Unikátní bádání. Češi objevují stezky, po kterých putovali pradávní obchodníci

Po zasněžených polích u Loštic nedaleko Olomouce se sune zvláštní vozítko – se třemi koly na první pohled připomíná kočárek, ale řídí ho geograf a místo dítěte veze geofyzikální radar.

Ten každou vteřinu vysílá do čtyřmetrové hloubky elektromagnetické impulzy a na přenosném počítači pak zobrazuje složení podzemních hornin, dutiny nebo předměty schované pod hlínou. Díky tomu lze nalézt i půl tisíciletí staré a dávno zaniklé obchodní cesty.

„Je jako naše oko pod zemí. Když narazí na nějakou odchylku od normálu, dá nám vědět. Díky němu najdeme cesty i tam, kde už jsou zasypané,“ vysvětluje uprostřed zmrzlé pláně Aleš Létal, geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Spolu s desítkou geografů, archeologů, geoinformatiků a historiků právě pracuje na zatím unikátním projektu: hledá cesty, které lidé používali před stovkami let a pak upadly v zapomnění.

Nyní je v krajině dokáže spatřit jen hodně citlivé oko, na některých místech po nich zbyly skutečně jen nepatrné stopy. Například nejrůznější úvozy a úvaly zarostlé křovinami a lesem, milníkové kameny nebo kamenné mosty, které vedou odnikud nikam.

video: Kudy chodili staří obchodníci

„Historické cesty jsou rozeseté po celém území Česka, ale tady na Olomoucku jich je nejvíc, protože to byla spojka mezi Čechami a Moravou a vedly tudy důležité obchodní stezky z východu do západní Evropy,“ říká další člen výzkumného týmu, geoinformatik Jan Martínek z Centra dopravního výzkumu.

Čtyři cesty vedle sebe

Historické cesty mohou být staré i 500 let. Ve středověku tudy jezdily povozy, kočáry nebo vesničané na koních a na soumarech. „Podívejte, tudy třeba vedly čtyři vedle sebe,“ ukazuje Létal na nenápadné mělké úvozy uprostřed smrkového lesa u Náměště na Hané.

Na první pohled vypadají nenápadně, jen jako jakési dlouhé příkopy v lese. Táhnou se několik kilometrů, někde se rozpojují a za pár kilometrů se zase setkají. V důmyslných sítích spojují několik okolních vesnic a měst.

„Obchodníci s povozy dřív nepoužívali jen jednu hlavní cestu jako dnes my. Když byla zabahněná a nedalo se tudy jet nebo se na cestě potřebovaly vyhnout dva vozy, prostě si vyšlapali další stezku vedle,“ vysvětluje Martínek.

Šikovný přístroj

K pátrání po starých cestách používají vědci georadar, který analyzuje hutnost a složení zeminy a odhalí tak i cesty v polích, které zemědělci už dávno zasypali. Kromě toho používají i snímky z leteckého scanneru, který laserem snímkuje republiku a s přesností dvaceti centimetrů tvoří mapu všech souvislých nerovností v krajině. Z jejich tvaru pak vědci poznají, zda se jedná o cestu.

„A pak vyrážíme osobně do terénu a pomocí GPS zaznamenáváme relikty cest, jejichž podoba se dá pozorovat i pouhým okem jako například tady,“ ukazuje na 300 let starý kamenný most u Bouzova, pod nímž sice stále teče potok, ale komunikace, která tudy vedla před třemi sty lety, se už dá tušit jen velmi mlhavě.

Projekt, na který ministerstvo kultury dalo 18 milionů, skončí v roce 2014. Výsledkem bude on-line internetová mapa historických cest v oblasti severozápadní Moravy a východních Čech.

Obavy z nájezdů hledačů

„Bude sloužit všem, kdo se zajímají o historii. Především ji ale využijí historici a archeologové, kterým pomůže udělat si přesnější obrázek o fungování tehdejší společnosti. Archeologům pomůže odhalit nová naleziště. Kolem starých cest je totiž spousta archeologicky cenných předmětů,“ říká Martínek.

To je také důvod, proč vědci zvažují, že k mapám bude přístup až po registraci. „Bojíme se, že k historickým cestám začnou pořádat nájezdy amatérští hledači. Jsou organizovaní, ve velkých skupinách jezdí po Česku s detektory kovů a nálezy berou jako výdělek. Kazí práci skutečným archeologům,“ upozorňuje Martínek.

• Diskuse
• Celkem 13 příspěvků