V Česku bude v roce 2099 o 4 stupně víc. Sněženky pokvetou už na začátku února

Čeští vinaři mohou tleskat. Oteplení, které v příštích desetiletích pravděpodobně čeká Českou republiku, jim - jako jedním z mála - hraje do karet.

"Pokud teploty stoupnou, tak nám to jen pomůže. Když to vezmu ve srovnání s evropskou konkurencí, budeme na tom nejlíp. Dostaneme se na úroveň révy nad severní Itálií, což jsou optimální podmínky jak pro bílé, tak pro červené," pochvaluje si Martin Půček, vinař a šéfredaktor časopisu Vinařský obzor.

Oteplení o jeden stupeň Celsia čeká podle scénářů velké studie o změně klimatu, kterou HN podrobně popsaly v úterý, celé území Česka v příštích třiceti letech. Studie, kterou nedávno dokončil tým 50 předních českých klimatologů, dále předpokládá, že do konce století by se mělo oteplit až o 4 stupně (v porovnání s obdobím 1961-1990).

"Čím tepleji, tím lépe pro nás. Jižanská vína, která jsou už dnes silně alkoholická, budou alkoholičtější ještě více," dodává Půček.

To klimatologové zaměření na zemědělství a druhovou skladbu rostlin už tak nadšení nejsou. "S teplejším podnebím se změní i vegetativní období rostlin, tedy doba, kdy kvetou a rostou. Můžeme očekávat, že jaro bude přicházet dříve a například sněženky pokvetou už na začátku února," říká Jaroslav Rožnovský, ředitel brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

"Jak bude teplota stoupat, tak na konci století už se sněženky nemusí objevit vůbec. Stejně tak to může být u ostatních rostlin, které potřebují období zimního klidu. Některé druhy prostě z ekosystému vypadnou," upozorňuje Rožnovský. Dodává, že v zemědělství se zároveň objeví nové druhy plodin. "

Ne že by se tu začaly ve velkém pěstovat pomeranče. Ale změní se například druhy pšenice a ostatních obilovin. Budou se šlechtit takové odrůdy, které vydrží velké sucho a teplo. Už teď si mě šlechtitelé zvou, abych jim o změnách klimatu přednášel," uvádí příklad Rožnovský.

Teplo svědčí škůdcům, méně pak lyžařským areálům

A zemědělci budou muset také více bojovat se škůdci. "Je téměř jisté, že mnoha druhům hmyzích škůdců se bude dařit lépe," podotýká Alexander Ač z Centra výzkumu globální změny Akademie věd.

Oteplení pocítí například i provozovatelé lyžařských areálů, které jsou v nižších polohách. Už nyní se v teplých zimách sníh neudrží v polohách nižších než 600 metrů. Koncem století tato hranice bude ještě o 300 metrů výš. Problémy už teď má například areál v moravské Slatině u Bílovce, na jehož výstavbu stát poslal 15milionovou dotaci. "

Těžko říct, jestli by oteplení pro nás bylo likvidační. Ale když je teplá zima, vůbec se nám nevyplatí zasněžovat. Třeba letos jsme ani nespustili provoz," říká Dalibor Illík ze slatinského areálu, který je ve výšce 416 metrů nad mořem.

• Diskuse
• Celkem 37 příspěvků