Ministr dopravy Vít Bárta (VV) sice považuje dokončení dálnice D8 za důležité, její dostavbu ale při páteční návštěvě Ústeckého kraje starostům dotčených obcí odmítl slíbit. Zároveň odmítl jmenovat vládního zmocněnce pro její dokončení. Osud dálnice D8 i dalších ohrožených dopravních staveb oznámí ministr 13. srpna. V příslovečný den smůly chce představit "nejméně špatné řešení ze špatných" a oznámit, na které dopravní stavby v Česku se peníze nedostanou.

Bárta se se starosty setkal na úvod své inspekční cesty po Ústeckém kraji. Žádali ho o okamžité řešení kritické dopravní situace na objízdných trasách a postěžovali si na nedostatek informací. Ministr jim přislíbil alespoň dílčí dopravní opatření, která by měla situaci zmírnit. Naznačil, že by mělo jít o regulaci jízd kamionů a zároveň o zvýšení mýtného.

Že se kritický úsek přes České středohoří, který je dlouhý asi 16,4 kilometru, skutečně dostaví, Bárta starostům neslíbil. Stavbu označil za velmi důležitou, ale o jejím osudu rozhodne ministerstvo příští týden. "To, že jsem tu hned po severu Moravy, určitě říká, jakou důležitost má," řekl ministr. Krom vyřešení právních sporů ohledně její trasy bude zřejmě zapotřebí vstřícnost dodavatelů, která by se měla projevit v nižší ceně. "Nižší cenu budeme chtít po všech dodavatelích a zohledníme jí v řešení, které představíme příští pátek," řekl ČTK Bárta.

Zástupci samosprávy požadovali i jmenování vládního zmocněnce pro dostavbu, kterého prý měli sami vybraného, to ale ministr rovnou odmítl. Byl by to podle něj zbytečný výdaj; místo toho převezme komunikaci se starosty severočeský poslanec Věcí veřejných Milan Šťovíček.

Za zdržení může hlavně stát, tvrdí ekologové

Ekologové se v pátek ohradili proti tomu, že by za zpoždění dostavby dálnice D8 nesli hlavní vinu. Spory okolo stavebních povolení zatím zdržely stavbu dálnice o šest měsíců, zatímco liknavost státních úředníků a dodavatelů už stála celé roky, řekl ČTK zakladatel organizace Děti Země Miroslav Patrik. Úředníci si podle něj udělali z ekologů výmluvu pro své vlastní chyby a vedou proti nim cílenou kampaň.

Patrik sice přiznává, že spory ohledně stavebních povolení stavbu zbytečně prodlužují, ale ve srovnání s důsledky liknavosti úředníků a investora to prý je zanedbatelné. "Když si to spočítám, tak naše žaloby zdržely stavbu o šest měsíců, jinak se pořád staví naplno. Co to je proti tomu, co provádí Pragoprojekt, kterému trvá neskutečně dlouho předkládat dokumenty pro stavební řízení? Třeba tunel Radejčín se začal kvůli němu stavět v roce 2009, tedy o šest let později, než dostal územní rozhodnutí," prohlásil ekolog.

Proč vede jeho organizace se státem spory, to vysvětluje Patrik dlouze a tak trochu překvapivě - ekologickým škodám podle něj už stejně nejde zabránit a jde už spíš o precedens, jak moc si mohou státní úředníci do budoucna dovolit a jaký prostor dají připomínkám občanů. "Teď už chybí jen několik stavebních řízení, v nichž se budeme snažit dálnici aspoň trochu ekologizovat, ale víc už s tím asi nezmůžeme," přiznal Patrik.

Ustupovat ze sporů ovšem ekologové nebudou. "Kdyby s námi úřady od začátku komunikovaly, bavily se o nějakém delším tunelu nebo aspoň respektovaly naše přání na dílčí změny v projektu, nemusel by se s nimi nikdo soudit," řekl ekolog. Zda napadnou další územní rozhodnutí, které chce vydat Stavební úřad v Lovosicích do konce roku, zatím neřekl. "Bude záležet, co v něm bude. Jestli to budou tak fatální chyby, jako dosud, pak to vyloučit nemohu," řekl.

Boj o dálnici se přitom vede v až komicky nerovných podmínkách. Za dálnici bojují desítky úředníků a jen za právníky a poradce už podle Patrika zaplatil stát 450 milionů korun, Děti Země prý své stížnosti a žaloby píší doslova na koleně. "Nás to stojí leda 2000 korun za kolek. Píšeme je ve volném čase a poměrně snadno, ty chyby jsou totiž natolik zjevné, že je najdeme i my laici. O to je to strašnější," prohlásil Patrik.

Spor má ještě jeden rozměr. Velké ekologické organizace už fungují profesionálně, mají své zaměstnance, a tak je vlastně mediálně sledovaný souboj o dálnici pro Děti Země výhrou. "Získali jsme si respekt, úřady s námi začaly ohledně jiných staveb komunikovat, byť jen některé. Víc s námi mluví Evropská komise, než ústecká hejtmanka. A obracejí se na nás mnohem častěji lidé, pro něž jsme ti nebojácní a u kterých hledají poslední záchranu před bezprávím," řekl Patrik. Slavit vítězství ale odmítá. "Úspěch to rozhodně není. Přírodu a krajinu už nikdo nezachrání, dálnice se prostě dostaví. Peníze se na to dřív nebo později najdou," uzavřel ekolog.