Většina Čechů není spokojena s oblastí sociální politiky, zdravotnictví a vysokého školství. Například u daňového a důchodového systému nebo sociálních dávek vyjádřilo spokojenost jen okolo deseti procent dotázaných, vyplývá z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). U lidí převažuje názor, že reformy v těchto oblastech jsou potřebné.

K nejvýraznějšímu meziročnímu zhoršení došlo v oblasti vysokého školství, kde ještě loni výrazně převažoval podíl spokojených. Nyní je tomu naopak, spokojeno není 42 procent lidí, zatímco 26 procent Čechů nemá k vysokému školství větší výhrady. Téměř třetina dotázaných řekla, že neví.

Se zdravotnictvím vyjádřilo nespokojenost 64 procent lidí, přičemž čtvrtina tvrdí, že je velmi nespokojena. Loni v létě bylo se zdravotnictvím nespokojeno 59 procent dotázaných.

Daňový systém se nelíbí 78 procentům lidí a systém sociálních dávek 76 procentům Čechů. V obou případech je spokojeno jen devět procent účastníků průzkumu. Důchodový systém se nelíbí třem čtvrtinám lidí, spokojenost s ním vyjádřilo 11 procent. Ve všech třech případech se od loňska podíl spokojených zmenšil.

Češi chtějí reformovat daně i VŠ

Provedení zásadních reforem je podle více než dvoutřetinové většiny Čechů žádoucí v oblasti sociálních dávek, kde je za potřebné považuje 71 procent, u daňového systému, důchodového systému a zdravotnictví se pro ně vyslovilo 68 procent dotázaných. Reformu vysokého školství považuje za potřebnou 45 procent lidí, opak si myslí 32 procent dotázaných.

Od loňského léta o deset procentních bodů vzrostl podíl lidí, kteří soudí, že zásadní reformy jsou potřebné zejména v případě vysokého školství, u daňového systému se zvýšil o devět procentních bodů. K menšímu nárůstu došlo v případě zdravotnictví.

Lidé mají zároveň pocit, že jsou s aktuálně chystanými reformami obeznámeni poměrně málo nebo dokonce vůbec. Největší informovanost byla zaznamenána u důchodového systému a zdravotnictví, nejmenší naopak u vysokého školství.

d loňského léta o deset procentních bodů vzrostl podíl lidí, kteří soudí, že zásadní reformy jsou potřebné zejména v případě vysokého školství, u daňového systému se zvýšil o devět procentních bodů. K menšímu nárůstu došlo v případě zdravotnictví.

Lidé mají zároveň pocit, že jsou s aktuálně chystanými reformami obeznámeni poměrně málo nebo dokonce vůbec. Největší informovanost byla zaznamenána u důchodového systému a zdravotnictví, nejmenší naopak u vysokého školství.

Průzkumu, který se uskutečnil od 7. do 14. května, se zúčastnilo 1042 lidí.