Bod zlomu: Přijde atestace a mladí lékaři povolí farmaceutům, říká pedagog Vácha

"Odmítnete jet na kongres placený farmaceutickou firmou, když vás to může profesně posunout dopředu?  Pohybujeme se dost v šedých vodách," říká přednosta Ústavu etiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Marek Vácha.

Naposledy se to ukázalo na příkladu firmy Pfizer. Americká společnost čelí obvinění, že uplácela doktory a úředníky, aby dostala své léky mezi ty proplácené pojišťovnou.

Firmu vyšetřovala americká Komise pro cenné papíry. Tento týden Pfizer souhlasil s tím, že zaplatí víc než miliardu korun na mimosoudním vyrovnání, aby vyšetřování co nejrychleji skončilo.

Část americké vyšetřovací zprávy se týkala i Česka - Pfizer tu českým lékařům a úředníkům platil exotické výlety a dával hodnotné dary.

Podle Váchy je tlak farmaceutických firem tak obrovský, že se mu odolává jen velmi těžko. 

IHNED.cz: Ze zprávy americké Komise pro cenné papíry vyšlo najevo, že farmaceutická firma Pfizer v Česku v letech 2003 až 2004 platila doktorům a úředníkům zájezdy, aby předepisovali její léky. Dějí se takové věci pořád?

Ano. Na jednu stranu díky zdravotnickým firmám jde dopředu výzkum. To je plus. Obrovské minus ale je, že farmaceutické společnosti vytvářejí obrovský tlak na lékaře a tomu tlaku bývá velmi těžké odolat. Nějaká firma vám jako lékaři zaplatí kongres v Americe, který je velmi přínosný. Setkáte se na něm se spoustou zajímavých lidí, špiček ve svém oboru. Posune vás to profesionálně dopředu. Jiná firma pak uspořádá kongres na Islandu nebo v Jihoafrické republice a je tam jedna přednáška zaměstnance firmy a pak se jdete podívat na safari, taková kongresová turistika zadarmo. Na doktora po takovém kongresu vzniká tlak. Má lék A a lék B. Ví, že oba léky jsou pro pacienta přibližně stejně účinné. Ví, že když předepíše lék B, dostane za to právě takové benefity, jako je zájezd na safari. Problém etického rázu začne ve chvíli, kdy máte pacienta a víte, že by mu více prospěl lék A, za kterým výhody nejsou. Rád si představuji, že se lékař rozhoduje podle svého nejčistšího svědomí, ale velmi se obávám, že to není běžná praxe.

IHNED.cz: Dá se nějak systém změnit a zpřehlednit?

Odborníci se snaží nějak ošetřit, aby se přestřihl vztah mezi farmaceutickou firmou a lékaři. Například tak, že by ty společnosti dávaly peníze do nějakého "koše", ze kterého by se poté financovaly výzkumné záležitosti, tak aby firmy nemohly ovlivňovat lékaře přímo. Pokud to budou moci dělat, dovedu si těžko představit, že by čeští i zahraniční lékaři byli schopní tlakům vzdorovat.

IHNED.cz: Vidíte v posledních letech nějakou změnu?

Spočívá v tom, že když jednotlivé kauzy vycházejí na povrch, začínáme si uvědomovat, že bychom měli něco dělat. Už je ale půl hodiny po dvanácté. Myslím, že v tomto ohledu se snaží udělat kus práce ministr zdravotnictví Leoš Heger. Jsem v tomhle ale spíše pesimista a nemyslím si, že se podaří přestřihnout vazby mezi společnostmi a lékaři hned. Firmy říkají: "My jsme byznysmeni, děláme byznys a kolem něj se točí peníze." Tlak peněz je obrovský.

Etická otázka vyvstává se syndromem vyhoření

IHNED.cz: Kde vidíte hranici mezi korupcí a nevinným PR?

Hranice je velice jednoduchá. Nic a nikdo nesmí vstoupit do vztahu mezi lékařem a pacientem. Lékař musí pacientovi vždy dávat léky, u kterých si zjistil, že jsou pro nemocného v tu chvíli opravdu nejlepší. Bez ohledu na to, jaké by z toho mohl mít osobní výhody či nevýhody.

IHNED.cz: Které taktiky koncerny používají nejčastěji? Mluvil jste o láhvi vína, ale kam až mohou zajít?

Pohybujeme se v dost šedých vodách, protože když vám zaplatí firma nějaký opravdu dobrý kongres, který vás posune dopředu, může to posunout dopředu i vaše pacienty. Je velice těžké tohle rozhodnout. Na druhou stranu si firmy budují svoje PR, a to je naprosto v pořádku. Je velmi těžké rozlišit PR a korupci. Ta je tehdy, když se doktora snaží někdo přesvědčit, aby pacientům dával věci, o kterých ví, že jim neprospějí tolik jako výrobek nějaké jiné firmy.

IHNED.cz: Učíte na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Vidíte nějaký rozdíl mezi vnímáním korupce a získáváním benefitů ze strany studentů na jedné straně a dlouholetých praktikujících lékařů na straně druhé?

Naši studenti ve sto procentech případů přicházejí na fakulty jako lidé, kteří chtějí udělat něco dobrého z altruistických důvodů, jsou velice nadšení a zároveň velice citliví na otázky lékařské etiky. Myslím si, že problém začíná zhruba tři roky po dostudování, kdy jsou lékaři před atestací nebo těsně po ní a semele je finanční soukolí. Mají docela málo peněz v poměru k tomu, jak moc studovali a kolik úsilí musí do práce vložit. V té době přichází určitá únava a stereotypní rutina. Ty jdou ruku v ruce s etickými problémy. Ze začátku je velký rozdíl mezi studujícími mediky a lékaři v praxi. Etická otázka se objevuje se syndromem vyhoření, který může přijít velice brzo po vystudování.

IHNED.cz: Existuje rozdíl mezi českým zdravotnictvím a zdravotnictvím v cizině? Jak se vyvíjí tento nešvar v zahraničí?

V cizích, respektive západních zemích je obecně mravní povědomí vyšší než u nás. Nemyslím, že by problémy vůbec neexistovaly, ale jsou tam daleko citlivěji vnímány. Firmy by si daleko méně troufly jednat korupčně.

reklama

Diskuse

Zasílat reakce

Zveřejnit e-mail

Zobrazit náhled

Zbývá 1000 znaků

• Diskuse
• Celkem 158 příspěvků