Smuteční obřady ve svatovítské katedrále se konají už od krále Václava II.

V katedrále sv. Víta se pohřební obřady konají málokdy, a když, jde vždy o významné osobnosti. "Většinou se jedná o lidi z řad duchovenstva, ale také význačné vědecké, kulturní a politické osobnosti," vysvětluje mluvčí pražského arcibiskupství Aleš Pištora.

Chrám svatého Víta je ale pro Čechy historicky mimořádným místem. Smuteční obřady, které vždy sloužil arcibiskup, zde totiž mívali čeští panovníci už od dob Václava II.

"Takové propojení chrámu s životem vládců je v evropském kontextu naprosto ojedinělé," řekla historička z Ústavu dějin umění Akademie věd Klára Benešovská.

O významu tohoto chrámu pro vladaře svědčí i fakt, že si čeští králové již za doby svého života platili kanovníky, aby po jejich smrti právě v tomto chrámu pravidelně sloužili mše věnované jejich osobě.

Například na Jana Lucemburského se takto vzpomíná dodnes. Tradici ve spojení tohoto místa s čelnými představiteli státu přerušil až komunistický režim.

Pražský arcibiskup Dominik Duka se ale domnívá, že si Češi musí zvyknout, že se po padesáti letech totality, kdy představitelé politického, veřejného a kulturního života nesměli mít pohřební obřad v katedrále, pomalu vrací doba, kdy to bude zcela přirozené.

Jako první z politiků a významných osobností měl po roce 1989 v pražské katedrále pohřeb vicepremiér a ministr Josef Lux. Posledním byl exministr Eduard Janota.

A ještě jednu věc má svatovítská katedrála s prezidentem Havlem společnou. Jako součást jeho první inaugurace prezidentem se v ní totiž konala děkovná bohoslužba. Tím tak exprezident Havel navázal na tisíciletou tradici českých panovníků.