MAPA: Pět silnic, kterým se řidiči náklaďáků vyhýbají a kde stát vybere nejméně mýta

Je to pouze kilometr silnice první třídy I/46, ale pro řidiče kamionů klíčový. A proto úředníci chtějí, aby za jeho použití speditéři platili.

Přivaděč spojující centrum Olomouce s důležitými výpadovkami na Prostějov a Mohelnici ovšem patří k těm zpoplatněným silnicím první třídy, které do státní pokladny nepřinášejí žádné závratné cifry. Naopak. Třeba vloni vybral stát v centru Olomouce úplně nejméně ze všech míst, kde se české mýto platí - erární kasa si tam přišla na necelý milion korun. Jen pro porovnání: to nestačí ani na pořízení tamní jediné mýtné brány, která vyjde na 3,5 milionu korun.

Úseků, kde stát nechal od společnosti Kapsch vystavět mýtné brány za desítky milionů a inkasuje z nich částky v řádu maximálně milionů korun, je více. Jde zejména o kratší vzdálenosti.

Server IHNED.cz vybral na základě údajů od Ředitelství silnici a dálnic pět úseků, na nichž se v roce 2011 vybralo nejméně peněz. Kromě I/46 v Olomouci jde o další tři silnice první třídy a také o sedmikilometrový úsek rychlostní silnice R63 na Teplicku.

Poplatky za přetížení silnic

Ministerstvo dopravy si však zpoplatnění i těchto krátkých tras hájí. Jejich výběr zdůvodňuje neúměrným dopravním zatížením. "Mezi další kritéria patřil například i jejich význam při napojení na tranzitní cesty," řekl mluvčí ministerstva Martin Novák.

Mluvčí vidí příčinu nižších výnosů z těchto úseků hlavně v nastavení parametrů mýtného. "Na silnicích první třídy jsou sazby mýta zhruba poloviční oproti poplatkům za dálnici a rychlostní komunikaci, kde je navíc i neporovnatelně vyšší hustota provozu," dodal Novák.

Podle mluvčího českého mýtného systému Davida Šimoníka má i takový výběr poplatků svůj smysl. "Jde nejen o ekonomické hledisko, ale také právě o regulační funkci," podotkl Šimoník.

Mapa

Deset dálničních úseků, které vydělávají nejvíc peněz. Zvítězilo 15 km na D1 zobrazit

Expert: Nesmyslný státní trest

Dopravní expert Jiří Landa z inženýrské společnosti CityPlan však záměry státu kritizuje. "Stát dosud nebyl schopen vystavět adekvátní dálniční síť, a právě proto jsou některé silnice nižších tříd přetížené. Úředníci pak paradoxně za tuto svou neschopnost trestají řidiče zpoplatňováním úseků, které nahrazují chybějící dálnice," řekl Landa.

Zvláštním příkladem může být třeba zpoplatněný třináctikilometrový úsek I/58 z Příboru kolem mošnovského letiště do Ostravy. Komunikace měla dočasně nahradit rozestavěnou dálnici D47 a stát ji zpoplatnil. Jenže i po zprovoznění D47 dál požaduje po řidičích mýtné za užití I/58.

"Pokud tam stát už jednou investoval do mýtných bran, nebude je přece rušit. To bychom se nechovali jako dobrý hospodář," zdůvodňuje Martin Novák z ministerstva dopravy.

Rozšíření mýta?

Stát dosud zpoplatnil 235 kilometrů silnic prvních tříd. A zvažuje, že si nechá platit za užívání mnohem rozsáhlejší silniční sítě. "V Česku je přibližně 5500 kilometrů silnic I. třídy. Odborníci odhadují, že přibližně tisíc kilometrů z nich by co do intenzity a specifik provozu mohlo přinášet výraznější výběry mýta," řekl David Šimoník.

"Je ale napřed potřeba provést hloubkovou analýzu rozšíření mýta a zároveň komunikovat s jednotlivými krajskými správami," doplnil Martin Novák.

Silnice, kde se na mýtném vybralo v roce 2011 nejméně

Komunikace, kde se na mýtném vybralo v roce 2011 nejvíce

Zdroj: ŘSD

• Diskuse
• Celkem 12 příspěvků