Mučení po česku ve vazební věznici: sprcha po čtyřech dnech, kartáček až po pěti

Mezi patry prvorepublikové budovy visí ve vzduchu záchytné sítě, aby vězni „neposlali“ přes zábradlí své dozorce nebo sami sebe.

Chodby září žlutomodrým nátěrem, je tu překvapivě čisto a v několika patrech se právě hraje ping-pong. „Lámání lidí“ a „novodobou torturu“, ke kterým vazbu nedávno přirovnal za korupci uvězněný bývalý hejtman středních Čech David Rath, v královéhradecké věznici nic nepřipomíná.

Nicméně její obyvatelé nejsou odsouzeni a mělo by se na ně zatím pohlížet jako na nevinné; přesto se ze dne na den ocitají v miniaturních celách plných nekonečné nudy a musí se vyrovnat s omezenou hygienou i mimořádnou izolací.

Paradoxně je čeká přísnější režim než vězně ve výkonu trestu. Nevládní organizace zároveň varují, že zde ve vazbě stále končí spousta lidí zbytečně.

Zápach na celách

Obrazem

Tady teď žije David Rath. Podívejte se do stoleté věznice v Litoměřicích zobrazit

V jedné ze stísněných cimer hradecké věznice nervózně přešlapují dvě ženy v erárním béžovém tričku a hnědých teplákách. Narychlo na stolku urovnávají knihy a čerstvé noviny, zastrkávají židle a opírají se o patrovou postel, kterou sdílejí.

Záchod, umístěný za plechovou stěnou kousek od postelí, zásobuje místnost nepříjemným odérem. Zápach umocňuje skutečnost, že se tu vězni smějí sprchovat jenom dvakrát týdně, a to pouze čtyři minuty – jinak se myjí na cele, v umyvadle nebo lavoru.

Právě tato celostátní hygienická praxe je – mimo jiné – důvodem, proč bývalý stínový ministr zdravotnictví David Rath nazval vazbu po svém uvěznění „novodobým mučením“. Jeho zoufalá stížnost přilákala do věznic delegace novinářů.

Žádné dotazy

Do centra zájmu se tím pádem dostal i vazební kriminál v Hradci Králové, ale zástupce jeho šéfa Ivan Khom se snaží své svěřence před médii chránit. S návštěvou sice váhavě souhlasí, ale objektiv fotografa hlídá ostřížím zrakem a jakékoli pokusy o kontakt zastavuje.

„Prosím žádné dotazy a hlavně fotky obviněných – u odsouzených s jejich souhlasem ano, ale u obviněných musíme ctít presumpci neviny,“ odmítá snahy novinářské návštěvy dozvědět se od mladých žen v cele něco bližšího o zdejších podmínkách.

Zkušenosti s tím, jak se v takové cele žije, však mají desetitisíce jiných lidí, kteří už stěny věznic opustili. Například sedmačtyřicetiletá podnikatelka Věra Jourová.

Někdejší náměstkyni ministra pro místní rozvoj Jiřího Paroubka dostalo v roce 2006 do vazby křivé obvinění, že brala úplatky za rozdělování eurodotací.

Vyčistit si zuby? Po pěti dnech

„Není to žádný luxus, ale člověk také není na hotelu. Ano, může být nevinný, ale také ne,“ říká elegantní žena, již do vazby dostalo před šesti lety nepodložené podezření z korupce. „Pracovala jsem dlouhodobě na Východě, takže to mytí studenou vodou mi zas tak nevadilo, byla jsem na něj zvyklá.“

Co však Jourovou trápilo, byly další aspekty hygieny – zuby si mohla vyčistit poprvé pět dní od zatčení, první sprcha přišla teprve čtvrtý den, takže třeba vstupní prohlídku všech tělesných dutin absolvovala nemytá.

„Žádala jsem o sprchu nebo kartáček, ale odmítli. Bylo mi to neskutečně trapné,“ líčí.

• Diskuse
• Celkem 110 příspěvků