Nemocnice už dál nečekají. Ruší zákroky a nové neobjednávají

Bohuslav Škubal, ředitel zlínské nemocnice, dal svým odcházejícím lékařům ultimátum - pokud chtějí stahovat výpovědi, tak hned. Pak už prý bude pozdě. Výzva, jejíž platnost vypršela na konci minulého týdne, však podle všeho moc nezafungovala.

Na nejohroženější klinice zlínské nemocnice si to nerozmyslel nikdo. "Pořád platí, že tu zůstanu sám. Všichni ostatní, tedy deset lidí, odejdou," říká primář zlínské neonatologie Jozef Macko. Neskrývá přitom vážné obavy. Jeho specializované pracoviště, kde pečují o předčasně narozené děti, totiž nemá v kraji alternativu. "Měsíčně tady máme v průměru dvacet vysoce rizikových novorozenců. Kam se budou vozit v březnu, to opravdu nevím," dodává.

Pokud lékaři splní hrozbu odchodu, budou novorozenecká oddělení vážně oslabená po celé zemi. Až pět z celkových dvanácti center pro nedonošené děti by se mohlo uzavřít. Skončit hodlají neonatologové, porodníci i gynekologové. Výpověďmi zasažené nemocnice už proto začínají měnit své plány - přestávají objednávat a přemýšlejí, které zákroky zrušit.

Upřesňovat krizové plány zatím nechtějí, aby neděsili pacienty. "Už teď nám sem neustále volají vystrašení lidé. Na všechny si bereme telefonní kontakty a dáme jim včas vědět. Zatím říkáme jen to, že neobjednáváme na první polovinu března," potvrzuje mluvčí nemocnice v Havlíčkově Brodě Petra Černo.

Heger: Posledních deset dní

Znepokojeným dotazům na plánované zákroky se však nelze divit. Sám ministr zdravotnictví Leoš Heger v neděli naznačil, že jde do tuhého: "Pokud se v sedmi až deseti dnech nedohodneme, budeme muset připravit plán téměř na hranici katastrofy," řekl v diskusním pořadu televize Prima. Až dosud přitom opakoval, že problémy, které akce Děkujeme, odcházíme způsobí, budou pouze lokální.

Z řady míst navíc zní, že k omezování péče nedojde až v březnu, ale už v únoru. "Postupně budeme muset vyklidit celé oddělení. Zůstane tu jen primář a jeden doktor s necelým úvazkem," říká Daniel Niesner, chirurg z opavské nemocnice, která patří mezi nejzasaženější. Téměř celá se má proměnit v ambulantní ošetřovnu s otevírací dobou od půl sedmé do čtyř. Akutní případy budou muset začít vozit jinam. "Já pořád doufám, že se to ještě třeba všechno nějak dohodne. Úplně odejít z nemocnice ve skutečnosti nechceme," přiznává Niesner.

S podobným scénářem zřejmě počítá i vedení mnoha nemocnic. Neobjednává sice pacienty na první půlku března, ale na druhou už zase ano. "Snad se to do té doby nějak uklidní a nebudeme muset pacientkám posílat telegramy s tím, že zákroky rušíme," uvažuje Zdeněk Novotný, přednosta plzeňské gynekologicko-porodnické kliniky, kde se běžně provádí kolem třiceti zákroků týdně.

Ministr zástupcům nespokojených lékařů návrh řešení nepředložil

Vyjednávání však zatím žádný viditelný průlom nepřineslo. Ministr Heger sice v neděli řekl, že vládě navrhne, aby podfinancované nemocnice dostaly "injekci" v řádech sta milionů korun, podle Lékařského odborového klubu to ale žádný náznak dohody není. "Že by se naše stanoviska nějak sbližovala, o tom nic nevím," reagoval na dotaz HN šéf odborářů Martin Engel.

Heger pak ani v pondělí představitelům nespokojených lékařů nepředložil žádný konkrétní návrh, jak by chtěl jejich odchodu z nemocnic zabránit. Další jednání se uskuteční v pátek, řekli při odchodu ze schůzky s ministrem Engel a šéf lékařské komory Milan Kubek.

Situací ve zdravotnictví kvůli výpovědím doktorů se také bude ve středu zabývat vláda. Ministr podle šéfů komory a odborů na pondělním jednání sdělil, že nyní k případné nabídce a návrhům nemá mandát. Musí situaci nejdřív projednat v kabinetu.

Engel se chce proto "neprodleně" obrátit přímo na premiéra Petra Nečase. Uvedl, že neočekává, že by ministr s nějakým návrhem přišel. Heger řekl, že odbory požádal, aby lékaři své případné výpovědi o půl roku odložili. V příštích šesti měsících by měli vidět, že reforma startuje a zdravotnictví se začíná měnit. Podle ministra ale Lékařský odborový klub na žádost nereagoval.

Odboráři se zatím ustoupit nechystají. Engel uvedl, že protestní akce Děkujeme, odcházíme je "tak rozběhnutá", že se dá jen těžko zastavit. Konečné slovo podle předáka padne 1. února na setkání představitelů lékařských odborů.

Nemocnice už nemohou na výsledky vyjednávání čekat dlouho. Do doby, než budou případné kompromisy skutečně na stole, musí počítat s nejhorším. "Na to, co by mohlo nastat, se musíme plně připravovat už od začátku února. Realizace každého kroku z krizového scénáře trvá," vysvětluje mluvčí Moravskoslezského kraje Šárka Vlčková.

Změna plánu. Všude

Do přípravy se však musí zapojit také nemocnice, které odchody lékařů nijak výrazněji neoslabí - tedy například ty fakultní. "Nemůžeme si jet podle svého programu, musíme uvolnit kapacity tak, aby nám sem mohli případně svážet akutní případy z jiných míst. Částečně rušit budeme třeba endoprotézy, které snesou odklad," vysvětluje Jaroslava Kunová, ředitelka fakultní nemocnice v Plzni.

Pro pacienty to bude v praxi znamenat, že na odložitelné zákroky budou čekat třeba i dvakrát déle, než jsou normálně zvyklí. "Například v zubní chirurgii to u trhání osmiček nebo u operace čelistních cyst nebudou tři týdny, ale klidně šest," přibližuje Egon Havrlant, mluvčí olomoucké fakultní nemocnice. Ve zdejší nemocnici mají odchody ovlivnit chod pětiny oddělení, mezi nimi však i několik klíčových, jako je například ARO.

• Diskuse
• Celkem 504 příspěvků