Podle Paroubka má stát také platit alimenty za ty, kteří je dlouhodobě neplatí a peníze se z nich nedaří vymoci ani exekucemi. Stát by to ročně vyšlo asi na 300 milionů korun. Tuto možnost ale Kovářová odmítá.

Speciální senáty

Ministryně chce tabulky pro soudce vypracovat a rozeslat v průběhu března. Podle ní půjde o takzvaný pomocný soudcovský materiál, což znamená, že jej může vydat sám ministr bez toho, aby se musel ptát na názor parlamentu.

Tabulky budou pro soudy jen doporučené. V odůvodněných případech tak soudci budou moci výslednou částku vyměřit i jinak, než bude stanovovat Kovářové vzor. "Pořád platí ustanovení zákona o rodině, které říká, že je na soudci, aby situaci v konkrétním případě zhodnotil a odůvodnil. Může se tedy od tabulky odchýlit, ale pak to bude muset velmi precizně zdůvodnit," popsala Kovářová.

Ministryně si ohledně alimentů vytyčila i další cíl. Ten se týká vzniku speciálních soudních senátů, které budou řešit hlavně odvolání kolem výživného. Tyto senáty by měly fungovat při každém krajském soudu.

"Když o výživném budou rozhodovat specializované senáty, které tu agendu znají, také to přispěje ke sjednocení rozhodovací praxe," věří Kovářová. Tato změna už ale počká na jejího nástupce. Založení specializovaných senátů totiž bude muset schválit parlament. Kovářové však mandát končí v květnu, návrh tedy už předložit nestihne.

• Diskuse
• Celkem 163 příspěvků