Bývalého poslance Kasala zlákal sluneční byznys. Přiznají se další?

Ten zápis sám o sobě nesignalizuje žádný skandál, přesto může spustit lavinový efekt. Bývalý místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Kasal loni investoval do stavby fotovoltaické elektrárny.

Je to vůbec poprvé, co politik dobrovolně přiznal, že vsadil na solární energii, kterou ve velkém dotuje stát. V energetické branži přitom dlouhodobě koluje - dosud nepotvrzená - šeptanda, že na fotovoltaický byznys se vrhlo hned několik zákonodárců. V dosud zveřejněných majetkových přiznáních však zmínky o takových investicích chybějí.

"Koupě a realizace fotovoltaické elektrárny 9,45 kW," stojí v čerstvě zveřejněném majetkovém dotazníku Jana Kasala (KDU-ČSL), který za panely zaplatil bez dvaceti tisíc celý milion korun.

Nic zlého netuše...

"Já jsem se nic zlého netuše, chtěje pomoci životnímu prostředí a sobě samému samozřejmě, rozhodl do toho investovat," vypráví. Panely umístil loni na stodolu u domu, jejž vlastní na Pelhřimovsku.

"To ještě kolem toho nebyl takový cirkus. Dneska bych si to už asi rozmyslel," dodává, ale současně zdůrazňuje, že se ani na chvíli neocitl v situaci, kdy by mu mohl být vyčítán konflikt zájmů.

Výstavba fotovoltaických elektráren v Česku se totiž v posledních letech stala vyhledávanou investicí, především kvůli vysokým výkupním cenám.
Energetický regulační úřad již v roce 2008 požádal parlament, aby upravil příslušný zákon a bylo možné snižovat meziročně stanovenou výkupní cenu solární energie. To ale poslanci nepodpořili.

Další novela doputovala do sněmovny v průběhu roku 2009, politici však nakonec zákon změnili až letos na jaře.

"Já jsem furt tlačil, aby se to upravilo, protože nikdo netušil, že se začnou stavět ty velké projekty. Nikdo nevěděl, že z toho nakonec bude byznys atraktivní pro firmy, a ne pro lidi. Myslím, že bychom měli jít německou cestou. Pokud je elektrárna na střeše, je to v pořádku. Pokud je na poli, zaslouží si jiné ceny," říká Kasal. "A nenajdete žádné hlasování, které by zpochybňovalo to, co říkám. Vždycky jsem byl pro to, aby se ta novela projednala co nejrychleji," dodává Kasal.

Ostatně, jeho projekt ani neslibuje, že by jej po prohraných volbách mohl finančně zabezpečit. Experti odhadují návratnost jeho investice na jedenáct let. Ročně vyrobí elektřinu zhruba za sto tisíc korun.

Raději skrytými akcionáři

Mnohem finančně zajímavější investici slibují obří elektrárny, které začaly zabírat louky a pole v Česku. Jde o minimální investici a státem zaručený výdělek.

Jak HN naznačilo hned několik podnikatelů v solární energii, i do větších projektů nalilo několik vrcholových politiků své peníze. "Já ale o žádném nevím. Pokud do toho někteří kolegové šli, tak to dělají přes nějakou firmu, kde jsou akcionáři," poznamenal Kasal.

Vazby na solární byznys zatím vyšly najevo u jediného poslance - Jana Špiky z ODS. Bývalý šéf podvýboru pro energetiku je spolumajitelem firmy Lumen Energy, obchodníka s elektřinou, a předsedou dozorčí rady Lumen energetický development, která buduje sluneční elektrárny.

A právě Špika letos hlasoval pro návrh, který se snažil zmírnit nový zákon a nechal více vydělávat na sluneční energii velkopodnikatele.

reklama

Diskuse

Zasílat reakce

Zveřejnit e-mail

Zobrazit náhled

Zbývá 1000 znaků

• Diskuse
• Celkem 47 příspěvků