České univerzity čeká největší změna financování v historii. Už od září

Anketa

Souhlasíte s novým systémem financování VŠ, který od září zavádí ministersvo školství?

ANO

71%

NE

29%

Hlasovalo 206 čtenářů

České univerzity už nebudou od státu dostávat peníze jen podle počtu studentů, ale začne se přihlížet i ke kvalitě - tedy třeba k počtu vědeckých výsledků nebo k množství studentů vyjíždějících do zahraničí, zjistily HN.

Velké univerzity zřejmě nebudou mít s novými kritérii problém. Dopadne to spíše na regionální školy, které se tolik nevěnují vědě.

Změny ve financování ministerstvo školství zavádí již od příštího akademického roku, tzn. od letošního září. Chce tím reagovat na úbytek studentů a současně podpořit rozdělení škol na elitní, jež mají nejlepší výsledky, a na praktické, které se orientují na přípravu odborníků pro praxi.

Na výuku bakalářů školy příští rok dostanou pouze 95 procent letošních peněz. Nejvíce se změny dotknou magisterských a doktorských studijních programů. Na přípravu magistrů totiž univerzity dostanou jen 90 % dosavadních příspěvků, u doktorandů dokonce jenom 80 %. Pro školy to znamená výpadek stovek milionů korun.

O zbývajících deset, respektive dvacet procent rozpočtů se školy utkají v konkurenci. "Tyto peníze rozdělíme podle výkonového kritéria, které označujeme VKM - výzkum, kvalifikační struktura a mezinárodní spolupráce," říká náměstek ministryně školství Vlastimil Růžička.

"Obecně vzato je jasné, že musí proběhnout změna financování a že se musí více přihlížet ke kvalitě. Na druhou stranu je k diskuzi, jestli je dobré školám několik let po sobě dovolit, aby nabíraly hodně bakalářů a pak jednoho dne prostě zavřít dveře," míní rektor Vysokého učení technického v Brně Karel Rais.

Vyšší konkurence mezi školami

Podle ministerstva je změna nevyhnutelná. "Chceme tímto způsobem reagovat nejen na blížící se demografický pokles, ale chceme i podpořit diverzifikaci vysokých škol," popisuje Růžička.

Při rozdělování peněz se budou nejvíce hodnotit vlastní vědecké výsledky školy. Přihlížet se bude i k počtu docentů a profesorů. Dalším kritériem bude třeba podíl studentů vyjíždějících na zahraniční stáže. Odborníci rozhodnutí ministerstva vítají. "Zvýší se konkurence mezi školami - a to je to, oč tu běží. Když se k tomu přidá školné, školy výrazně pocítí, jak jsou kvalitní. Jednak budou dostávat rozdílné příspěvky od státu, ale současně se to projeví na zájmu uchazečů," uvedl analytik Petr Matějů.

S naplněním nových kritérií nebudou mít potíže velké univerzity, jako jsou Karlova v Praze nebo Masarykova v Brně. Tyto školy ostatně ovládly i únorové žebříčky vysokých škol podle HN. Jejich kritéria se podobají těm, k nimž plánuje přihlížet také ministerstvo. Na posledních místech se naopak objevovala například Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích nebo Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.

Školy se mají rozdělit na výzkumné, kterých bude maximálně pět a které budou dělat špičkovou vědu a poskytovat elitní vzdělání. Druhým stupněm mají být vzdělávací školy, zaměřené na běžnou výuku, a třetím praktické vysoké školy, orientované na přípravu bakalářů pro praxi.

S tímto novým rozdělením vysokých škol souhlasí i nastupující vláda koaliční ODS, TOP 09 a Věcí veřejných, která jej chce prosadit do konce svého volebního období.  

Mladých lidí bude výrazně méně

Zájemců o vysokoškolské studium začne brzy ubývat. Může za to demografická křivka, která v příštích letech půjde prudce dolů.

Pro představu - příští rok bude v Česku žít 130 763 devatenáctiletých, tedy těch, kteří si mohou podat přihlášku na vysokou školu. V roce 2015 tu ale bude lidí tohoto věku žít už jen 97 944. Říká to demografický model Českého statistického úřadu. Populační křivka má padat i v dalších letech, devatenáctiletých snad začne zase přibývat až v roce 2021.

• Diskuse
• Celkem 32 příspěvků