Co čeká Česko, jestli zkrachuje Kodaň: Vedra, vyschlé studně i povodně

Anketa

Máte obavy z dopadu globálních změn klimatu?

ANO

48%

NE

52%

Hlasovalo 490 čtenářů

Prezident Václav Klaus, kterému právě vyšla v Dánsku kniha Modrá, nikoli zelená planeta, by zřejmě nesouhlasil, ale klimatické změny doléhají i na Českou republiku. Vláda dokonce minulý týden přijala nástin strategie, jak globálnímu oteplování čelit.

Před kodaňskou konferencí ministerstvo životního prostředí také zveřejnilo, jak by teoreticky Česko mohlo do roku 2020 snížit emise skleníkových plynů. Podle aktualizovaného plánu na ochranu přírody by to mohlo být až o 40 procent. "Možné to je, ale musí se pro to něco udělat, a je otázka, jestli se to podaří," krčí rameny nad plánem ministra Jana Dusíka ekolog a senátor za občanské demokraty Bedřich Moldan.

Světlejší silnice

Co tedy potká v důsledku zvyšujících se teplot Českou republiku? Podle ministerstva životního prostředí se Češi musí připravit na to, že bude přibývat parných letních dnů, při nichž je pobyt ve městech velmi nepříjemný. Řešením by mělo být budování parků nebo nahrazování černého asfaltu na silnících světlejším povrchem. Vedra také povedou k vysychání povrchových a podpovrchových vod v zastavěné krajině.

Nárazově bude zase na některých místech vody až moc - s klimatickými změnami jdou totiž ruku v ruce bleskové povodně. Aspoň v českých zeměpisných šířkách. A také poklesne atraktivita některých vodních nádrží, protože kvůli vysokým teplotám se v nich vyrojí více sinic.

Delší léto může mít na druhou stranu i pozitivní dopady: prodlouží se vegetační období rostlin, a tak zemědělce čekají lepší sklizně. Vláda ovšem ve svém dokumentu, který teď budou jednotlivá ministerstva pilovat, dodává, že bude nutné "postupné zvyšování nároků na ekologicky šetrné obhospodařování zemědělské půdy".

Obrazem: Z vesmíru je prý naše planeta modrá, zblízka však hlavně zakouřená přejít do fotogalerie

Důraz na ekologii bude nutný i ve stavebnictví a architektuře. Jak poroste rtuť v teploměru v červenci a srpnu a zároveň se zima změní z mrazivé na vlhkou, doplatí na to tradičně konstruované, cihlové domy. "Narušení konstrukce, snížení hodnoty budov, zkrácení jejich životnosti," varuje zpráva. A dodává, že na vesnicích musí začít vyrůstat víc pasivních a nízkoenergetických příbytků s fotovoltaickými neboli solárními panely na střechách.

Pryč se smrky

Změnit by se měly nejen obce, ale také lesy, protože ty jsou plné smrků, což, jak uvádí ministerstvo životního prostředí, není dobře. "Smrkové monokultury nejsou stabilní ekosystémy," stojí v sumáři s tím, že se musí začít vysazovat hlavně smíšené lesy listnáčů a jedlí.

Změny, kterými projdou české lesy, hory zbavené sněhu a rybníky vykvetlé do zelena, zasáhnou i cestovní ruch. "Je pravděpodobné, že za atraktivní cíle budou považovány oblasti, které dosud nebyly vystaveny výrazné návštěvnosti."

• Diskuse
• Celkem 126 příspěvků