Prvním náčelníkem generálního štábu byl Francouz. Připravoval útok na Německo

České pohraničí obývané sudetskými Němci se vzpouzelo vládě z Prahy, na Slovensko a Podkarpatskou Rus začátkem roku 1919 vtrhli Maďaři. Do této situace se vkládá francouzský generál Maurice Pellé, který se záhy stane prvním náčelníkem generálního štábu naší armády.

"Češi se na vedení armády příliš necítili, protože v bývalé rakousko-uherské armádě byla jejich kariéra omezená a neměli dostatek zkušeností," říká Radko Břach, autor knihy o generálovi Pellém.

"Francouzům se věřilo, vyhráli první světovou válku a jejich model vedení armády se považoval za nejlepší," dodává.

Československá armáda byla demoralizovaná, sestávala z dobrovolníků a Sokolů, byli zde i bývalí vojácí c. k. armády a do vlasti se pomalu vraceli legionáři. Generál Pellé měl těžký úkol – postavit české vojáky na nohy a zbudovat novou armádu i ministerstvo obrany. Ruce mu trochu svazoval fakt, že na Slovensku působil italský generál Luigi Giuseppe Piccione.

Připravoval armádu k útoku na Německo

"Francouzi dali Pellému ještě jeden úkol, připravit takovou armádu, která by mohla čelit další válce s Německem. Počítalo se s tím, že Čechoslováci budou v případě války útočit buď na Sasko, nebo na Slezsko," říká Břach.

I když Pellého zastiňují v jeho rodné Francii jiní velikáni – především maršál Foch nebo generál Joffre – byla to velká postava francouzských dějin. Za první světové války vedl řadu úspěšných bitev a pracoval ve francouzském hlavním vojenském stanu.

"Pellé měl řadu předpokladů se stát náčelníkem československé generálního štábu. Za prvé uměl dobře německy, protože působil jako vojenský atašé v Berlíně. Čeští vojáci pochopitelně německy uměli, takže se s nimi domluvil. Dále měl velmi dobré vzdělání a byl i trochu diplomat, což bylo v rozhádané střední Evropě potřeba," vysvětluje Břach.

Uhájil hranice Československa

V červnu 1919 přijde Pellého velká chvíle. Maďarští vojáci opět vtrhli na Slovensko a generál Pellé stál v čele nového vojska, které má dobýt bývalé Horní Uhry zpět.

"Pellému vděčíme za to, že se povedlo udržet Československo v dohodnutých hranicích," říká Břach.

Učarovala mu neteř slavné české malířky

"Byl to nesmírně vzdělaný a sečtělý člověk. Zajímal se o kulturu a když přišel do Československa, ihned se začal setkávat s kulturními představiteli," přibližuje Pelléovu osobnost Břach.

Díky tomu se již 61letý starý mládenec oženil. Učarovala mu Češka Jarmila Braunerová, neteř významné české malířky Zdeňky Braunerové. Hovořilo se dokonce i o tom, že ji k Pellému nasadila tajná služba, aby ho mohla ovlivňovat. To Břach rázně odmítá.

"To je naprostý nesmysl. Jediný, kdo Pellému Jarmilu nastrčil, by mohla být sama paní Zdeňka Braunerová. Ta měla zájem, aby se její neteř dobře provdala," říká.

Pellé působil jako náčelník generálního štábu necelý rok, od února 1919 do prosince 1920. Pak se do Prahy vrátil jen kvůli svatbě. Stal se vysokým komisařem Francie v Istanbulu, ale pronásledovaly ho zdravotní problémy. Zemřel v březnu 1924 na zdravotním pobytu na jihu Francie.

Dodnes po něm zůstaly pojmenovány některé české ulice a úspěšný generál i diplomat se těší větší úctě v Česku a na Slovensku než ve své rodné Francii.

• Diskuse
• Celkem 63 příspěvků