Strach o práci přinutil Čechy stonat méně. Neschopenku potřebovalo o třetinu méně lidí

Loni v ČR ubylo pracovních neschopností o 31 procent, o 15 procent ubylo i prostonaných dnů. Naopak se téměř o třetinu prodloužila průměrná délka trvání jedné pracovní neschopnosti. Informoval o tom mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) Kamil Vařeka.

ČSSZ loni evidovala celkem 1,5 milionu případů ukončených pracovních neschopností, bylo to o 697.000 případů méně než v roce 2008.

Od počátku loňského roku kvůli reformám zavedeným bývalým kabinetem premiéra Mirka Topolánka (ODS) zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nedostávají žádné dávky, pak jim až do 14. dne náhradu za prostonané pracovní dny vyplácejí zaměstnavatelé. Až potom dostávají náhradu od státu.

Na dávky stát vyplatil o 33 miliard víc než vybral

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) loni vyplatila na důchody a dávky nemocenského pojištění o 33,1 miliardy korun více, než vybrala na pojistném. Takzvaný účet sociálního pojištění přitom ještě v prosinci 2008 vykazoval kladný zůstatek ve výši 20,9 miliardy korun.

Podle ministerstva práce a sociálních věcí se na nižších příjmech systému podepsala zejména současná hospodářská krize. V důsledku rostoucí nezaměstnanosti klesl počet plátců pojistného; další pokles příjmů přineslo zavedení slev na pojistném pro firmy. Podle Vařeky jen za prvních 11 měsíců loňského roku činily slevy na pojistném 9,74 miliardy korun.

ČSSZ na pojistném na důchodové zabezpečení loni vybrala 301,1 miliardy korun, na důchody však vyplatila 331,6 miliardy korun. Na nemocenském pojištění získala 23,3 miliardy korun, na nemocenské dávky ale vydala 26 miliard korun.

Přes nepříznivý trend vývoje účtu sociálního pojištění lidé o důchody a nemocenské nepřijdou. Peníze na tyto dávky totiž patří mezi takzvané mandatorní výdaje, které musí stát platit ze zákona.

• Diskuse
• Celkem 77 příspěvků