Pro stát bude letos pracovat 434 tisíc lidí, jejichž mzdy za celý rok budou stát 129 miliard. Dvacet tisíc míst se proti loňsku ruší, což ušetří 10 miliard - a v dalších letech je třeba pokračovat. Mzdy státních zaměstnanců jsou pro rozpočet druhou největší položkou (po důchodech), navíc po započtení armády, obcí a všech dalších "erárních" pracovišť stoupne počet míst na 700 až 800 tisíc. Přesný počet v rozpočtu kupodivu nelze nalézt. I to svědčí o tom, že celý státní aparát vyžaduje hloubkový audit, zda skutečně všichni lidé jsou potřeba. Už několik let se například pracuje na tom, že daně a pojistné by stát vybíral na jednom místě, výsledek je ale zatím v nedohlednu. Známým příkladem jsou celníci: ani vstup do unie, ani Schengen na jejich počtu nic podstatného nezměnily.

2. Zprůhlednit státní zakázky

O korupci ve státní správě se sice mluví čím dál víc, žádné konkrétní kroky a účinná opatření směrem ke zprůhlednění státních zakázek se ale nedějí. Jen letos vláda za dopravní stavby utratí 96 miliard korun. Přitom stavební zakázky (především inženýrské stavby - dálnice, silnice, tunely apod.) jsou podle zprávy NERV předražené o 38 procent oproti cenám celkové výstavby. Důvodem je především netransparentnost zadávání veřejných zakázek a skutečnost, že zákony a předpisy si zadavatelé mohou vyložit poměrně laxně. Nejčistším řešením by bylo veřejné výběrové řízení s co nejjednoduššími podmínkami výběru prostřednictvím otevřené soutěže na internetu tak, aby nabídky byly veřejně přístupné. Jednotným kritériem by měla být cena.

3. Omezit dávky

Obvyklou výmluvou při hledání úspor je zmínka o "mandatorních" výdajích, což jsou kromě důchodů hlavně nejrůznější dávky, které letos spolykají 95 miliard. Nelze je změnit ze dne na den, ale z roku na rok ano. Podle některých odhadů bere nějakou dávku každá druhá rodina, takový luxus na dluh ale není únosný. Inspirativní řešení navrhli experti NERV, a sice provázat podporu v nezaměstnanosti s veřejně prospěšnými pracemi a zapojit do výplaty dávek i povinnost účasti v rekvalifikačních kurzech. Obecně by pomohla větší kontrola souběhu dávek a důraz na celkovou majetkovou situaci žadatele o státní podporu. V mezinárodním srovnání se jako nezvyklý přepych jeví i čtyři roky trvající rodičovská (od ledna se krátí jen mateřská, vyplácená první půlrok po porodu).

4. Omezit stavební spoření

Stavební spořitelny nyní evidují bezmála šest milionů smluv. V Česku se tak rozbujel bizarní systém, který využívá prakticky každá rodina a všichni si zároveň na tento systém přispívají coby daňoví poplatníci. Návrh na snížení státní podpory je evergreenem, který ale v parlamentu vždy narazí na silnou bankovní lobby. I loni ministr financí Eduard Janota od plánu brzy vycouval. Doposud se povedla jediná úprava, a to už v roce 2004. Stát ročně za podporu utratí přes 15 miliard, z nichž profitují hlavně stavební spořitelny. Úplné zrušení podpory by mohlo spořitelny nepříjemně rozkolísat, ale například okamžité snížení na polovinu pro všechny (včetně starých smluv) by nemělo ohrozit ani spořitelny, ani zájem klientů (vzhledem k nízkým výnosům u jiných produktů).

5. Sjednotit nákup

Takzvané malé zakázky - do šesti milionů korun u stavebních prací a do dvou milionů korun u zboží a služeb - nepodléhají přísným pravidlům zákona o zadávání veřejných zakázek. Výsledkem je tzv. mikrokorupce úředníků, kteří mají velkou volnost při výběru dodavatele a jednají samostatně, ne jako jeden velký nákupčí. Řešením by byl jednotný nákup pro celou státní správu, nejlépe prostřednictvím veřejného internetového portálu, kde by byly všechny nabídky zveřejněné. Závazným kritériem výběru by byla cena. V některých případech (například nákup aut, výpočetní techniky a pod.) by pomohlo stanovení maximálních cen na dodávanou jednotku, které by se aktualizovaly podle potřeby, nejméně však dvakrát ročně podle cenové situace na trhu.

6. Zreformovat důchody

Důchody jsou jednoznačně největší položkou státního rozpočtu - letos rozpočet počítá s částkou 347 miliard. To je o devět miliard víc než loni, i když jsou důchody zmraženy. Do penze odchází víc a víc lidí a bilance se bude do budoucna jen a jen zhoršovat, protože Česko patří mezi země silně zasažené stárnutím populace a navíc závislost lidí na státních důchodech je velmi vysoká. Bude nezbytné víc trvat na soukromém fondovém připojištění a dál postupně zvyšovat věk odchodu do důchodu. Identické tlaky jsou vidět i ve zdravotnictví, které ročně spolyká kolem 260 miliard. Přes veškeré populistické řeči bude spoluúčast pacientů na zdravotní péči nevyhnutelná. Současně by se do zdravotnictví měla pustit větší konkurence, osvědčily se také poplatky za základní péči.

7. Sjednotit sazby DPH

Vyšší daně by měly přijít na řadu až v poslední řadě, je ale evidentní, že žádná reforma se bez nich neobejde.
Takzvaná rovná daň v Česku nikdy neexistovala. Původním cílem bylo sjednotit přímé daně i daň z přidané hodnoty na jednu sazbu, což se nestalo. Rozpočtu by pomohlo minimálně sjednocení DPH na vyšší sazbu, sjednocení daňového základu. A také zrušení tisíce výjimek, které lze odečíst od daňového základu a "optimalizovat" placení daní. Současně lze dál zvýšit spotřební daň na alkohol a tabák, dále rozšířit ekologickou daň. Milionářská daň navrhovaná ČSSD je spíš populismus a rozpočtu mnoho nepřinese. Podstatně vyšší dopad by měl růst majetkových daní, které jsou zatím v ČR jedny z nejnižších v Evropě. Vzrůst by mohla dědická daň, daně z nemovitosti a darovací daň.

Rozpočet 2010. Podívejte se, kdo kolik dostane a kdo nadělal největší dluhy

• Diskuse
• Celkem 195 příspěvků