Obama osobně si přál, aby novou smlouvu s Ruskem podepsal v Praze

Obama v Praze

Setkání s politiky

Americký prezident Barack Obama se příští čtvrtek v Praze setká s prezidenty a premiéry zemí střední a východní Evropy. Účast už potvrdil například maďarský premiér Gordon Bajnai, polský premiér Donald Tusk nebo rumunský prezident Traian Bassak. S Obamou se zřejmě potkají i zástupci Slovenska, Bulharska, Slovinska, Chorvatska a pobaltských států.

Bezpečnostní opatření

Setkání amerického a ruského prezidenta budou provázet četná bezpečnostní opatření. Prahu bude hlídat tisíc policistů, ve vzduchu budou létat stíhačky Gripen. V pohotovosti budou také specialisté na biologickou a chemickou obranu a zdravotníci.

Zrušený fotbal

Derby pražských týmů Sparty a Slavie se kvůli návštěvě prezidentů Obamy a Medveděva v Praze o týden posouvá. Zápas se měl původně uskutečnit právě 8. dubna, kdy prezidenti podepíší smlouvu START II.

Příští čtvrtek podepíší prezidenti Barack Obama a Dmitrij Medveděv v Praze americko-ruskou smlouvu o jaderném odzbrojení. Podle Petra Koláře, českého velvyslance ve Washingtonu, se Obama hodlal do Prahy vrátit už od svého loňského projevu na Hradčanském náměstí.

Loni v dubnu, při své první návštěvě České republiky, oznámil svůj plán na omezení jaderného arzenálu. Do stověžaté metropole se vrací téměř přesně do roka a do dne.

Obama chce svou přítomností také zmírnit nervozitu ve střední a východní Evropě, která prý mohla vzniknout "resetem" diplomatických vztahů USA - Rusko po vstupu nového prezidenta do Bílého domu. 

HN: Neoblíbil si Obama především panaroma Hradčan, jako "hollywoodskou" kulisu pro své historické činy?

To bych si netroufl takhle lacině shazovat. Symbolismus je v ale v politice důležitý, žijeme v mediální době, kde se věci musejí nejen dobře vymyslet a realizovat, ale je i důležité umět je lidem "prodat". Prezident Obama v Praze před rokem vyhlásil svoji vizi bezjaderného světa, teď sem vrací ztvrdit první hmatetelný krok na této cestě. A symbolismus ještě posílil, bude to „do roka a do dne“.

HN: Ale má být Praha jakýmsi neutrálním teritoriem pro podpis americko-ruské dohody?

Tak to vůbec není, připomínám, že velký zájem o podpis měla Ukrajina a ruský ministr zahraničí Lavrov to velmi podporoval. A vedle toho zde byl setrvalý zájem USA o Prahu

To, že první veřejné spekulace se objevily v ruských médiích, snad mohlo vzbudit podezření, že je tam postranní důvod, proč s tím Moskva souhlasí, že jsme nějaký šmudla uprostřed Evropy.

Ale ve skutečnosti jde právě o to, že my nejsme neutrální země, nejsme nějaký most mezi Východem a Západem. Ale stát pevně ukotvený v NATO, z amerického i z našeho pohledu je právě spojenecká rovina pro podpis dohody důležitá.

HN: Prahu si přál osobně Obama?

Ano, ve Washingtonu jsme s Bílým domem už dlouho neoficiálně mluvili o tom, že prezident by se rád vrátil do Prahy podepsat START.

HN: Deník Izvěstija už ale ukázal ruský pohled, když napsal, že diplomacie "maličké země" si dovolila prozradit místo dohody...

Tak to že Izvěstija něco takového napíše je naprosto v pořádku, já bych spíše znervózněl, kdyby nás pochválili. A my jsme ostatně nic neprozradili.

HN: Obama se v Praze zdrží, povede i dvoustranné rozhovory. Není to, aby potlačil obavy, že Praha je jen hřištěm pro Moskvu a Washington?

Podle mne Bílý dům nikdy nepochyboval, že k návštěvě spojenecké země patří bilaterální jednání, o tom jsem nemusel v USA nikoho přesvědčovat.

HN: Můžete říct s kým bude Obama jednat?

V tuto chvíli ještě ne, ale myslím, že z Obamova programu pochopíte, že byl postaven s vědomím, že je potřeba oslovit určitou nervozitu, která zde ve střední Evropě v některých aliančních zemích mohla vzniknout v souvislosti s "resetem" vztahů s Moskvou a s jednáními o smlouvě START. Prezident Obama ví, že je potřeba tyto starosti rozptýlit a že nejlépe, když to udělá on osobně.

HN: Projevem této nervozity byl loňský otevřený dopis Obamovi, který za Česko podespal například Václav Havel, aby USA nepouštěly ze zřetele zdejší prostor. Proč se tehdy Bílý dům cítil hodně dotčen?

