Už nebudete muset obíhat přepážky, slibují úředníci. Startuje databáze za 2,5 miliardy

Dosud musel člověk obíhat úřady a každému zvlášť dokládat třeba změnu trvalého bydliště.

Od pondělí se to má změnit. Počátkem července totiž startuje ostrý provoz takzvaných základních registrů, tedy centrální databáze úředníků, která je nejvýznamnější elektronickou reformou státní správy v moderních dějinách. Ušetřit má čas, který lidé dosud na úřadech trávili a s tím také miliardy korun.

Méně návštěv na úřadech

Když se někdo přestěhuje, bude mu nově stačit oznámit novou adresu jen jednomu úřadu. Ten ji odešle do databáze a změnu pak zaznamenají všechny ostatní připojené agendy. Podobně je to i s uzavíráním sňatku a změnou příjmení. Do budoucna by se k databázi měly připojit i banky či operátoři.

„Například právě v případě změny adresy musel dotyčný absolvovat průměrně čtyřiadvacet různých úkonů. Při ideálním chodu databáze by to mělo být kolem pěti,“ vysvětlil šéf Správy základních registrů Michal Pešek.

Jednou z důležitých změn je například to, že statistický úřad nebude od července přidělovat takzvané IČO. „Obchodníci nebudou muset chodit k nám, číslo získají přímo na místě jejich registrace,“ vysvětlila předsedkyně Českého statistického úřadu Iva Ritschelová.

Co se změní?

Úřady mezi sebou začnou pomocí takzvaných základních registrů sdílet údaje, které dosud tisíce agend v zemi sbíraly každá sama za sebe.

Konkrétně jde o informace, které nově zákon nazývá referenčními. Je jich přes stovku a zahrnují například jména a data narození všech obyvatel, základní údaje o obchodnících a podrobné informace o území státu.

„Každý úředník bude muset referenční údaje získávat pouze z centrální databáze, a pokud v nich jsou, nesmí je po občanovi požadovat,“ upozornil za správce projektu mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka.

V praxi tedy už tedy lidé nebudou muset vyplňovat ve formulářích kolonky, které se těchto údajů týkají.

Miliardové úspory

Tvůrci projektu za více než dvě miliardy korun spočítali, že by mohl každý rok více než čtyřnásobek.

„Mohlo by jít až o devět miliard korun ročně. Tato částka ale odhaduje rozsah veškerých úspor, tedy i těch nefinančních. Například čas, který lidé při vyřizování svých věcí ušetří,“ vysvětlil šéf sekce eGovermentu ministerstva vnitra Robert Ledvinka.

Roční náklady na provoz databází přitom nemají přesáhnout dvě stě milionů korun.

Ministerstvo: Kolaps nenastane

Obavy z toho, že by se mohly ve velkém opakovat průtahy a zmatky, jaké vznikly v lednu při změnách ve vyplácení sociálních dávek, jsou podle ministerstva vnitra zbytečné.

„I kdyby měly registry na začátku technické problémy, nic se nestane. Úředníci totiž budou mít stále k dispozici původní data a budou v případě nouze pracovat takzvaně postaru,“ vysvětlil náměstek ministerstva vnitra Radek Šmerda.

Systém je však podle něj odzkoušený a připravený na provoz.

Čtveřice databází, dvě úložiště

Základní registry tvoří čtyři části – registr obyvatel, osob, registr územní identifikace adres a nemovitostí a registr práv a povinností.

Ten poslední z nich zajišťuje, aby se úředníci dostali jen k údajům, které ke své práci potřebují. Počítače a datová technika všech registrů je uložena na dvou přísně střežených místech. Obě jsou pod správou státu.

„Dá se očekávat, že by soukromé firmy měly o tyto úložiště vážný zájem. To je ale nemyslitelné, citlivá data obyvatel musejí být pod státním dohledem,“ doplnil Ledvinka.

reklama

Diskuse

Zasílat reakce

Zveřejnit e-mail

Zobrazit náhled

Zbývá 1000 znaků

• Diskuse
• Celkem 73 příspěvků