Češi učí roboty vidět své okolí trojrozměrně. Pomohou záchranářům hledat raněné

Technologie výzkumníků z pražského ČVUT, kterou vyvíjejí spolu s americkou vesmírnou agenturou NASA pro stroj jezdící na Marsu, brzy poslouží také záchranářům při zemětřesení, nehodách v jaderných elektrárnách či dopravních haváriích.

Robot, který nyní vzniká v laboratoři na Karlově náměstí, není běžným vozítkem na dálkové ovládání, ale dokáže se sám pohybovat v terénu, analyzovat situaci a napovídat záchranářům, kde leží ranění.

"Zabýváme se zpracováním obrazu, takže nás zajímají kamery, které mají roboti místo očí," říká Tomáš Pajdla, vedoucí týmu českých výzkumníků z katedry kybernetiky Elektrotechnické fakulty ČVUT.

Vědci zde "učí" stroj, aby z obrázků nasnímaných kamerami poskládal trojrozměrný tvar terénu kolem sebe. Robot má pak podobné vidění jako člověk sedící se speciálními brýlemi v 3D kině - rozeznává tedy úhly, hloubku, vzdálenosti a zajímavá místa prostoru, ve kterém se pohybuje.

Něco podobného záchranářům citelně chybí. Využití je přitom mnohostranné - například při hromadné srážce aut v tunelu. "V takových případech můžeme použít termokameru, štěrbinovou kameru nebo echolokátor, ale do uzavřeného prostoru musí nakonec lidé," uvádí mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR Ivana Svitáková.

Stroje ovládané joystickem

Právě na takovou práci by se novinka z ČVUT s kvalitním viděním výborně hodila. "Myšlenka je taková, vyslat k nehodě robota, který automaticky prostředí zmapuje a sám najde potenciálně nebezpečné objekty, oběti a vraky aut," vysvětluje další z pracovníků katedry kybernetiky Karel Zimmermann.

Podobné sondy už sice existují, ale jejich nevýhodou je, že jsou závislé na člověku, který je ovládá joystickem jako počítačovou hru. Jenže lidské oko nedokáže sledovat celý prostor najednou a spoustu podstatných věcí nutně přehlédne, což jen prodlužuje kritický čas prohledávání.

"My se snažíme udělat technologii, díky které najde robot zajímavé momenty lépe a rychleji než člověk," upřesňuje Pajdla.

Orientace podle obrazu

Čím rychleji dokáže robot informace zpracovávat, tím víc se člověk může soustředit na to, kde zasáhnout. "Samostatnější roboty bychom určitě využili, protože v nebezpečném prostředí je vždy jednodušší využít technický prostředek než lidskou sílu. Hlavně z důvodu bezpečnosti," potvrzuje Vít Pernica, ředitel pražského odboru integrovaného záchranného systému.

Robot-záchranář samozřejmě neví, že má hledat zraněné, ale do paměti mu výzkumníci nahráli spoustu obrazů lidí v různých pozicích, podle nichž je úspěšně odhalí. "Pozor, tam je něco, co vypadá jako člověk, podívej se tím směrem," ilustruje robotovu řeč Pajdla.

Výzkumníci do vývoje zapojují také studenty. I s jejich přispěním se po povrchu rudé planety projedou sondy v roce 2016, kdy je plánován start evropské vesmírné mise Exomars. Vozítko Curiosity, které se k Marsu vydalo tuto sobotu, je tak pravděpodobně poslední, které se musí obejít bez "očí" českých vědců.

• Diskuse
• Celkem 7 příspěvků