Muž, který "sestřelil" Drobila: Ať pánové přiznají chybu a stáhnou mé odvolání

Ze dne na den se stal vládním nepřítelem číslo 1. Skrytě si nahrával ministra životního prostředí Pavla Drobila a jeho poradce Martina Knetiga. A když jej nevyslyšel premiér Petr Nečas, obrátil se na novináře. Libor Michálek i zpětně trvá na tom, že postupoval správně. "Optimální scénář je, aby pánové přiznali chybu a stáhli zpět mé odvolání," říká Michálek.

HN: Proč jste vše policii neoznámil dřív?

Trestní oznámení se zpravidla podává v okamžiku, kdy člověk má alespoň nějaké důkazy. Řada těch jednání probíhala se zapnutou rušičkou. Vzhledem k tomu, že je to vláda a prezident, kdo má pravomoc podle zákona úkolovat Bezpečnostní informační službu, tak jsem v polovině října požádal premiéra, aby mně poradil, jak třeba v součinnosti s BIS zajistit důkazy.

Podle zákona je právě kontrarozvědka od toho, aby shromažďovala informace, které mohou ovlivnit významné ekonomické zájmy státu. Já opravdu nemám techniku na to, abych nahrával v okamžiku, kdy jsou zapnuty rušičky. Možná jsem pochybil tím, že jsem měl ještě vyzvat pana prezidenta ke schůzce. To by pak ale mohl někdo interpretovat, že jsem chtěl pošpinit i jeho.

HN: Nakonec jste se setkal s vedoucím Úřadu vlády Lubomírem Poulem. Co vám poradil?

To bylo plonkové jednání. Zaprvé: jednání proběhlo zhruba čtyři týdny poté, co jsem žádal o schůzku s panem premiérem. Takže jestliže někdo dneska mluví o tom, že jsem já kvůli pozdnímu oznámení zmařil další vyšetřování, tak upozorňuji, že to byl v prvé řadě Úřad vlády, kdo čtyři týdny nezareagoval. Zadruhé: na schůzce mi bylo řečeno, že mi bude oznámen další postup. A jediné oznámení znělo: Všechno řešte s panem ministrem Drobilem.

HN: Premiér Nečas se však brání tím, že neznal podstatu kauzy.

To souvisí s tím, že když jsem se snažil Úřad vlády kontaktovat, tak vás pochopitelně nepřepojí přímo na premiéra. Byl jsem vyzván, abych ředitelce sekretariátu alespoň náznakem dal vědět, o čem by ta schůzka měla být. To, co jsem jim sdělil, považuji za maximum možného.

HN: Hraje se o dny. Policie si stěžuje, že má ztíženou startovní pozici. Nebylo možné podat to trestní oznámení o pár dní dřív?

Teprve sedmého prosince na setkání s jedním z advokátů jsem měl z druhé strany potvrzeno, že ten scénář je takový, jaké jsem měl předběžné indicie (zmapování výběrového řízení - pozn. red.). V okamžiku, kdy byl pořízen tento záznam, začal jsem zvažovat, že už nastala správná chvíle a že shromážděné důkazy jsou snad dostatečné pro zahájení trestního řízení. Očekával jsem, že na čtvrteční schůzce s panem Drobilem bude věcná diskuse o podstatě problému.

Mohl jsem to teoreticky podat v pátek. Ale není to o tom, že člověk jenom zabalí do sáčku nahrávky. Považoval jsem za důležité ty skutečnosti alespoň v základním scénáři naformulovat. Takže jestli je tam jeden pracovní den prodlení, tak to je maximum, co si beru na sebe. Čtyři týdny dávám panu Nečasovi.

HN: Ještě předtím jste ale oslovil novináře. Proč tak brzy?

Je to o tom, že řešíte, co kdyby se něco přihodilo. Když je člověk v reálu, tak hledá cestu, jak se pojistit, aby ty informace byly ještě někde jinde než u něj doma.

HN: Co teď budete dělat?

Podle mě je opravdu pochybení, když člen vlády, která se nazývá vládou boje proti korupci, odvolá člověka, který na korupci upozorní. Optimální scénář dle mého názoru je, aby pánové přiznali chybu a stáhli zpět mé odvolání.

• Diskuse
• Celkem 430 příspěvků