Studenti ČVUT učí chodit roboty na Marsu. Spolupracují s NASA

Jím vedená katedra kybernetiky na pražské ČVUT je příkladem toho, jak úspěšná může být spolupráce firem a univerzit. Stačí zmínit jména „klientů“ – Google, Samsung, Toyota či mladoboleslavská Škodovka. Nebo americká NASA.

Vladimír Mařík (na snímku) se o lepší propojení výzkumu a byznysu zasazuje dlouhodobě, i jako člen poroty soutěže Česká inovace, která má tento týden uzávěrku přihlášek. „V Česku je to hodně o kontaktech,“ říká v rozhovoru pro HN.

ČVUT je úzkou spoluprací s byznysem známá. V jakých oborech jste nejaktivnější?

Nejčastěji spolupracujeme s automobilovým průmyslem, například se Škodou Auto nebo s Toyotou. Přispíváme především řešením úloh počítačového vidění či diagnostiky. V podstatě se podílíme na uskutečňování vize automobilu budoucnosti jako autonomního robota na čtyřech kolech. Řidiči bude svěřováno míň a míň úloh. Do budoucna by to mělo hlásit „pozor, před tebou je auto“, „pozor, tady třicítka“, za deště by mu to mělo pomáhat rozlišovat značky.

Druhou oblastí, které se věnujeme, jsou biomedicínské aplikace, spolupracujeme s jedenácti klinikami v Česku na vývoji nových softwarů. Zvláštní pozornost věnujeme asistivním technologiím. Například firma Medicton, kterou založili naši absolventi, se zabývá vývojem přístrojů pro řízení počítače pomocí očí.

Na ČVUT jsou ale i pracoviště, která dělají pro americkou vládu. Týká se to i vaší katedry?

Ano, NASA nás s prvním projektem oslovila před sedmi lety. Před dvěma lety pak na katedře kybernetiky pobýval pan Hary Svenson, manažer velkého softwarového týmu NASA, který se zajímal o náš systém AgentFly pro bezkolizní řízení provozu bezpilotních prostředků. V současné době je tým Tomáše Pajdly zapojen do většího mezinárodního výzkumného projektu zaměřeného na řízení vozítka na Marsu a sběr informací z něj.

Co přesně vaši kolegové pro NASA dělají?

Cílem našich simulačních experimentů je zvýšení samostatnosti pohybu vozítka na povrchu Marsu tak, aby bylo možné komunikační kanály se Zemí více uvolnit pro přenos zajímavých výzkumných dat. Tým doktora Pajdly simuluje především sběr a vyhodnocování vizuální dat, obrázků pro potřeby samovolného řízení vozítka.

A marsochody testujete přímo v pražské laboratoři?

My k dispozici ta vozítka nemáme, jsou velmi drahá. Naše algoritmy testuje zase jiná část mezinárodního týmu na experimentálním vozítku, které se pohybuje v pouštní oblasti Tenerife.

Jak se vůbec o vašem výzkumu dozvědí instituce, jako je NASA nebo velké světové firmy?

NASA nás oslovila na doporučení firmy Rockwell, se kterou spolupracujeme. Na ČVUT vznikla snaha vytvořit databázi výsledků a nabízet ji průmyslu, ale nejlíp nám funguje prezentace na mezinárodních i národních konferencích a publikování v časopisech. Tím se o nás dozvědí světové firmy. Například letos na jaře nás navštívil viceprezident Samsungu. Výsledkem jeho návštěvy jsou nové výzkumné projekty i podpora výchovy studentů formou daru – jednalo se o 50 nejnovějších tabletů.

Je rozdíl mezi zájmem o spolupráci ze strany tuzemských a zahraničních firem?

Rozhodně. Je to rozdíl. Nejvíce se ozývají silné zahraniční firmy. Pak české firmy, ale z těch spíš ty, ve kterých působí naši absolventi. Když mají problém a mají tam inženýra, který tady studoval, tak se přijde poradit. Takže v Česku je to hodně o osobních kontaktech a podstatně méně o marketingu. Úplně nejméně spolupracují pobočky zahraničních firem v Česku. Ty ani mnohdy nevědí, že existujeme. Paradoxně čile spolupracujeme s centrálou výzkumu Toyoty, ale její pobočky tady o tom nevědí.

A proč české firmy tolik nevyužívají možnost s vámi pracovat?

To je dané i charakterem výzkumu. My se snažíme být úspěšní ve světovém srovnání, což většinou zajímá ty největší koncerny. A český průmysl není připravený, mnohdy ani schopný absorbovat některé technologie, jež vyvíjíme.

Neznamená to, že vaši absolventi se uplatní spíše v cizině?

Ne nutně, protože sekundárně to přináší kvalifikovanou práci do Česka. Často se stává, že zahraniční firma zde na základě spolupráce s námi založí výzkumné středisko. Například firma Rockwell Automation, se kterou jsme navázali spolupráci už v roce 1992, má dnes v Praze padesát výzkumníků. Teď se na nás obrátila firma Eaton, že tu chce vytvořit středisko.

Odliv mozků tedy nehrozí?

Lidé z naší katedry se o práci v zahraničí zajímají, ale když máte dostatečně kvalitní pracoviště, tak se rádi vrátí. Na katedru se nám daří získávat zpět odborníky, a to i ze zahraničních laboratoří velkých firem. Na katedru kybernetiky třeba loni nastoupil Jan Šedivý, který šéfoval výzkumu v IBM a tři roky vedl tým Googlu ve Švýcarsku.

• Diskuse
• Celkem 9 příspěvků