Pražský okruh

22 mld.
úsek, který se v pondělí otvírá, je jedním z nejdražších v česku

23,1 km
délka nově otevřeného úseku

2030 m
nový most přes Berounku a Vltavu je nejdelší v ČR

109 kamer
bude kolem mostů a tunelů hlídat řidiče a bezpečnost provozu.

Historie
První plány na postavení obchvatu Prahy pocházejí z 30. let minulého století. Upraveny byly v 50. a 60. letech.
S výstavbou první části okruhu na západě Prahy se začalo v 70. letech, s nejnovějším úsekem se začalo v roce 2006.

Takovou dálnici ještě Česko nemá. Jsou na ní stovky kamer, meteostanice, vysokorychlostní váhy pro kamiony anebo nejdelší dálniční tunel v republice. Řeč je o 23 kilometrovém úseku Pražského okruhu, po kterém má od pondělí jezdit až šedesát tisíc aut denně a který ovlivní dopravu daleko za hranicemi města.

"Je to nejzásadnější stavba, jaká se za poslední roky otvírá. Uleví tranzitu mezi západem a východem republiky," prohlašuje ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury a bývalý ministr dopravy Gustáv Slamečka.

V sobotu pustí na zbrusu nový asfalt bruslaře, aby se v rámci dne otevřených dveří naposledy projeli. A v pondělí ráno spolu s prezidentem a ministrem dopravy přestřihnou slavnostní pásku.

Stovky kamer i meteostanice

Postavit silniční prstenec kolem Prahy je plán, který se objevil už ve třicátých letech. Nyní se z jižní části stal bezkonkurenčně nejmodernější dálniční úsek v Česku - a to jak z hlediska stavebních technologií, tak z hlediska vymožeností, které mají usnadnit řidičům dopravu.

Když se například začnou na okruhu tvořit kolony, zachytí to speciální čidla, která počítají dopravu. Nad každým pruhem jsou světelné značky, které budou řidiče usměrňovat a diktovat rychlost nebo v případě potřeby z levého pruhu vykážou kamiony.

Díky síti meteostanic se pozná, kde hrozí námraza. Bezpečnost a plynulost budou hlídat stovky kamer, ze kterých se budou sbírat data pro patnáct velkých infotabulí nad vozovkou.

Ojedinělý most

I po stavební stránce je jižní okruh jedinečný. Lochkovský most přes Slavičí údolí je s 65 metry nejvyšší v Praze. Dále pokračuje přes Berounku a Vltavu a je nejdelším dálničním mostem v zemi.

Celá stavba stála přes dvaadvacet miliard korun. Velkorysý projekt totiž začal vznikat v době, kdy na dálnice bylo dost peněz. Jeden kilometr stál v přepočtu 0,9 miliardy korun a už nyní je jasné, že tak okázalá dálnice v příštích desítkách let těžko vznikne.

Aktuální škrty se ale stavby už nijak nedotkly. "Dostali jsme za úkol stavby revidovat, ale pár dní před otevřením je jasné, že úspory v tomto případě budou nulové," řekla mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martina Vápeníková.

Severní okruh v nedohlednu

Stavba má ale i své minusy. Česká televize před časem upozornila na soudní spor ohledně napojení okruhu na dálnici D1. Společnost Greyhound Company podala na Ředitelství silnic a dálnic hned dvě žaloby s předběžným návrhem na zastavení kolaudace sporné části okruhu. Případ se teprve ve čtvrtek řešil u soudu, který firmě nevyhověl, a tak oslavy i otevření nejsou ohroženy: jezdit se ale bude na nezkolaudované dálnici.

Firma tvrdí, že část křižovatky na desátém kilometru dálnice D1 staví ŘSD v rozporu s územním plánem, tedy načerno. Napojení mělo vést o pár metrů jinde, na pozemcích, které vlastní Greyhound. S Ředitelstvím silnic se ale firma nedohodla na ceně za výkup.

Ještě větší neznámé jsou ale u zbývajících částí okruhu na východě a severu města. V roce 1998 se předpokládalo, že úplně celý okruh včetně nového severního mostu přes Vltavu bude hotov v roce 2012 a vyjde na 31 miliard. Nyní rozpočet činí 71 miliard a termín je v nedohlednu.

"Zatím se připravují plány a podklady. Žádný termín nemohu zodpovědně říci," říká k chybějícím úsekům Slamečka. Podle něj by se stavbou mohly v budoucnu pomoci soukromé firmy. Žádný podobný projekt ale v Česku ještě neproběhl.

Které dálnice budou v příštích letech důležité a které nikoliv, bude muset určit vláda. Ministr dopravy Vít Bárta chce připravit novou "superkoncepci", nejdřív ale musí Nečasův kabinet říci, kolik dá v příští pětiletce na dálnice peněz. V současné fázi rozestavěnosti bude Bártovi chybět zhruba 40 miliard. Do plánů ale započítal i investice soukromníků. Pokud by vypadly i ty, chybělo by mu kolem 130 miliard.