Boj proti korupci? Jdete špatnou cestou, vzkazují němečtí experti

Návrhy, které mají podle tuzemských politiků pomoci v boji proti korupci a část z nich je i součástí právě projednávaného Pecinova protikorupčního balíčku, nejsou ideálním způsobem boje proti korupci. Tvrdí to alespoň generální prokurátoři několika německých států, kteří v uplynulých dnech předávali svým českým kolegům své zkušenosti z potírání korupce.

Protikorupční balíček, který sněmovna právě ve středu poslala do závěrečného čtení, obsahuje například zavedení protikorupčního agenta či institutu korunního svědka, tedy beztrestnost výměnou za pomoc při odhalení velkých ryb.

Agent, beztrestnost? Těžko použitelné

„Nechci říct, že používání těchto dvou forem odhalování kriminality je naprosto bez výsledku, ale pro odhalování korupce je příliš nevyužíváme,“ říká generální prokurátor z Mnichova Christoph Strötz. Ten mimo jiné vedl tým, jenž vyšetřoval obří korupci v německém Siemensu, do které bylo zapleteno 270 lidí a dva z nejvyších členů vedení soud za korupci i odsoudil. Firma kromě toho dostala i pokutu 600 tisíc euro podle zákona o přestupcích a platila i stamilonové soudní narovnání.  (Více ZDE)

„Došli jsme k závěru, že pro potírání korupce nejsou tyto instituty příliš použitelné,“ dodává jeho kolega z Bamberku Clemens Lückemann.

U protikorupčního agenta – neboli tzv. agenta provokatéra - němečtí policisté i prokurátoři i několikrát narazili u tamního Ústavního soudu. Ten totiž opakovaně konstatoval, že stát nesmí prostřednictvím agenta navádět bezúhonnou osobu ke spáchání trestné činnosti. Mimochodem, stejné námitky uvádějí i tuzemští odpůrci této "zbraně" na korupci.

Hodí se spíš na boj s drogami

Agent provokatér se ale v Německu osvědčuje například v potírání drog – kde při jeho nasazení dochází k trestné činnosti bezprostředně. „U korupce jde většinou o jednorázové jednání, které už bylo skončeno, my o něm jen sbíráme informace,“ podotýká Strötz.

„Praxí prověřená je naopak spolupráce s různými subjekty, které se pohybují v oblasti, kde ke korupci může docházet. Například s profesními spolky z oblastí zdravotnictví či farmacie,“ dodává.

A stejně tak je podle Lückemanna vhodnější „motivovat“ svědky ke spolupráci jinými způsoby než institutem korunního svědka. „Můžeme jim zajistit, že nebudou stíháni za tak vysoký trestný čin či že to bude řešit soud nižší instance,“ říká Lückemann. Podle Strötze je důležité alespoň někoho přimět mluvit. "Důležité je prolomení hradby mlčení. Pak nastane dominový efekt," řekl.

A s německým řešením souhlasí i vrchní státní zástupce v Praze Vlastimil Rampula. „U nás už funguje institut spolupracujícího obviněného, kterému můžeme nabídnout nižší trest. Dokážu si jen obtížně představit, že někdo spáchá trestný čin a jen proto, že to někomu řekne, mu zaručíme beztrestnost,“ říká Rampula s tím, že taková výpověď stejně nemůže být jediným důkazem.

Trestat firmy ano, ale jinak

Stejně skepticky se němečtí prokurátoři dívají na českou snahu zavést trestní odpovědnost firem speciálním zákonem. V Německu je totiž podobný postih firem za korupci možný – i bez speciálního zákona. Jako příklad lze podle německých prokurátorů vzít právě nedávné vyšetřování korupce v Siemensu.

„Trestáme v případě, že  firma takovým jednáním získá neoprávněnou výhodu,“ říká Strötz, jehož lidé korupci v Siemensu rozkrývali. Podle něj je ovšem nutné, aby bylo současně prokázáno provinění zodpovědného manažera. A firma je trestána za to, že nedostatečně zajistila, aby v jejím rámci nedocházelo ke korupčnímu jednání.

Nejen pokuta, i odebrání prospěchu

Strötz současně není přesvědčen, že horní hranice možné pokuty jeden milion euro je příliš nízká. Podle německého zákona je totiž kromě pokuty možné odebrat i firmě – po skončeném trestním řízení, které prokáže vinu jejího manažera – neoprávněný prospěch. V Česku mohou sice podobně odebírat neoprávněný zisk finanční úřady, ale ty dosáhnou prakticky jen na daňové či celní hříchy.

V případě Siemensu se německý soud dohodl s firmou na odškodném ve výši 400 milionů euro, v USA pak firma musela na narovnání zaplatit ještě o polovinu vyšší sumu. A část z této sumy nyní vymáhá po svých bývalých manažerech, kteří byli do korupce zapleteni.

A Rampula připouští, že tento způsob může být inspirací i pro české zákonodárce. „Zákon o odpovědnosti právnických osob je právě v připomínkovém řízení a můžeme zvážit, jestli německá forma není lepší a jestli ji v rámci připomínkování zákona nenavrhneme,“ říká Rampula.

Poslanec a bezpečnostní expert ČSSD Jeroným Tejc ale protikorupční balíček v jeho současné podobě obhajuje. „Nám zase zástupci americké FBI, kteří pracovali na nejvyšších postech, říkali, že se korunní svědek osvědčil. Myslím, že je aplikovatelný i u nás,“ říká Tejc s tím, že agent provokatér bude mít přesně stanovené meze, aby k aktivnímu provokování trestné činnosti nedocházelo.

A návrh zákona, jak za korupci trestat firmy, se podle něj ještě může změnit, protože je teprve v připomínkovém řízení. „Můžeme zvolit jak metodu trestního, tak přestupkového zákona, diskutuje se o obou variantách,“ řekl s tím, že o definitivní podobě rozhodne až příští sněmovna.

• Diskuse
• Celkem 89 příspěvků