Co hodlá premiér Jan Fischer prodloužit z Janotova balíčku:

- Zvýšení nižší sazby DPH z 9 % na 10 %

- Zvýšení základní sazby DPH z 19 % na 20 %

- Zachovat vyšší sazbu nemocenského pojištění u zaměstnavatelů

- Zdanění náhrad ústavních činitelů

- Ponechat zvýšení stropů na sociální pojištění ze čtyřnásobku na šestinásobek průměrné mzdy

(Původně měla opatření tzv. Janotova balíčku platit do konce letošního roku)

Co nového navrhuje Fischerova vláda

Vládní plán obsahuje návrhy na straně příjmů i výdajů. Zda a v jaké podobě nakonec bude uveden do života, zatím není jisté. Velké střety mezi levicí a pravicí se očekávají především v otázce zvyšování daní z příjmů fyzických osob.

- Sblížit zdanění živnostníků a zaměstnanců, což může znamenat vyšší odvody pro živnostníky

- Investiční a provozní výdaje státu snížit o 3 %

- Snižovat každoročně o 1% náklady na platy státních a veřejných zaměstnanců (až do roku 2013)

- Zvýšit daně nejbohatším. Lidé z příjmu nad 142 tisíc hrubého měsíčně zaplatí 31 %

- Snížit daňové zatížení práce a kompenzovat to zvýšením spotřebních, případně ekologických daní a daní z příjmů

S dočasností Janotova balíčku to nakonec bude dost podobné jako s dočasně zvoleným předsedou sněmovny Miloslavem Vlčkem: bude tady natrvalo.

Ministr financí Eduard Janota totiž docela logicky usoudil, že snižovat po roce DPH, spotřební daně nebo stropy na zdravotní a sociální pojištění ve chvíli, kdy Česku na rok 2011 reálně znovu hrozí schodek přes 150 miliard, je holý nesmysl.

Tzv. "exit strategy" (pojmenovaná a popsaná ve vládním materiálu nazvaném "Východiska z krize"), kterou bude v pondělí kabinet projednávat, navíc počítá s tím, že schodek veřejných financí musí do roku 2013 klesnout pod tři procenta HDP. Což neznamená nic jiného, než snížit během tří let rozpočtový schodek o víc než 100 miliard.

"Exit strategy" má přitom vrátit hospodářskou politiku z protikrizových opatření do normálu. Jedním z jejích hlavních cílů má být nastartování ekonomiky a zároveň snižování obrovského schodku veřejných financí, který by jinak mohl zemi během pár let zadusit.

V této situaci by byl pro snižování daní jen opravdový dobrodruh. "Pokud by se nepodařilo balíček prodloužit, tak by to byl opravdu velký problém. Jen na daních by stát přišel o víc než 20 miliard," vysvětluje ministr Janota.

Na nižší daně zapomeňte

Jak ODS, tak i ČSSD to moc dobře vědí, a proto má Janota při hájení vyšších daní a odvodů, které prosadil ve svém balíčku, jejich jednoznačnou podporu.

"V příštím volebním období si kvůli obrovskému státnímu dluhu nemůžeme dovolit žádné kroky, které by počítaly se snižováním daní," vysvětluje stínový ministr financí z ODS Martin Kocourek. Je to přitom jedna z hodně mála věcí, na které se jednoznačně shodne se svým stínovým kolegou ze sociální demokracie Bohuslavem Sobotkou.

Obě největší strany přitom budou muset při hájení daní z Janotova balíčku oželet své opravdové ikony.

Občanští demokraté se už smířili se zvýšením stropů na zdravotní a sociální pojištění (které sami zavedli) ze čtyřnásobku na šestinásobek průměrné mzdy. Sociální demokraté si zase museli uvědomit, že v příštích několika letech už prostě nemohou svým voličům slibovat snížení už tak snížené DPH na potraviny, léky nebo veřejnou dopravu. Ještě před rokem přitom chtěla ČSSD "kvůli krizi" snížit DPH na pět procent.

"Snižování DPH by prohloubilo deficit státního rozpočtu a snižování rozpočtového schodku je pro nás v tuto chvíli prioritou," vysvětluje Bohuslav Sobotka, proč sociální demokraté nebudou v příštích letech snižovat základní dvacetiprocentní ani sníženou desetiprocentní DPH.

O dost těžší to bude mít Janota s prosazením toho, aby i pro příští léta platily úspory ve výdajích. Přesto, že z úspor po prosincovém rozebírání balíčku zbyla vlastně jen nižší mateřská, nižší nemocenská a nižší ošetřovné.

Zatímco ODS by kvůli snižování schodku nechala i po volbách všechny tyto dávky na dnešní úrovni, ČSSD s tím zásadně nesouhlasí. "Nechceme, aby se trvale snižovaly sociální dávky. Nepřipustíme, aby na šetření státu doplácely rodiny s dětmi. Peníze se musí hledat jinde," vysvětluje místopředseda Zdeněk Škromach. Byla to přitom právě ČSSD, která Janotův balíček spolu s ODS, TOP 09, lidovci a zelenými prosadila. Teď ale dává od Janotových škrtů ruce pryč.

