Češi loni stonali nejméně za 50 let. Přesto za léčbu ze svého zaplatili rekordně nejvíc

Zaměstnaní lidé byli loni v pracovní neschopnosti nejméně za 50 let - na sto nemocensky pojištěných bylo 4,184 procenta práce neschopných. Vyplývá to z analýzy, kterou nedávno vydal Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).

Celkem bylo v roce 2009 nově hlášeno 1,44 milionu případů pracovní neschopnosti. Na 100 nemocensky pojištěných lidí tak připadlo 33,9 případu pracovní neschopnosti, což je o 30 procent méně než v předchozím roce. Značným snížením především krátkodobých pracovních neschopností se naopak výrazně, o šest dní, prodloužila průměrná délka trvání jednoho případu pracovní neschopnosti, a to na 45 dní.

Přes 90 procent všech dočasných pracovních neschopností v roce 2009 bylo zapříčiněno nemocí, 3,5 procenta pracovními úrazy a šest procent ostatními úrazy. Toto rozložení je podle analýzy dlouhodobě stabilní, ačkoli v posledních deseti letech velice pozvolna roste podíl úrazů na úkor nemocí. To je ovšem dáno legislativními změnami, které se dotýkají více nemocí než úrazů. Například první tři dny nemoci zaměstnanec loni nedostal vůbec nic.

Nejvyšší průměrné procento pracovní neschopnosti bylo v roce 2009 ve zpracovatelském průmyslu, 5,381 dne na zaměstnance, a v zemědělství, lesnictví a rybářství. Na druhém konci byly s 2,210 dny sektory informačních a komunikačních činností a výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla.

Za zdraví "ze svého" téměř 47 miliard

Podle předběžných čísel statistiků také Češi loni vydali na zdravotní péči v rámci soukromých výdajů téměř 47 miliard korun. Kromě regulačních poplatků u lékaře, doplatků za léky na recept a platby za volně prodejné léky se k nim řadí výdaje neziskových institucí, dary, výdaje zaměstnavatelů na zdraví zaměstnanců a soukromé zdravotní pojištění. V roce 2005 činily tyto výdaje 27,4 miliardy, to je za pět let nárůst o zhruba 19,5 miliardy korun.

Ke zvýšení plateb přispěly zejména regulační poplatky u lékaře, v nemocnici a za recept, zavedené v lednu 2008, a také vyšší doplatky za léky na recept a nákupy nejrůznějších přípravků na podporu zdraví.

Celkové výdaje na zdravotnictví dosáhly v roce 2009 podle údajů statistiků téměř 287 miliard korun, tedy 7,9 procenta HDP, což je nárůst za pět let o 0,6 procenta. Narostly také výdaje zdravotních pojišťoven, loni zaplatily 218,6 miliardy korun, což je oproti roku 2005, kdy vydaly 170 miliard, nárůst o 48,6 miliardy.

Z veřejných rozpočtů plynulo loni do zdravotnictví 21 miliard, tyto výdaje tedy mírně klesly oproti roku 2005, kdy daly resorty a územní orgány ze svých rozpočtů téměř 21,3 miliardy korun.

Zdravotní pojišťovny měly loni mnohamiliardové přebytky, letos je vyčerpají a v příštím roce jim hrozí až desetimiliardový propad.

Celkové výdaje na zdravotnictví v letech 2005-2009 v milionech korun

	2005	2006	2007	2008	2009
veřejné výdaje	191.356	197.027	206.565	218.719	239.683
z toho:
- rozpočtové výdaje resortů a územních orgánů	21.263	22.828	22.851	21.439	21.055
- výdaje zdravotních pojišťoven	170.093	174.200	183.713	197.280	218.628
soukromé výdaje	27.418	29.783	35.370	45.801	46.928
výdaje celkem	218.774	226.810	241.935	264.520	286.611
podíl HDP	7,3	7,1	6,8	7,2	7,9

Zdroj: ÚZIS

reklama

Diskuse

Zasílat reakce

Zveřejnit e-mail

Zobrazit náhled

Zbývá 1000 znaků

• Diskuse
• Celkem 81 příspěvků