Hlavně měli pocit, že ten dopis je viní z něčeho, co tak není, že oni nejsou tak hloupí a naivní, jak dopis naznačuje, že nás jako spojence ještě nijak nezklamali a my už jsme předem nervózní.

HN: Z české strany například výroky o "cestě do pekel"?

Tak samozřejmě, na tohle je potřeba dávat pozor, to vzájemné důvěře nepřidá. Otevřenost a férovost sice ke spojeneckému vztahu patří, ale ne, řekněme, inzultace.

HN: Z druhé strany ale důvěře nepřidá, že v Praze už rok není americký velvyslanec.

Ze strany Američanů to určitě není vzkaz "nemáme vás rádi, tak vám nepošleme velvyslance". I pro ně je to problém.

HN: Navržený Marc Nathanson, bohatý byznysman, prý neprošel schvalovacím procesem kvůli svým podnikatelským aktivitám.

Pokud si vzpomenete, Obamova administrativa měla na začátku určité problémy se schvalováním svých lidí v Senátu, třeba v případě navrženého ministra zdravotnictví. Teď si opravdu dávají pozor, aby tam nemohlo být podezření ze střetu zájmů.

HN: A to byl případ pana Nathansona?

Mně to nepřísluší komentovat, ale řekněme, že v určité fázi, kdy se jeho podnikatelské aktivity v Evropě zdály být komplikované, tak jeho volba byla, že už do toho nechce jít dál, on sám stáhl nominaci.

HN: Nicméně je možné, vzhledem k rozvrhu Senátu, že velvyslanec tady nebude ještě další rok.

Američané sem teď posílají "acting ambassador", výkonného velvyslance. Není to mimořádný a zplnomocněný velvyslanec, nemusí být schvalován Senátem a nebude mít pověřovací listiny. Ale podle mých informací to je velmi kvalifikovaný, zkušený kariérní diplomat.

HN: Tak na tom Praha ještě vydělá, protože kariérní, tedy profesionální diplomat, zde v čele americké ambasády přece už dlouho nebyl?

Ano, ale Praha není diplomaticky exponovaným postem v tom smyslu, že by bylo nutné něco dramaticky řešit. A za druhé, politická nominace (tedy lidé, kteří nepracují v diplomacii, ale například výrazně přispěli na volební kampaň - pozn. red.) může být výhodná, pokud je to osoba s kontakty a správnými telefonními čísly. Jako když jsme například věděli, že Craig Stapleton mohl zavolat přímo prezidentu Bushovi nebo Condoleezze Riceové.

HN: Vraťme se k Obamově návštěvě. Proč se vrací, když o předchozí pražské misi mluvil jako "ztrátě času"?

Jednak nevím, zda to skutečně řekl. A v Praze šlo i o jeho setkání se zástupci Evropské unie a lze to spíše chápat jako obecnější dlouhodobý problém, který Amerika s Unií skutečně má.

HN: Jaký problém?

S důležitým spojencem, který je ale pro ně trošku těžkopádný, špatně srozumitelný, se složitým rozhodovacím procesem. Než my se k něčemu dobereme, tak oni už nemohou čekat.

HN: Vývoj po Lisabonu je v tomto smyslu pro USA asi dalším zklamáním?

Spíše vystřízlivěním, očekávání se rozhodně nenaplnila. Máme zde španělské předsednictví, zároveň máme nového prezidenta EU, ale máme také prezidenta Evropské komise a zároveň ministryni zahraničí. Já se nedivím, že tomu nerozumějí.

HN: Ale znovu: Proč se Obama vrací do Prahy, kde jeho vizi bezjaderného světa považuje pravicová část české scény, a to i řada vysokých diplomatů, za naivní, nebezpečný koncept?

To není korektní interpretace českého postoje. Řekněme, že zde jsou legitimní otázky, jestli je ta vize reálná a jestli je správná. Je ale třeba dát to do kontextu. Amerika je jaderná velmoc, a chce-li po ostatních zemích, aby se vzdaly šíření zbraní, tak musí udělat nějaký krok, nějaké gesto. A pak je důležitý i ten symbolický vzkaz světu: začínáme u sebe, my dva, za studené války nepřátelé, pokračujeme v odzbrojení a čekáme, že nás budete následovat.

HN: Ale je ta bezjaderná vize reálná a správná?

Podle mě je i z Obamova projevu jasně čitelné, že jde skutečně o "vizi". Samozřejmě, že si asi všichni realisticky uvědomujeme, že teď, hned, to není možné, ani žádoucí. Ale o tom Obama nemluví.

HN: Mimochodem, přijede opět s první dámou Michelle?

Pokud vím, tak ne. Ale to je samozřejmě otázka pro Američany, to já nemohu potvrzovat.

• Diskuse
• Celkem 32 příspěvků