Osm změn, které čeká trh práce. Zaměstnanci ztratí některé jistoty

Anketa

Je opravdu potřeba kvůli pružnosti pracovního trhu snižovat jistoty zaměstnanců?

ANO

36%

NE

64%

Hlasovalo 1028 čtenářů

Jen jednoměsíční odstupné pro lidi, kteří jsou ve firmě méně než rok, klidně i deset let práce na smlouvu na dobu určitou a až 300 odpracovaných hodin ročně bez placení zdravotního a sociálního pojištění. Nový zákoník práce, který koncem týdne dostali k připomínkování ostatní ministři a jehož kompletní znění mají HN k dispozici, sníží jistoty zaměstnanců v Česku.

Mít stálé zaměstnaní už nebude samozřejmostí. Češi budou častěji pracovat na krátkodobé smlouvy. Podle odborů jde o další osekávání práv zaměstnanců. "Stát dává občanům jasný signál, že preferuje, aby nevstupovali do standardního pracovního poměru, ale pracovali jako samostatní podnikatelé nebo na dohody," kritizuje předseda OS KOVO Josef Středula. Podle něj to povede k dalšímu rozvoji švarcsystému, a to jen dál prohloubí výpadek příjmů rozpočtu.

"Jednotlivá opatření mají v součtu zpružnit pracovní trh a motivovat zaměstnavatele k vytváření nových pracovních míst. Jako prioritní se ukazují být zejména v kontextu hospodářské recese a s ní souvisejícím nárůstem nezaměstnanosti," řekl HN ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).

Zaměstnavatelé naopak změny ve většině vítají. "Míra ochrany zaměstnanců je u nás příliš vysoká. Je to krok správným směrem, pokud chceme jako přesocializovaná Evropa uspět v souboji s Asií," řekl HN viceprezident Unie středního stavu Jaromír Schubert. Trh práce je podle něj současným zákoníkem práce zakonzervován o desítky let zpátky.

"Argumenty zaměstnavatelů nebyly při úpravě zákoníku práce v roce 1996 vyslyšeny. Takže teď využíváme mezery zákona, abychom trh zpružnili," dodal Schubert.

O obdobnou reformu pracovního trhu usiloval za svého působení na ministerstvu práce i současný premiér Petr Nečas (ODS). Odbory kvůli ní tehdy vyšly do ulic, ale s pádem Topolánkovy vlády šla předloha do šuplíku.

Drábek teď na její schválení spěchá. Do vlády ji chce poslat již v září a legislativní kolečko dokončit tak, aby se změny do praxe promítly už od ledna. Odbory si stěžují, že s nimi návrh předem neprojednal a čas pro uplatnění připomínek zkrátil jen na pět dní.

HN představují hlavní teze nového zákoníku práce:

1. Odstupné

Co se změní

Dnes zaměstnanci při propuštění dostávají ze zákona minimálně tříměsíční odstupné. Nově budou mít na tříměsíční nárok jen, pokud budou v pracovním poměru déle než dva roky. Pokud to bude jen rok, dostanou jednoměsíční odstupné. Když do dvou let, tak dvouměsíční.

Co na to firmy...

"Kdyby prošla změna odstupného, bylo by to velmi dobré. Za tři měsíce nepoznáte, jestli je ten člověk dobrý, a pak, když se s ním chcete rozloučit, nemáte jinou možnost než mu zaplatit tříměsíční odstupné. Velké firmy ty částky možná nerozhodí, ale nás živnostníky to bolí," řekla HN majitelka úřední firmy Dagmar Cimická.

...a odbory

Odbory naopak namítají, že se pod záminkou vyšší věrnosti firmám odstupné de facto snižuje. "To loajalitu nezvýší. V Evropě se to běžně řeší spíš obráceně. Základem je třeba tříměsíční odstupné, ale po deseti nebo patnácti letech už bývá pěti- nebo šestinásobné," říká právní expert odborů Vít Samek. Změna navržená ministrem Drábkem bude podle něj naopak podporovat uzavírání krátkodobých pracovních smluv.

2. Pracovní doba

Konta pracovní doby se upravují tak, aby zaměstnavatel nemusel dva týdny dopředu nahlašovat změnu v plánu svým zaměstnancům a zjednodušuje se evidence kont. Evidence firmy využívají hlavně tehdy, pokud je pracovní doba zaměstnanců rozložena nerovnoměrně a některé týdny pracují více než jiné.

3. Doba určitá

Co se změní

Má být zrušen limit dvou let, po kterých už zaměstnanec musí dostat stálou smlouvu. Aby se zabránilo nekonečnému řetězení smluv na dobu neurčitou, bude ji jedna firma se stejným člověkem moci uzavřít jen dvakrát. Zákon však neupravuje, na jak dlouho lze smlouvu na dobu určitou uzavřít. Po třech letech, kdy zaměstnanec pracoval jinde, se "historie" nuluje a lze s ním opět uzavřít smlouvu na dobu určitou.

