Praze hrozí exekuce. Důvod? Nechce říct, jak přiděluje prominentní SPZ

Hlavní město skončilo v exekuci, byť zatím nepravomocně. Exekuční příkaz vystavila soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Blanka Pazderová z kuriozního důvodu: Město totiž odmítlo vydat audit, kterým zkoumalo, jak funguje systém přidělování dopravních značek, především těch prominentních a snadno zapamatovalných.

Město se ale brání.  Aby skončilo kvůli takové "drobnosti" v exekuci, prý neumožňuje novela exekučního řádu. "Uvažujeme, že podáme trestní oznámení pro pomluvu nebo šíření poplašné zprávy," říká mluvčí magistrátu Tereza Krásenská. "Na odpověď máme 15 dnů a tuto lhůtu využijeme. Rozhodně zdůrazňujeme, že majetek města není ohrožen," dodala. Spor je podle úřadu o to, nakolik se interní materiály mají zveřejňovat a zda to není proti smyslu vnitřní kontroly instituce.

V úvodu zmíněný audit si loni v únoru vyžádal Jakub Sedláček z Prahy 5. Jenže ředitel úřadu Martin Trnka mu jej odmítl vydat. "Ta odpověď byla absurdní. Vzkázal, že pokud by mu jej poskytli, ztratil by jejich auditor nezávislost a město by samo sebe nemohlo kontrolovat," říká Oldřích Kužílek ze sdružení Otevřená společnost, který je spoluautorem Zákona o svobodném přístupu k informacím.

Mrtví a miliardy na Ústecku

Sedláček se proto odvolal k ministerstvu vnitra, které nařídilo městu informaci poskytnout. Jenže Trnka poté místo vyžadovaného auditu poskytl pouze obecný popis, jak systém funguje. Protože úřad nesplnil příkaz nadřízeného orgánu, soud na žádost Sedláčka vydal exekuční příkaz.

Nejde o první podobný případ. Před dvěma lety soud vydal kvůli podobné žádosti exekuční příkaz na majetek Ústeckého kraje - a to kvůli tomu, že tehdejší ústecký hejtman v roce 2007 při zahajování stavby části dálnice D8 uvedl, že aktivisté, zejména Děti Země, "svým zdržováním připravili stát o několik miliard a lidských životů". Ti si to nenechali líbit a požádali jej o informaci, z čeho při tomto tvrzení vycházel.

Když kraj i přes několik rozhodnutí ministerstva vnitra - které je v těchto případech odvolacím orgánem - neodpověděl, skončil v exekuci a musel hradit náklady řízení. "Mysleli jsme si, že si k tomu nechali třeba udělat nějakou studii," říká k Šulcovu tehdejšímu tvrzení Miroslav Patrik z Dětí Země, jemuž by prý stačilo, kdyby kraj přiznal, že žádná taková studie neexistuje. To se nakonec také stalo. Ale až poté, co hrozila exekuce. A kraj musel nakonec zaplatit i padesátitisícovou pokutu.

Je to výchovné. Tedy mělo by...

A stejná věc postihla před dvěma roky město Karlovy Vary či obec Žďár na Mladoboleslavsku. Exekutora do obce v obou případech poslal občanský aktivista Tomáš Pecina, jehož požádali o pomoc občané, kteří marně žádali informace o rozhodnutích obce. »Každý pravomocný rozsudek lze vynutit. Sice to trvalo, ale ty informace jsme dostali,« řekl Pecina.

Je ale nutno pro neposkytnutí takto banální informace obstavit majetek třeba i v hodnotě miliard? Kužílek je přesvědčen, že ano. Podle něj je takový postup pro úředníky výchovný."Jak jinak donutit někoho, aby dodržoval zákon? Je jedno, jestli jde o dluh, splnění závazku ze smlouvy či poskytnutí informací".

I přes to, že už několik úřadů skončilo kvůli neposkytnutí informací v exekuci, otevřenost státní správy se podle Kužílka nezlepšuje. "Arogance představitelů těch úřadů se zvyšuje. Víc a víc považují sféru politiky za soukromou sféru, do které nemá kdo strkat nos," kritizuje přístup úředníků.

• Diskuse
• Celkem 33 příspěvků