Politici našli způsob, jak odstranit vlastní chybu: Zvýší nám daně

Nevídaná hrubka poslanců a senátorů v zákoně o sociálním pojištění, kvůli které možná vysoudí firmy na státu až 100 miliard korun, bude mít pravděpodobně jeden velmi konkrétní důsledek: zvýšení sociálního pojištění pro všechny firmy. Což ve skutečnosti není vůbec nic jiného než zvýšení firemních daní.

"Pokud by chyběly prostředky vybrané z pojistného firem, tak by se muselo zase doplnit z pojistného firem. Stát někde ty peníze vzít musí. To nebyly peníze, které někde zmizely, to byly peníze, které byly vyplaceny v podobě důchodů, nemocenské nebo mateřské," vysvětluje místopředseda ODS Petr Nečas. A velmi podobně mluví i jeho protějšek z ČSSD Zdeněk Škromach.

Nejde vůbec o plané hrozby. ODS a ČSSD mají ve sněmovně 149 poslanců a můžou během pár dní prosadit prakticky cokoli.

Vyšší daně pro neposlušné?

Vyšší zdanění práce by přitom pro české firmy, které se právě začínají zvedat z krize, znamenalo dost tvrdou ránu. Spousta českých firem přežila krizi jen díky drastickým úsporám. A kdyby jim stát například v příštím roce zvýšil o několik procent sociální pojištění, nemusely by to přežít. A pokud to přežijí, tak by i krátkodobé zvýšení pojistného mohlo zvýšit nezaměstnanost.

Firmy budou chtít po státu miliony. Zavinila to hrubá chyba poslanců - čtěte ZDE

Chyba v zákoně: U soudu lze vyhrát miliardy - čtěte ZDE

"Vyšší náklady na práci způsobené zvýšením sazby pojistného by mohly snížit konkurenceschopnost firem a zvýšit nezaměstnanost," varuje před tímto krokem analytik Patria Finance David Marek, který spočítal, že pokud by firmy na státu vysoudily například 70 miliard a stát by chtěl celou tuhle částku získat zpátky, tak by musel plošně zvýšit sociální pojištění placené zaměstnavateli o citelných šest procent.

Sociální demokraté dokonce uvažují o tom, že by navrhli zvýšit krátkodobě pojištění jen těm firmám, které by peníze od státu získaly. "Může to být navrženo tak, že ty, co o vrácení sociálního pojištění nepožádají, už své povinnosti vůči státu splnily," vysvětluje Škromach.

To by ale téměř jistě neprošlo. Uvalování speciálních daní na některé vybrané firmy jen za to, že naprosto legitimně hájí svá práva, by většina z nich stoprocentně znovu napadla u soudu kvůli daňové diskriminaci. A měly by dost velkou šanci uspět.

Dvě největší strany se sice shodnou na tom, že by musely výpadky v rozpočtu řešit zvýšením sociálního pojištění pro firmy, ale tady veškerá shoda končí. Zodpovědnost za hrubku, při které vypadla během roku 2006 definice vyměřovacího základu pro výpočet sociálního pojištění placeného zaměstnavatelem, totiž na sebe začaly házet právě ODS s ČSSD. A není se ani moc co divit.

Pokud Nejvyšší správní soud v lednu či v únoru opravdu řekne, že stát, který nemá v zákoně definovaný základ pro výpočet pojištění, nemůže žádné pojištění vybírat, bude to kolosální politický průšvih.

Jako v Kafkově románu

Problém je, že za hrubku v zákoně mohou svým dílem všichni poslanci a senátoři. Celá historie, jak vlastně došlo k chybě, která může stát daňové poplatníky desítky miliard, přitom ze všeho nejvíc připomíná román Franze Kafky.

Na jaře 2006 schvalovala sněmovna nový zákoník práce a právě při tom ze zákona o sociálním zabezpečení vypadla i definice vyměřovacího základu na placení sociálního pojištění zaměstnavatelů za zaměstnance. Jenže tady to celé nekončí.

Vyměřovací základ pro výpočet pojištění měl nově určit zákon připojený k novému zákonu o nemocenské, který ale poslanci v prosinci 2006 na návrh Senátu o rok odložili. A nikdo z nich si toho nevšiml. Ani tehdejší ministr práce Petr Nečas, ani šéf sněmovního sociálního výboru Zdeněk Škromach.

Pak tu byla ještě třetí cesta, jak se průšvihu vyhnout: odložit o rok zákoník práce, kde celá tato patálie vznikla. "Kdyby levice toto odložení zákoníku práce neblokovala, tak dnes vůbec nemusíme tento problém řešit," zlobí se Nečas.

Jenže i on přišel na chybu v zákoně až v lednu. A snažil se ji vyřešit tak, jak považoval za správné: vládním nařízením, které by nový vyměřovací základ definovalo. Jenže soud nedávno řekl, že vyměřovací základ může být jen v zákoně. "Topolánkova vláda měla změnit zákon, což jí doporučovala i Legislativní rada vlády. Ve sněmovně se to dalo s naší pomocí stihnout během několika dní," kritizuje Nečase Škromach.

Jenže Nečas se brání: "Řešil jsem problém hned, jak jsem se o něm od úředníků dozvěděl. Právníci mi řekli, že to můžu udělat vládním nařízením, což tehdy nezpochybňoval vůbec nikdo. Nic proti tomu neměla ani ČSSD."

• Diskuse
• Celkem 384 příspěvků