Podobně se sociálním demokratům nelíbí Janotův plán z "exit strategy", aby stát o procento ročně snižoval částku, kterou dává na platy veřejných zaměstnanců. "Naším cílem je zajistit, aby neklesaly reálné platy ve veřejném sektoru," ubezpečuje Sobotka.

ODS: Rovnou daň nedáme

Ani u ODS to ale nebude mít Janota úplně jednoduché. V "exit strategy" totiž navrhuje, aby stát danil všechny příjmy nad 142 tisíc měsíčně 31 procenty. Díky tomu by sice získal necelou miliardu korun, jenže na jednotnou daň z příjmu si ODS sahat nenechá. "S rušením rovné daně z příjmu v žádném případě nesouhlasíme. To už je rozumnější bavit se o zvýšení stropů na zdravotní a sociální pojištění," říká ekonomický expert ODS Martin Kocourek.

Stejně negativní názor na zrušení rovné daně z příjmu má i místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Všechny strany se ale shodnou na tom, že je potřeba šetřit na provozních výdajích státu. Janota jim v "exit strategy" navrhuje, aby stát v letech 2011 až 2013 snižoval plošně provozní a investiční výdaje o tři procenta ročně, čímž by každý rok ušetřil pět miliard. ODS, ČSSD, ale třeba i TOP 09 proti tomu nic nemá, jenže když byli lídři těchto stran ve vládě, tak se jim snižování počtu úředníků moc nevedlo.

Všechny Janotovy návrhy bude muset v každém případě potvrdit až nová sněmovna a po volbách může být všechno jinak. Jednu páku si ale Janota na politiky našel. Bude od dubna připravovat státní rozpočet tak, jako by jeho balíček automaticky platil i na příští rok. A protože jakákoli vláda začne po volbách pořádně pracovat nejdřív v červenci (a bude mít na rozpočet necelé tři měsíce), tak se jí bude Janotův rozpočet kompletně předělávat jen hodně těžko.

Postoje politických stran k "exit strategy":

ODS
Daně bohatým zvyšovat nechceme

Platnost balíku prodloužíme

ODS souhlasí s tím, aby zvýšení DPH, zvýšení spotřebních daní, zvýšení stropů na placení pojištění i další původně "jednoroční" body z Janotova balíku platily i v dalších letech. ODS souhlasí také s tím, aby na dnešní (snížené) výši zůstaly nejen mateřská dovolená, ale i nemocenská a ošetřovné.

Zachováme rovnou daň

Jedinou věcí, s níž ODS v "exit strategy" nesouhlasí, je zvýšení daní z příjmů z 23 na 31 procent, kterou by lidé platili z příjmů nad 142 tisíc měsíčně. ODS chce zachovat jednotnou daň na dnešních 23 procentech z hrubé mzdy. "Rovné daně se nevzdáme. To už je rozumnější jednat o stropech v pojištění," říká expert ODS Martin Kocourek.

TOP 09
Chce omezit výdaje, ne zvyšovat daně

Zvýšení obou sazeb DPH

TOP 09 odmítá jakékoliv zvyšování DPH. Peníze na snížení deficitu chce zajistit například úsporami na straně vládní spotřeby, úpravou systému vyplácení sociálních dávek nebo omezením státní podpory stavebního spoření.

Snížení výdajů státu o 3 %

TOP 09 je pro, ale investiční a provozní výdaje státu by snižoval ještě razantněji než o 3 %. Rozhodně souhlasí se snižováním objemu financí vynakládaných na mzdové prostředky státních a veřejných zaměstnanců.

Zvýšit daně nejbohatším

Strana tento návrh odmítá.

ČSSD
S nižší mateřskou se nesmíříme

Nevadí nám ani vyšší DPH

Sociální demokraté souhlasí s Janotovým plánem, aby stát i příští rok vybíral stejné daně jako letos. To znamená zakonzervování vyšší DPH, vyšší spotřební daně na benzín, alkohol a cigarety a fakt, že budou firmy platit stejně vysoké nemocenské pojištění (to jim mělo původně skoro o procento klesnout). Hlavně vstřícný vztah ČSSD k vyšší DPH je posun.

Nemocenskou nedáme

Sociálním demokratům se nelíbí, že Janota chce prodloužit snížení mateřské dovolené, nemocenské nebo ošetřovného i na příští léta. A nesouhlasí ani se snižováním peněz na platy úředníků. "Hlavně nechceme, aby na škrty doplácely rodiny s dětmi," říká místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach.

KSČM
Komunisté jsou proti zvyšování DPH

Méně danit práci

KSČM souhlasí, ale týkalo by se to jen nízkopříjmových skupin.

Zvýšení daně nejbohatším

Daně pro nejbohatší by zvýšili ještě více, než navrhuje "exit strategy". KSČM by ale zavedla několik pásem zdanění. U lidí, kteří vydělávají víc než půl milionu ročně, by šla daň ke 30 procentům a u těch, co vydělávají nad milion korun ročně, by se sazba vyšplhala až k 35 procentům. Zrušili by také superhrubou mzdu.

Zvýšení DPH

KSČM je proti jakémukoli zvyšování DPH, ať už u nižší nebo u vyšší sazby.