Stavba rychlodráhy na Ruzyň se odkládá. A metro nebude ani za 10 let

Anketa

Souhlasíte se starostou Prahy 6, že odkládat vybudování rychlodráhy na letiště je "šílené"?

ANO

75%

NE

25%

Hlasovalo 453 čtenářů

Historie projektu

1993
Obce na trati Praha - Kladno spolu s Českou správou letišť a Českými drahami založily společnost PraK, která měla výstavbu zajistit. Náklady byly odhadovány na 5,8 miliardy korun - polovinu toho, co by stálo protažení metra na Ruzyň. Stavba měla začít v roce 1996.

2000
Česká správa letišť oznámila, že zprovozní rychlodráhu na letiště do roku 2004, náklady měly být šest miliard včetně vlaků. Jízdenka z Masarykova nádraží měla stát 40 korun, náklady by se měly vrátit do 15 let. Projekt neprošel připomínkami. Metro na Ruzyň bylo spočítáno na 26 miliard korun.

2004
Náklady stavby podle nových propočtů vycházejí na 13,5 miliardy. Stavbu ale odmítá Praha 6, která nechce, aby trať vedla po povrchu. A prosazuje prodloužení metra.

2005
Vláda rozhodla, že trať Masarykovo nádraží - Ruzyně - Kladno bude pilotní PPP projekt.

2008
Společná deklarace ministra dopravy, středočeského hejtmana a primátorů Prahy a Kladna odsouhlasuje investiční záměr a začíná územní příprava. Náklady jsou odhadnuty na 32 miliard, metro má stát 40 miliard.

reklama

Ještě nejméně osm let se budou muset cestující na pražské ruzyňské letiště kodrcat přecpanými autobusy nebo jezdit nákladnými taxíky. Letiště ročně přepraví 12,6 milionu lidí.

Jak nyní jistily HN, ministerstvo dopravy dalo definitivně k ledu projekt modernizace železniční tratě Praha - Kladno s novou odbočkou na ruzyňské letiště. A nového spojení se tedy nedočká ani víc než deset tisíc lidí, kteří jezdí z blízkého Kladna a okolí do metropole za prací či do školy.

A to přesto, že podle donedávna ještě platných plánů měla stavba začít již příští rok a první vlaky měly vyjet v prosinci 2013. Nyní je jasné, že to nebude před rokem 2017. "V tuto chvíli na to nejsou peníze," vysvětluje mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka. "Jakýkoliv odklad je šílený," reagoval na nejnovější oznámení ministerstva dopravy starosta Prahy 6 Tomáš Chalupa, jehož obvodem má dráha vést.

Ani vlak, ani metro

Do nedohledna se totiž odsunula i možnost, že by se lidé na letiště dostali metrem. Tato varianta připadá do úvahy nejdříve v roce 2021.

Pražský magistrát prodloužení části metra A z Motola do Stodůlek škrtl z právě chystaného územního plánu. Ten má být závazný pro následujících deset let. I tento škrt je důsledkem nedostatku peněz.

Zastupitelstvo Prahy 6 již minulé pondělí vyzvalo pražský magistrát, aby prodloužení metra A vrátil do územního plánu.

I kdyby se však plán na metro z Motola do Ruzyně vrátil, dopravě v metropoli by to v dohledné době nepomohlo. Původní představy totiž byly, že se uvedený úsek začne stavět nejdříve v roce 2018. A hotov by tak byl až po roce 2020.

Ještě počátkem roku to přitom vypadalo, že peníze nebudou problémem. Ministerstvo totiž chtělo trať postavit formou PPP projektu - tedy zadat stavbu soukromému investorovi, kterému by poté náklady dvacet až třicet let splácel stát.

"Už jsme měli připravené i potřebné změny zákonů do parlamentu," říká bývalý náměstek ministra dopravy Emanuel Šíp, který za přípravu koncesního řízení na stavbu rychlodráhy zodpovídal.

Jenže ministerstvo na jaře se změnou ve vedení resortu od prvního PPP projektu na železnici ustoupilo. "Naše priority pro PPP projekty jsou dálnice D3 z Veselí do Českých Budějovic a modernizace D1," vysvětluje Hanzelka.

Podle Šípa je to chyba. "Neexistuje projekt, který by si na sebe vydělal lépe. Tato trať by měla být po realizaci projektu nejzatíženější tratí v Česku," argumentuje s tím, že by tak na trať do Ruzyně byly potřeba nižší dotace. A vzhledem k rentabilitě by navíc podle Šípa nebyl problém sehnat investora.

Když se to zlevní...

Podle ministerstva dopravy je jediná šance pro rychlodráhu ta, že by se výrazně zlevnila. Poslední předpokládaná cena totiž je 32 miliard korun. "Například by nemusela vést tolik pod povrchem," říká jednu z možností Hanzelka.

Stavbu totiž nejvíce prodražuje požadavek Prahy 6 na zahloubení převážné části trati v oblasti Dejvic a Veleslavína. Radnice ale na podpovrchovém vedení trvá.

Správa železniční dopravní cesty přitom ještě donedávna počítala, že když projekt PPP padl, mohla by se stará buštěhradská dráha, v jejímž starém tělese většina trati povede, modernizovat z evropských peněz. Jenže ani s tím nyní ministerstvo dopravy nepočítá.

"Evropské peníze půjdou prioritně na dálniční stavby a modernizaci hlavních železničních koridorů," konstatuje Hanzelka.

Plán rychlodráhy Praha-Kladno zůstane ještě nejeméně osm let pouze ve vizualizacích a v hlavách cestujících jezdících na letiště taxíky a autobusy (pro zvětšení klikněte na obrázek).

• Diskuse
• Celkem 79 příspěvků