Polovina Čechů dýchá špatný vzduch. Lidé na severu žijí o dva roky méně než jinde v ČR

Téměř polovina Čechů žije v místech, kde je nebezpečné dýchat. Vyplývá to z posledních údajů Českého hydrometeorologického ústavu, které Hospodářské noviny získaly.

Osmačtyřicet procent populace, tedy zhruba pět milionů lidí, žilo v loňském roce v oblastech, kde množství škodlivých látek ve vzduchu přesáhlo bezpečné limity. To je dva a půlkrát víc, než tomu bylo v roce 2009, kdy v oblastech se zhoršeným ovzduším žilo jen 18 procent Čechů.

„Nemoci ze špatného vzduchu si celé generace dlouhodobě nesou v genech a potíže se přenáší do dalších generací,“ říká Radim Šrám, přední český odborník na znečištění ovzduší, který působí v oddělení genetické ekotoxikologie v Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR. Šrám zároveň vede tým expertů, se kterým provádí mnoho výzkumů v oblastech se špatným ovzduším.

HN: Loni žilo ve špatném vzduchu dva a půlkrát tolik Čechů než rok před tím. Překvapuje vás to?

Ne. V loňském roce byla velmi nepříznivá inverzní situace a samozřejmě se to projevilo. My jsme dělali v Praze a Ostravě odběry a například pražští městští strážníci byli v roce 2010 vystavení třikrát vyšším koncentracím benzoapyrenu než v jiných letech. V Ostravě dokonce pětkrát vyšším.

HN: Co to je benzoapyren a co dělá s lidským zdravím?

Je to karcinogen. Například pro těhotné ženy představuje riziko, protože zvyšuje výskyt dětí s nitroděložní růstovou retardací a u narozených dětí způsobuje nízkou porodní hmotnost. Navíc když se vám takové dítě narodí, tak je prokázano, že až se dostane do středního věku, bude mít mnohem vyšší riziko arterosklerózy, hypertenze a cukrovky. V Česku bylo také prokázano, ze zvýšené koncentrace polycyklických aromatických uhlovodíků, o které při znečištění vzduchu jde, zvyšují výskyt bronchitid u dětí předškolního věku. Vyšší koncetrace těchto látek může také ovlivňovat kvalitu spermií. Dochází ke fragmentaci jejich DNA a tím se snižuje jejich plodnost.

HN: Po jak dlouhé době se na člověku projeví, že bydlí v místě se zhoršeným ovzduším?

Například u vlivu na těhotenství, tak tam hraje roli už akutní vystavení zejména v prvním měsíci života toho plodu. U malých dětí to výrazně zvyšuje nemocnost už třeba po půl roce. Ale zdá se, že lidé, kteří například v Ostravě žijí dlouhodobě, mají vypracovaný určitý adaptivní mechanismus a tolik na to nereagují. Zatímco když se na Ostravsko přištěhuje někdo, kdo celý život žil v čistém vzduchu, může mít skutečně problém. Nejhůř na tom jsou děti v předškolním věku, které mají v těch rizikových oblastech sníženou imunitu. A neví se, jestli za to nemůže znečištěné ovzduší v průběhu těhotetnství matky. Ovšem dlouhodobě si to v sobě generace nese v genech a potíže se přenáší do dalších generací.

 

HN: A máte to potvrzené? Máte výzkumy, které dokazují, že generace lidí v oblastech se znečištěným ovzduším je skutečně více nemocná?

Příkladem toho, že to takhle funguje, jsou oblasti v severních Čechách. Asi víte, že se tam v posledních letech výrazně zlepšila kvalita ovzduší. Střední délka života v pánevních okresech severních Čech byla v roce 1990 u mužů i žen zhruba o dva roky kratší než je průměr v České republice. Od roku 1990 se délka života v celém Česku výrazně prodloužila, u mužů o sedm a u žen o pět let, v čemž jsme nejúspěšnější ze všech postsocialistických zemí. Nicméně v těchto pánevních okresech rozdíl dvou let stále zůstává. Takže byť se tam prostředí zlepšilo, populace si to v sobě nese dál.

Více o znečištěném ovzduší v Česku čtěte v pondělním vydání Hospodářských novin.

 

reklama

Diskuse

Zasílat reakce

Zveřejnit e-mail

Zobrazit náhled

Zbývá 1000 znaků

• Diskuse
• Celkem 50 příspěvků