Česká republika dokončila nápravu systému čerpání peněz z fondů EU a návrh změn odešle do Bruselu, který na jaře Česku proplácení dotací kvůli chybám v tuzemských programech pozastavil.
Informovala o tom mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Jana Jabůrková. Termín obnovení proplácení dotací bude záviset na rozhodnutí Bruselu. Pokud by Evropská komise do konce letošního roku platby neobnovila, mohlo by Česko přijít o desítky miliard korun z evropských fondů.
"Věříme, že splněním akčního plánu (změn systému čerpání dotací) budou odstraněny vytýkané nedostatky, a budou tak splněny všechny požadavky, které povedou k obnově čerpání," sdělila Jabůrková, podle které všechny změny byly průběžně konzultovány s bruselskými úředníky.
Pokud Brusel nápravu chyb odsouhlasí, podle předběžných dohod by se čerpání peněz z EU mohlo obnovit začátkem podzimu.
Komise vytkla Česku hlavně problémy s kontrolou a auditem, zadáváním veřejných zakázek a fluktuací úředníků odpovědných za dotace. Nyní bude zkoumat, nakolik se tuzemské úřady skutečně polepšily a zda provedly požadované změny.
"Nelze vyloučit, že si Evropská komise vyžádá doplňující informace, nebo že přijedou její úředníci na ověřovací misi. Poté bude následovat rozhodnutí o obnovení finančních toků mezi Bruselem a ČR," uvedla Jabůrková.
Pokud by letos EK proplácení peněz neobnovila, znamenalo by to prohloubení schodku státního rozpočtu asi o 100 miliard korun. To by se rovnalo navýšení deficitu státní pokladny zhruba na šest procent hrubého domácího produktu, uvedl před měsícem premiér Petr Nečas.
Ministr financí Miroslav Kalousek to ale označil za "čistě hypotetické".
Dotace úřady vyplácí nejdříve ze státního rozpočtu a Brusel poté proplácí tyto peníze zpětně. Když ale evropští úředníci zjistí nějaký problém, mohou zpětné proplacení dotace zastavit. V období 2007 až 2013 může Česko získat z Bruselu podle aktuálního kurzu 778,5 miliardy korun.
Co Bruselu nejvíce vadilo
1. Špatná kontrola
Brusel vytkl Česku, že špatně kontroluje, kam tečou evropské peníze. Hlavní problém byl v organizační struktuře kontrolorů. Ti nyní sídlí přímo na úřadech, které následně prověřují. To se má změnit - všichni auditoři budou spadat pod ministerstvo financí a přesunou se jinam. Na stěhování a změnu pracovních smluv bude půl roku, opatření má začít platit od 1. ledna 2013.
2. Zbytečné plýtvání
Komisařům také vadí, že české úřady plýtvají. Až příliš často si totiž pořizují služby od externích firem (tzv. outsourcing), přestože si je mohou zajistit i vlastními silami. Dochází tak zbytečně třeba k tomu, že úřad má odborníky na čerpání dotací z EU, ale přesto se obrací ještě na firmy, které se zabývají tímtéž. Od 1. srpna tak začne platit metodika, která by měla stanovit přesnější pravidla pro outsourcing.
3. Divoká personalistika
Brusel rovněž upozornil na „divokou“ personální politiku. V operačních programech, které rozhodují o rozdělování eurodotací, se často střídají manažeři a to vede k chaosu při přípravě projektů. Příkladem bylo ministerstvo školství a jeho program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Za působení ministra Josefa Dobeše (VV) se v sekci fondů EU vystřídalo celkem pět ředitelů. Od 1. července tak začíná platit metodika, která by měla zabránit vysoké fluktuaci šéfů. Klíčový význam pak bude mít nový zákon o úřednících, který připravuje ministerstvo spravedlnosti. Ten má snížit politizaci odborných funkcí ve vysokých úřadech a zajistit, aby se při změně ministra personálně neobměnila většina klíčových postů jako dosud.