Co na to firmy

"S těmito změnami určitě souhlasíme, ale dostatečné bohužel nejsou. Pro to, aby trh práce mohl pružně fungovat, je nutné výrazně zjednodušit proces výpovědí," říká Waldemar Válek, finanční ředitel RIM, otrokovického výrobce židlí. "U nás to není o krátkodobých zaměstnáních, my chceme zaměstnance, kteří pro nás budou pracovat dlouhodobě. Nicméně každé snížení administrativy a každé zpružnění pracovních zákonů vítáme," říká Radek Kvaňa, mluvčí automobilky TPCA z Kolína, která zaměstnává kolem 3,5 tisíce pracovníků.

4. dohoda

Co se změní

Místo 150 hodin má být možné na dohodu o provedení práce, ze které se neplatí sociální ani zdravotní pojištění, odpracovat až 300 hodin ročně.

Co na to odbory...

Podle odborů se tak stát připravuje o odvody na pojistném.

...a firmy

"My zvýšení ze 150 na tři sta hodin jednoznačně vítáme," říká Petr Pasek, šéf překladatelské agentury Slůně - svět jazyků.

5. Tarifní platy

Co se změní

Platy zaměstnanců ve státní správě by se měly od příštího roku plošně snížit o deset procent, a to ve všech úrovních tarifů. Návrh ministra Drábka počítá se dvěma variantami. Podle první by se stanovila maximální doba, po kterou se platy mohou zvyšovat. Automatické zvyšování platů po odpracování určitého počtu let totiž není podle ministerstva motivací k rozšiřování schopností a dovedností, ale motivací k setrvání v úřadu.

Druhá varianta počítá se stejným platovým základem pro všechny bez ohledu na počet odpracovaných let. Zvyšování platu by se potom dělo formou osobního příplatku podle schopností a práce zaměstnance. V první variantě by se tarifní platy zvyšovaly maximálně 15 let, a to podle náročnosti jednotlivých pozic. Po šestnáctém roce práce už by se platy nezvyšovaly.

Co na to ministr školství

Ministr školství Josef Dobeš nejprve záměr svého kolegy tvrdě kritizoval. Nakonec ale zřejmě ustoupí a svoje sliby o zvyšování platů odloží až na rok 2012.

6. Podpora

Co se změní v podporách v nezaměstnanosti

Po dobu krytou odstupným nebudou mít lidé nárok na podporu v nezaměstnanosti. Pokud tedy někdo odejde z práce s ročním odstupným, stát ušetří celou částku, kterou by mu na podpoře musel jinak vyplatit. Ti, co odejdou z práce dobrovolně, dostanou nižší podporu než ostatní nezaměstnaní. Budou mít nárok jen na 45 % předchozího výdělku (zatímco nyní mají i oni nárok na 65 % první dva měsíce, 50 % další dva a potom 45 %).

Co na to odbory

Odbory tvrdí, že ne všechny "dobrovolné" odchody jsou zaviněné zaměstnancem. Varují před šikanou na pracovišti. "To, že by lidé nedostali podporu, pokud sami odjedou z práce, je pro nás problematické. Kdo bude kontrolovat, zda v práci nedocházelo k mobbingu nebo jinému nátlaku," říká šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil.

7. Přivýdělek

Konec "nekolidujícího" zaměstnání

Dnes si mohou nezaměstnaní k podpoře přivydělat až 4000 korun měsíčně (polovinu minimální mzdy). Podle ministerstva je toto tzv. nekolidující zaměstnání zneužíváno pro práci načerno ve větším rozsahu, když je člověk současně evidován na úřadu práce. "Je velmi těžko kontrolovatelné, kolik hodin pak pro zaměstnavatele skutečně pracují. Je to masově zneužíváno. Zaměstnavatelé člověka propustí, on se registruje na úřadu práce, ale dál pracuje pro firmu, formálně ale jen na nekolidující úvazek," říká ministr práce Jaromír Drábek.

Co na to odbory

Odbory souhlasí, že proti zneužívání je potřeba zakročit. S úplným zrušením přivýdělku k podpoře ale nesouhlasí.

8. Živnostníci

Nárok na příspěvek pro nové živnostníky

Úřady práce mají vyplácet tzv. překlenovací příspěvek těm nezaměstnaným, kteří se začnou sami živit na živnostenský list. Tato pomoc v začátcích podnikání může být vyplácena nejdéle pět měsíců. Její výše se bude odvíjet od průměrné mzdy. Nyní by to bylo zhruba pět tisíc korun měsíčně. Ty mohou být použity na nájemné výrobních prostor, dopravu materiálu a výrobků nebo opravu a údržbu objektu.

Co na to odbory

Odbory varují před tím, aby tato podpora živnostníků nebyla zneužívána podobně jako nekolidující zaměstnání. "Zaměstnavatel s nimi rozváže smlouvu a řekne jim, že jim dá práci jako živnostníkům. Oni se nahlásí na úřad práce, založí si živnost, získají příspěvek a pak mohou vykonávat stejnou práci pro stejnou firmu," říká předseda OS Kovo Josef Středula.

• Diskuse
• Celkem 464 příspěvků