Na webu vznikne registr pedofilů a šiřitelů dětského porna. Včetně adres

Dítě se chystá vyrazit na hřiště - bude tam v bezpečí? Nebydlí poblíž někdo, kdo ho může sexuálně ohrozit? A jak ten možný pachatel vypadá? Zanedlouho bude rodičům pro zodpovězení těchto otázek stačit párkrát kliknout na internetu. Jiří Jehlička, jednatel soukromého Centrálního registru dlužníků (CERD), slibuje, že do 17. listopadu spustí veřejnou databázi pedofilů. Tedy systém, v němž si kdokoli najde fotografie se jménem i adresou pravomocně odsouzených a zároveň seznam těch, kteří jsou podezřelí. Mimo nich i přehled sběratelů a šiřitelů dětského porna.

Takový projekt v Česku nemá obdoby. Podobné shromažďování osobních dat je totiž v ČR nezákonné. Jehlička si ale v referendu, které spustil pod vlivem pátraní po zmizelé Aničce Janatkové z Prahy, prý ověřil, že veřejnost si databázi přeje, a vymyslel způsob, jak ji zřídit. Založí ji v zahraničí.

Pro začátek 20 pachatelů

"Servery máme po celém světě, nebude to pro nás problém," říká. A s "vynalézavostí" už má své zkušenosti. CERD totiž funguje podobně - neporušuje prý zákon, ale ministerstvo financí i bankovní a nebankovní registry se od jeho praktik distancovaly. Úřad na ochranu osobních údajů se však na databázi zřejmě zaměří i přesto, že nebude registrovaná u nás.

"Teď bychom předjímali, ale pokud k tomu vzniku skutečně dojde, tak bude předmětem pozornosti úřadu. Z hlediska zákona je podstatné, zda dochází ke zpracování údajů na našem území," řekl HN včera David Pavlát z tiskového oddělení úřadu.

"Teď shromažďujeme novinové články k tématu sexuálního násilí za posledních deset let, pak budeme oslovovat rodiny poškozených a žádat je o poskytnutí rozsudků," popisuje Jehlička přípravy projektu, na který už upozornil deník Právo.

Na základě získaných rozsudků pak bude databáze vznikat. Prozatím by v ní mohlo figurovat patnáct nebo dvacet lidí, když prý ale bude veřejnost spolupracovat, tak jich může být třeba i sto.

"Shánět data pro nás nebude tak problematické. Už teď monitorujeme trestnou činnost v rámci svých dalších aktivit," říká Jehlička a dodává, že se budou inspirovat britským a americkým systémem.

Bydlet u školky? Zakázáno

Ve Spojených státech veřejně přístupné evidence sexuálních delikventů fungují už od devadesátých let, o jejich účinnosti se však stále vedou spory. Podle kritiků v jejich síti často uvízne i někdo, kdo tam vůbec nepatří. A tomu zničí život. Třeba Wendy Whitaková ze státu Georgie, jejíž příběh loni popsal časopis Economist.

Ta se do registru dostala před lety poté, co měla styk s nezletilým spolužákem ze střední školy. Dnes je jí třicet a její portrét se jménem i adresou visí mezi stovkami sexuálních násilníků. A to pro ni neznamená jen veřejnou ostudu, ale také například zákaz bydlet v blízkosti míst, kde se scházejí děti.

"Ukázat na ně nepomůže"

Jiří Jehlička se podobných omylů nebojí, a zřejmě i proto říká, že ti, kteří se v databázi jednou objeví, z ní už nikdy nezmizí. Naopak sexuolog Martin Hollý, který s pacienty v ochranné léčbě pracuje na bohnické psychiatrické klinice, je právě kvůli americkým zkušenostem proti databázím.

"Když propustíme z léčby člověka, který bude s popisem toho, co má za sebou, viset na internetu, tak se těžko někdy začlení do společnosti," varuje Hollý. "V tomto smyslu to jde zcela proti jakékoli prevenci recidivity. Smyslem je tyto lidi zapojit do normálního života. A když nenajdou práci nebo bydlení, tak to půjde jen těžko," dodává.

Kromě toho, problém může být i se samotnou evidencí lidí, kteří si už svůj trest odseděli. "Ti jsou před zákonem čistí, takže to je v rozporu s ústavou, nedivila bych se, kdyby kvůli tomu padla trestní oznámení," uvedla mluvčí kriminální policie Pavla Kopecká.

Registry pedofilů ve světě

Spojené státy

- USA má nejtvrdší politiku. Nejvyšší soud v roce 2003 schválil zveřejňování informací o pachatelích sexuálních deliktů na internetu.

- Doživotní registrace platí v sedmnácti státech USA.

- Každý Američan si tak může vyhledat, zda se v jeho okolí nenachází člověk s kriminální minulostí. V registru jsou fotografie, adresy a množství dalších údajů o pachatelích.

- Organizace pro lidská práva si stěžují, že počet sexuálních zločinů kvůli registru nijak neklesl, navíc člověk, který se takto jednou provinil, je perzekvován po zbytek života.

Velká Británie

- Po USA je to nejpřísnější země, kde rovněž vznikl registr pachatelů sexuálních deliktů. Není však otevřen pro veřejnost, pouze pro policii, vězeňskou službu a několik dalších institucí.

- Pachatelé musí průběžně nahlašovat údaje o sobě, včetně toho, když hodlají cestovat do zahraničí.

- Loni vyzkoušelo ministerstvo vnitra pilotní projekt, kdy registr částečně zveřejnilo. Jak se to osvědčilo, zatím Británie vyhodnocuje.

Zbytek Evropské unie

- Irsko, Rakousko či Francie si vytvořily registr, nikde ale není otevřený jako v USA.

- Část europoslanců žádá celoevropský registr tohoto typu. Španělsko, Německo, Itálie či Francie jsou proti.

- Země mají za to, že je v rozporu s Evropskou konvencí o lidských právech.

• Diskuse
• Celkem 97 příspěvků