reklama
reklama
25. 5. 2012 | poslední aktualizace: 26. 5. 2012  08:37
Badatel Čvančara: Čurda měl dobré úmysly

Český národ se zříká hrdinů. Uznává jen mučedníky a oběti, říká badatel Čvančara

"Zrádce" Karel Čurda měl v podstatě dobré úmysly, chtěl zastavit zabíjení. V rozhovoru pro server IHNED.cz vyvrací Jaroslav Čvančara některé zakořeněné mýty o příčinách a důsledcích atentátu na Reinharda Heydricha.
Čtěte více o: Heydrich Reinhard | atentát
Badatel Jaroslav Čvančara
Badatel Jaroslav Čvančara
foto: archiv HN - Jan Šilpoch

Jaroslav Čvančara není vystudovaný historik, přesto je díky svému dlouhodobému výzkumu jedním z největších českých odborníků na téma heydrichiády.

Proč československá zpravodajská služba naplánovala atentát?

Představitelé Ministerstva národní obrany v Londýně v čele s plukovníkem generálního štábu Františkem Moravcem vytipovali Reinharda Heydricha jako jednoho z nejklíčovějších mužů Třetí říše. Ten navíc jako zpravodajský protihráč překročil nepsanou hranici.

Občas se lze dnes někde dočíst, že útok prý organizovala československá exilová vláda v Londýně. To je ovšem holý nesmysl. Byla to vysoce tajná záležitost. Taková věc se politikům prostě nesvěřuje.

Bene a s a brit zpravodajciPrezident Beneš s československými a britskými zpravodajci, zdroj: Jaroslav Čvančara

Setkalo se zde několik motivů. Byl to především zájem našich zahraničních vojáků a příslušníků domácího odboje, především z řad Sokolů. Ti požadovali okamžitou odvetu za to, co tu Heydrich prováděl. Jediným informovaným politikem byl prezident dr. Edvard Beneš. Ten usiloval o anulaci mnichovské dohody. Dále můžeme hovořit o mezinárodně-politických motivech zajímajících Spojence, tedy především Brity a Sověty.

reklama

Existovala tedy ve zpravodajských službách nepsaná pravidla, která měl Heydrich překročit?

Podle mého názoru ano. Byly to především seznamy popravených v tzv. prvním stanném právu, pod kterým je podepsán Heydrich. Popravy začaly hned v den jeho nástupu 28. září. Nejdříve fyzicky likvidoval důstojníky bývalé československé armády. 8. října provedl takzvanou akci Sokol, kdy do koncentračních táborů putovalo na 800 Sokolů, z nichž po několika týdnech zbylo naživu jen několik desítek.

Na odvetě tedy měla zájem fundamentální část sokolstva. V čele její úderné skupiny Říjen stál řídící učitel Jan Zelenka-Hajský. Spolu s ním asi deset, patnáct nejvěrnějších a neodhodlanějších Sokolů. O připravovaném atentátu věděl jen úzký okruh lidí, jak v Británii, tak v protektorátu.

Heydrich a korunovační klenotyHeydrich si prohlíží české korunovační klenoty, zdroj: Jaroslav Čvančara

Je ovšem také pravda, že někteří jednotlivci z řad domácího odboje, kteří vytušili úkol parašutistů, se s atentátem neztotožňovali. Ať již z opatrnosti nebo proto, že ne zcela pochopili mezinárodní význam akce.

Britové chtěli Sověty udržet ve válce

Jaký zájem měli na atentátu Britové?

Domnívám se, že Britové chtěli Sovětský svaz za každou cenu udržet ve válce s Hitlerem. Zvláště na podzim 1941 hrozilo, že by Stalina mohlo znova napadnout se s nacisty dohodnout o separátním míru. Naopak Sovětský svaz měl enormní zájem, aby Protektorát Čechy a Morava, jako nepřátelský týl, byl narušován bombardováním a partyzánskou činností, tedy sabotážemi a teroristickými útoky. Proto existovala ta britská ochota zajistit paraskupinám, a tedy i operaci Anthropoid, veškerý výcvik, vyzbrojení a logistiku. Britové, kteří si jinak s tímto prostorem nevěděli rady, tak vyhověli přání Sovětů.

Mohla být důvodem Heydrichova role v holokaustu?

Kým ve skutečnosti Heydrich byl, to věděl tehdy málokdo, v podstatě nikdo. O jeho roli v konečném řešení židovské otázky se lidé dozvěděli až dlouho po válce. Pochopitelně, dnes už jsou všichni moudří.

Takže o roli Heydricha v holokaustu spojenci nevěděli?

O konferenci ve Wannsee, kterou Heydrich svolal a jíž 20. ledna 1942 předsedal, se tehdy za hranicemi Německa nevědělo nic. Jsem o tom přesvědčen. Ostatně v poválečném opisu protokolu z Wannsee se o likvidaci Židů nehovoří. Hovořilo se v eufemismech. Když dnes někde čteme, že Heydrich byl zlikvidován kvůli holokaustu, považuji to přinejmenším za fabulaci.

S takovými represemi nikdo nepočítal

Nebyly následné represe pro odboj až příliš závažné?

Německá represe zasáhla domácí odboj skutečně drtivě. I ti nejodhodlanější odbojáři počítali s eventualitou, že když budou jednou dopadeni, zaplatí za to nejspíše životem. Ale že Němci přijdou s tak šílenou vyhláškou „bude zastřelen s celou svou rodinou“, tedy i zcela nevinnými lidmi – ženami, dětmi, s tím určitě nikdo nepočítal. Tento druh represe měl tradici v Německu, ale nikoliv v Čechách.

Jaké byly motivy Karla Čurdy k udání parašutistů?

V případě Karla Čurdy platí staré pořekadlo, že „cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly.“ V roce 1939, kdy se část obyvatelstva postupně smiřovala s německou okupací, zapojila se do práce pro Říši, Čurda patřil k těm, kteří nezůstali se založenýma rukama, a odešel do zahraničí bojovat.

Den před atentátem těžce onemocněl. Jeho velitel nadporučík Adolf Opálka mu schválil, ať se odjede kurýrovat k matce a sourozencům do Nové Hlíny u Třeboně. Nastal atentát, dnes těžko představitelná atmosféra strachu. Čurda poslouchal rozhlas, denně sledoval nové zprávy, četl v novinách o stovkách popravených, dokonce i o zastřelených příbuzných parašutistů z jeho vlastního výsadku.

Pak přišla zdrcující zpráva o vypálení obce Lidice. Matka a sourozenci hovořili o vyhlášené amnestii. Asi uvažoval: má čekat, až si přijdou pro něho? Popraví matku, sourozence, vypálí Novou Hlínu? Nejdříve napsal anonymní dopis na četnickou stanici v Benešově. „Zastavte popravy, atentát udělali Gabčík a Kubiš.“ Když se ale nic nedělo, nikdo nereagoval, měl pocit, že je ve všem zcela sám.

Nejdříve se 16. června 1942 pokusil v Praze vyhledat svého velitele Opálku. Bez úspěchu. Kolem poledne pak vstoupil do budovy Petschkova paláce, sídla řídící úřadovny Gestapa. I parašutisté v kryptě, v důsledku Lidic a dalších represí, řešili těžké dilema. Prý uvažovali, že vyjdou ven, pověsí si na krk tabulky s nápisem „Jsme pachatelé atentátu, zastavte popravy“ a zastřelí se.

Parašutisté v Ďáblicích neleží

Co říkáte na to, že parašutisté leží v hromadném hrobě v Ďáblicích, spolu s Čurdovým a Frankovými ostatky?

Ohledně Ďáblického hřbitova koluje řada mýtů. Je pravda, že zbytky jejich dekapitovaných těl byly po pitvě tajně odvezeny do Ďáblic a vhozeny do šachtových hrobů. Pokud vím, tak už tam ale asi nic není.

Spolu s přáteli jsem byl svědkem toho, jak tam na jaře roku 1990 přijel bagr, který celý prostor postupně vybagroval. Kdoví, kam to tehdy rozvezli. Je asi mnoho důvodů, proč tomu tak bylo a proč se o tom dodnes zarytě mlčí. Pak se na témže místě zbudovalo čestné pohřebiště se symbolickými náhrobky. Takže archeologický průzkum je podle mého názoru již téměř vyloučen.

Kubiš a GabčíkParašutisté Kubiš a Gabčík, zdroj: Jaroslav Čvančara

Další nezodpovězenou otázkou je, co se stalo s hlavami parašutistů. S těmi měli Němci své plány. Měly se stát součástí budoucího kriminalistického muzea v Berlíně.

Zapomíná se dnes na parašutisty?

Myslím, že se na parašutisty díky médiím již nezapomíná. Tedy jak a kde. Nejen u nás, ale i v USA, v Anglii, ve Francii, dokonce i v Japonsku je o tématiku našich parašutistů živý zájem. Horší je to v Německu. Považuji za chybu, že běžný německý čtenář, na rozdíl od českého čtenáře, je v této oblasti téměř neinformovaným.

Já osobně jsem vždy obdivoval všechny, kteří byli schopni postavit se zlu se zbraní v ruce. A nejen Kubiše, Gabčíka a další parašutisty. Obdivoval jsem Jana Smudka, štábního kapitána Václava Morávka a také Ctirada a Josefa Mašíny. Jen si vezměte, kolik desetiletí se o nekomunistickém odboji nesmělo mluvit, psát a když, tak jen v pejorativním smyslu.

Pro českou veřejnost, bohužel, platí, kdo kdy vzal do ruky zbraň, byť v boji za svobodu, toho většinová společnost nebere či dokonce odsuzuje. Uznává jen mučedníky a oběti. Obávám se, jestliže se národ nezodpovědně zříká hrdinů, kde je vezme, až je bude potřebovat? A jak všichni tušíme, současná generace stojí před novými, možná ještě horšími riziky, než byla minulá doba.

Autoři: Jan Pavec
reklama
Zobrazit náhled
Zbývá 1000 znaků
S názorem autora souhlasím... (Jaka)
..."Pro českou veřejnost, bohužel, platí, kdo kdy vzal do ruky...
Je třeba změnit trestní zákoník (Je třeba změnit trestní zákoník)
víte, to mi ale připadá hrozně divné, že by Mašíni byli podle...
Kdo byl autorem atentátu? (Dodnes bez jistoty) (Jaka)
Z jednoho článku - "V řadě prací se za autora atentátu považuje...
Nejspíš opravdu jsou oba autory (Jaka)
U Koepplů byli 19. června 1964 přítomni: Moravec, Drábek, Heidrich,...
Český národ se zříká hrdinů. Uznává jen mučedníky a oběti, říká badatel Čvančara (anonym)
vy ste všichni podplacený debili a na chudáka cigána nikdo nemyslý
Zobrazit diskusi

Nový občanský zákoník

Postavení společníků veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti

Největší změna soukromého práva za 20 let.
Co se změní pro vás?

Vstupte do speciálu iHNED.cz
Nejčtenější
reklama
VIDEO
Primátor Tomáš Hudeček (TOP 09)
Eliška Nová
Video
Na magistrátu běží od pondělního rána "vyšetřování". Hledá se ten, kdo...
VIDEO
Škola, ilustrační foto
Už od pěti let se anglické děti budou učit základní zlomky, do sedmi mají...
reklama
reklama
reklama